Schillerová nechce prudké zvýšení úrokové sazby ČNB, zdraží to obsluhu dluhu

Meziroční růst spotřebitelských cen v srpnu zrychlil na 4,1 procenta, což bylo nejvíc od listopadu 2008. Inflace tak byla o jeden procentní bod vyšší, než ČNB odhadovala. Meziroční růst cen průmyslových výrobců v srpnu zrychlil na 9,3 procenta, což bylo nejvíce od dubna 1993.

Schillerová využila svého práva a navštívila 5. srpna jednání bankovní rady. "Varovala jsem před razantním zvyšováním úrokové sazby. Argumentovala jsem především prodražením úvěrů pro podnikatele a občany. Zároveň nám zdraží obsluha státního dluhu," uvedla ministryně. Před ní se naposledy jednání bankovní rady účastnil v listopadu 2017 ministr financí Ivan Pilný. ČNB na srpnovém jednání sazby zvýšila. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 0,75 procenta. Podle ekonomů byly důvodem především obavy z růstu inflace související s oživením ekonomiky.

Právo zúčastnit se jednání bankovní rady s poradním hlasem dává ministru financí nebo jinému pověřenému členovi vlády zákon o ČNB. "Ten však zakazuje bankovní radě nebo jejím členům vyžadovat či přijímat pokyny od kohokoliv, včetně vlády," upozornil v neděli Rusnok. Schillerovou bankovní rada vyslechla, avšak podle Rusnoka došla většinově k závěru, že pro plnění hlavního mandátu, tedy zajištění cenové stability, je za dané makroekonomické situace nutné úrokové sazby dále zvýšit a současně avizovat jejich další nárůst v nejbližším období.

"ČNB byla dána nezávislost právě proto, aby vystupovala výhradně ve veřejném zájmu a nezvýhodňovala specifické skupiny osob, instituce či sektory ekonomiky. Tímto veřejným zájmem je nyní z pohledu ČNB její úsilí o to, aby se dočasně zvýšená inflace nepřelila do dlouhodobého růstu cen nad dvouprocentní inflační cíl ČNB, který by byl pro ekonomický vývoj této země škodlivý," uvedl Rusnok. Připomněl, že současné úrokové sazby jsou po odečtení inflace stále hluboce záporné, a proto je třeba pokračovat v jejich návratu směrem ke kladným úrovním, dodal.

Podle dnešního vyjádření Schillerové je současná míra inflace z velké části dovezená ze zahraničí, například na ropě a dalších produktech. Ministryně očekává, že inflace v následujících měsících dál poroste, zkonsolidovat by se měla zhruba na přelomu let 2023 a 2024.

Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová, která byla v minulosti členkou bankovní rady ČNB, výraznější zvýšení úrokové sazby podporuje. Dnes v pořadu ČT uvedla, že centrální banka by měla navýšit sazby až o 50 bazických bodů a na konci roku by sazby měly být ke dvěma procentům. "Centrální banka má jako nezávislá instituce jako svůj hlavní cíl cenovou stabilitu. Až pokud není omezená, může podporovat hospodářskou politiku státu," řekla Zamrazilová. Souhlasila, že současná inflace je především dovezená, zároveň se už ale podle ní přelila i do domácího prostředí, na což musí ČNB reagovat.

Rusnok v srpnu uvedl, že poslední data o vývoji spotřebitelské i výrobní inflace neznamenají pro měnovou politiku centrální banky a přístup bankovní rady ke zvyšování úrokových sazeb žádnou změnu. "Ta čísla byla poněkud vyšší než naše prognóza, nicméně potvrdila ten trend, že ta inflační nálož v ekonomice je silná a že bylo správné otáčet to kormidlo měnové politiky," řekl Rusnok. Bankovní rada nyní podle něj bude jednat o tom, zda nadále zvyšovat úrokové sazby postupnými kroky, nebo přistoupit i k razantnějšímu zvýšení.

Rusnok již po srpnovém zasedání uvedl, že rada je připravená zvyšovat úrokové sazby na každém dalším letošním zasedání i na počátku příštího roku. Letos má rada naplánované jednání o sazbách kromě konce září ještě v listopadu a prosinci.