Evropské akcie v pondělí zdražily, dařilo se mimo jiné bankovním titulům a těžařům
Obchodování na západoevropských akciových trzích v pondělí skončilo v zelených číslech. Nejvýrazněji zdražovaly cenné papíry bank a těžařských společností, celé jejich sektory se zvýšily o více než dvě procenta. Investoři budou v příštích dnech sledovat mimo jiné výroční zasedání Světového ekonomického fóra v Davosu.
Panevropský index STOXX Europe 600 přidal 1,26 % na 436,54 bodu, britský FTSE 100 uzavřel se ziskem 1,67 % na 7 513,44 bodu, německý DAX se zvýšil o 1,38 % na 14 175,40 bodu a francouzský CAC 40 zpevnil o 1,17 % na 6 358,74 bodu.
V indexu STOXX Europe 600 výrazně zpevnily akcie společností Virgin Money (+8,15 %), Deutsche Bank (+7,01 %), Commerzbank (+6,55 %) nebo Erste Group Bank (+6,22 %). Nedařilo se naopak cenným papírům firem Deliveroo (-5,01 %) nebo Just Eat Takeaway.com (-3,86 %).
Hlavní pondělní události na evropských trzích
- Invaze Ruska na Ukrajinu by mohla způsobit roztříštěnost globální ekonomiky, varovala na svém blogu šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová. Zrušení desítky let trvající integrace by podle ní znamenalo, že svět by se stal chudším a nebezpečnějším.
- Podnikatelská nálada v Německu, kterou otřásla ruská invaze na Ukrajinu, se v květnu stabilizovala. Hodnota indexu institutu Ifo se zvýšila o zhruba jeden bod na 93 bodů. Mírný růst indexu zdůvodnil institut větší spokojeností podnikatelů s aktuálními obchody, jejich očekávání se ale příliš nezměnila a zůstávají skeptická.
- Evropská komise odložila opětovné zavedení rozpočtových a dluhových pravidel Evropské unie na rok 2024. Unijní exekutiva v pondělí za důvod označila makroekonomický šok způsobený ruskou invazí na Ukrajinu, zejména pokračující růst cen energií. Ve svých pravidelných doporučeních pro členské země komise konstatovala, že by státy měly využít investice z mimořádného fondu obnovy pro dosažení rychlé nezávislosti na ruských energiích.
- Někdejší rakouská ministryně zahraničí Karin Kneisslová opouští dozorčí radu Rosněfti, sdělila v pondělí podle agentury Reuters ruská státní ropná společnost. Minulý týden učinil stejný krok bývalý německý kancléř Gerhard Schröder. Bývalí evropští politici pracující pro ruské firmy se v poslední době dostávali pod stále větší tlak, aby se vzdali svých funkcí kvůli ruské invazi na Ukrajinu.
- Sankce mezinárodního společenství vůči Moskvě by měly být "maximální" včetně embarga na ruskou ropu či úplného zákazu obchodování s Ruskem. V projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu (WEF) to v pondělí řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyzval také k urychlení dodávek zbraní Ukrajině.
- Depozitní sazba Evropské centrální banky se zřejmě dostane ze záporného pásma do konce září a mohla by se poté dále zvyšovat, pokud nebude vidět, že se inflace stabilizuje na dvou procentech. Prohlásila to v pondělí prezidentka ECB Christine Lagardeová. Zdůraznila tak zásadní změnu postoje banky k měnové politice. Původně zvyšování úroků v letošním roce vylučovala, teď už ale plánuje úroky zvýšit vícekrát. Důvodem je rekordní inflace v eurozóně.
- Komplikovaná situace v ruské ekonomice vyžaduje zvláštní úsilí vlády, ale Rusko dopady západních sankcí zvládá, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem v letovisku Soči na březích Černého moře. Lukašenko od svého ruského spojence obvykle požaduje nové půjčky a levnější dodávky ruských surovin.
Zdroj: CNBC
