Legislativní rada nedoporučila vládě přijmout snadnější cestu k rozdělení ČEZ

"Stát by se svým 70% podílem měl téměř s jistotou vždy více než zmíněných 85 % na valné hromadě, a mohl by tak sám, bez ohledu na minoritní akcionáře rozhodnout o rozdělení společnosti a následném získání kontroly nad výrobními zdroji elektřiny," říká analytik Milan Lávička z J&T Banky.

"Otázkou je, jak by se k takovému účelovému zákonu, který by se vztahoval pouze na jednu společnost a byl by prosazen pouze kvůli současné konkrétní situaci, postavil soud po žalobách, které by mohly ze strany minoritních akcionářů přijít. Na druhou stranu zákon, podle toho, co je zatím známo, řeší pouze schválení rozdělení a neměl by ovlivnit výši kompenzace, kterou stát případně minoritním akcionářům nabídne. Zároveň to opět ukazuje, že se vláda další podobou ČEZ intenzivně zabývá," doplnil.

"Návrh zákona je šitý přímo na míru ČEZ. Legislativní rada je pouze poradní orgán a vláda se jejím doporučením nemusí řídit, jak to již v minulosti udělala. Tento návrh zákona demonstruje, že vláda vážně zvažuje rozdělení ČEZ i možné úplné vytlačení minoritních akcionářů. Vláda by si se 70% podílem mohla rozdělení s nebo bez odkupu minorit sama schválit při maximální účasti asi 82,3 % akcionářů na valné hromadě, což není nepředstavitelné. Z pohledu celkového vnímání investičního prostředí v ČR by to ovšem byl vlastní gól. Spekulace o odkupu jsou pravděpodobně hlavním důvodem nedávného růstu akcií ČEZ, a tlak na růst by tak mohl pokračovat, i když navrhovaná úprava v sobě obsahuje odkup minorit jen jako jednu z možností. My se domníváme, že vláda ještě definitivně nerozhodla o způsobu restrukturalizace ČEZ a tato ne zrovna standardní připravovaná úprava zákona je pravděpodobně jen předběžným krokem," doplnil analytik Petr Bártek z České spořitelny.

"Vláda musí zvažovat i dopady případného odkupu na rozpočet (ať už svůj, či firmy) a měla by velmi zvažovat i případný hluboký dopad na tuzemský akciový trh. Výrazné snížení obchodovaného podílu v ČEZ či úplný delisting firmy by měly výrazný dopad na přístup menších rostoucích firem potřebujících nedluhový kapitál na akciový trh. Ty by tak byly ještě více závislé na vstupu zahraničních soukromých investorů," upozornil rovněž Bártek.