Ministerstvo financí: Veřejné finance ČR loni skončily ve schodku 3,6 % HDP
Veřejné finance ČR loni skončily se schodkem 3,6 % hrubého domácího produktu, uvedlo ve čtvrtek v nové makroekonomické prognóze ministerstvo financí. Státní dluh se loni zvýšil na 44,6 % HDP z 42 % v roce 2021, míra zadlužení je tak nejvyšší od vzniku Česka. Pro letošní rok ministerstvo očekává deficit veřejných financí 4,2 % HDP a zvýšení dluhu na 45,8 % HDP.
Loňské hospodaření veřejných financí bylo o procentní bod lepší, než předpokládala listopadová prognóza ministerstva. Podle úřadu je to dáno tím, že se loni nepodařilo vyčerpat celou podporu pro velké firmy kvůli vysokým cenám energií a tyto náklady byly přesunuty do letošního roku. Dalším důvodem bylo nižší než předpokládané čerpání sociálních dávek a menší rozpočtové dopady pádu Sberbank.
Letošní schodek veřejných financí vzhledem k HDP by měl být podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) vysoký kvůli kompenzačním opatřením spojeným s vysokými cenami energií. Dopad těchto opatření bude podle Stanjury možné blíže odhadnout až v dubnu po čtvrtletním vyhodnocení toho, jak vysoké jsou kompenzace za cenové stropy na elektřinu a plyn a jaký je výběr odvodu od výrobců elektřiny za vysoké prodejní ceny.
Ministr ve čtvrtek zopakoval, že vláda připravuje konsolidační balíček, který by měl snížit strukturální deficit nejméně o jedno procento HDP, tedy zhruba 70 miliard korun. "Příští rok by se tak schodek rozpočtu měl dostat pod tři procenta HDP," řekl Stanjura.
Expertní týmy jednotlivých vládních stran společně s odborníky Národní ekonomické rady vlády nyní podle Stanjury jednají o jednotlivých opatřeních pro snížení schodku. Jsou rozděleni do skupiny pro daně, sociální věci, zdravotnictví, veřejnou správu a ostatní oblasti. Týmy by měly najít dohodu na opatřeních do poloviny února, poté je projednají politici vládních stran. Stanjura očekává projednání celého balíčku opatření ve vládě nejpozději do konce března.
Jednotlivá opatření ve čtvrtek Stanjura nechtěl detailně rozebírat. Zopakoval pouze, že chystané sjednocení dvou snížených sazeb daně z přidané hodnoty nemá být opatření ke konsolidaci rozpočtu, ale ke zjednodušení daňového systému, a mělo by tedy být rozpočtově neutrální. Nevyloučil také měny na příjmové straně rozpočtu, zdůraznil ale, že ODS odmítá růst přímých daní.
Bývalá šéfka státní kasy a předsedkyně poslaneckého klubu opozičního hnutí ANO Alena Schillerová na tiskové konferenci uvedla, že Česko je jedinou zemí Evropské unie, která zvyšuje své zadlužení. Působení vlády popsala jako "turecké hospodaření". Kabinet podle ní má nulový plán konsolidace.
Vývoj veřejných financí ČR (přebytek/schodek, v % HDP)
| 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 (odhad) | 2023 (odhad) | |
| Saldo veřejných financí | -2,1 | -0,6 | 0,7 | 1,5 | 0,9 | 0,3 | -5,8 | -5,1 | -3,6 | -4,2 |
| Dluh sektoru vládních institucí | 41,9 | 39,7 | 36,6 | 34,2 | 32,1 | 30 | 37,7 | 42 | 44,6 | 45,8 |
Zdroj: ČTK
