Turecká lira pokračuje v propadu, za rok ztratila už asi polovinu hodnoty

Turecká lira dnes pokračuje v masivním propadu a dopoledne odepisovala k americkému dolaru více než sedm procent. Dolar se tak poprvé prodává za více než 14 lir. Centrální banka později oznámila, že začala intervenovat na obranu měny. Prezident Recep Tayyip Erdogan se podle zdrojů agentury Reuters hodlá sejít s guvernérem centrální banky, s ministrem financí a s řediteli státních bank.

Za propadem kurzu liry jsou podle analytiků obavy z prezidentových zásahů do ekonomiky a do chodu centrální banky. Navzdory vysoké inflaci se v Turecku tento týden očekává další snížení základní úrokové sazby.

Krátce po 12:00 SEČ se dolar prodával zhruba za 14,10 liry a proti pátečnímu závěru přidával 1,9 procenta. Dopoledne se ale vyšplhal až k 15 lirám, čímž vykazoval růst zhruba o 7,3 procenta. Lira část ztrát smazala po zprávě, že centrální banka začala prodávat dolary, aby tak vytvořila poptávku po lirách.

Před rokem se dolar prodával zhruba za 7,90 liry. Za poslední rok tak hodnota turecké měny klesla asi o polovinu a jen od letošního září činí propad asi 40 procent. Pokles kurzu vyvolal ještě silnější vlnu inflace, a to v zemi, která je velkou rozvíjející se ekonomikou a která je závislá na dovozu.

Centrální banka se snaží pád měny brzdit, od konce listopadu intervenovala už několikrát. Turecká měna tak až do pátku zůstala pod hranicí 14 lir za dolar. Dnešní intervence je za poslední dva týdny už čtvrtá.

"Relativní stabilita turecké liry z minulého týdne byla jen umělá a nemohla vydržet. Teď je vidět, jak se uvolňuje ten nahromaděný tlak a jak slabá měna klesá na další dno," poznamenali analytici německého finančního ústavu Commerzbank. "Každý další pokus centrální banky liru stabilizovat intervencemi pravděpodobně opět selže," dodali.

Turecká centrální banka je pod silným tlakem prezidenta Erdogana, aby snižovala úrokové sazby. Očekává se tak, že na čtvrtečním zasedání své bankovní rady základní úrok sníží o další procentní bod, čímž se hlavní sazba dostane na 14 procent. Banka sazby snižuje navzdory tomu, že míra inflace v Turecku v listopadu vystoupila nad 21 procent. Centrální banky v jiných zemích při vysoké inflaci sazby naopak zvyšují.

Vzhledem k tomu, jak silně lira kolísá, ale názory na postup centrální banky nejsou jednotné. Část analytiků se domnívá, že banka sazby o celý bod nesníží. "Upřímně, já si myslím, že tento týden nebudou schopni přistoupit ke snížení o dalších 100 bazických bodů. Lira v posledních týdnech prudce kolísá a (ratingová agentura) S&P už jim zhoršila výhled na negativní. Trhy by takový krok moc netolerovaly," doplnila hlavní analytička Ipek Ozkardeskayaová z finančního ústavu Swissquote Bank.

Centrální banka od září snížila základní úrok už o 400 bazických bodů, respektive z 19 na 15 procent. Takový krok působí obavy jak investorům, tak střadatelům. Pro lidi v Turecku je následné prudké oslabení kurzu měny citelným zásahem do rodinných i firemních rozpočtů a znamená, že budou muset omezovat plány výdajů a investic.

Agentura S&P v pátek večer potvrdila hlavní úvěrový rating Turecka na stupni B+, výhled ale zhoršila na negativní. Zdůvodnila to nejasným vývojem měnové politiky a sílícím externím rizikem. To znamená, že agentura by mohla později přistoupit i ke snížení hlavního ratingu. Nově se přidala ratingová agentura Fitch, která varovala, že by mohla snížit rating 13 tureckých bank. Minulý týden už takto varovala před snížením hlavního ratingu Turecka.

"Domníváme se, že rizika pro makroekonomickou a finanční stabilitu i externí financování by mohla zvýšit pravděpodobnost, že vláda bude intervenovat v bankovním systému," uvedli analytici ratingové agentury Fitch ve zprávě s pátečním datem.

Dál se zvyšují náklady na pojištění rizika, že Turecko nebude schopno splácet závazky vůči věřitelům. Cena pětiletých úvěrových swapů (CDS), které investoři nejčastěji využívají pro tyto účely, kolem poledne vykazovala růst o jeden bod na 503 bazických bodů. Tím se dostala na týdenní maximum, ukazují data společnosti IHS Markit. Když si tedy někdo chce plně pojistit investici do tureckých státních dluhopisů ve výši deset milionů dolarů, bude ho roční pojištění stát 503.000 USD. Tedy přes pět procent investované částky.

Prezident Erdogan už několikrát řekl, že je zastáncem pokračujícího snižování úrokových sazeb. Snaží se přitom prosadit nový ekonomický plán, který upřednostňuje růst, výrobu a export. Agentura Reuters prezidentovy plány označila za riskantní, široce je ale kritizují také ekonomové a opoziční politici.

Zdroj:
ČTK
Inflace
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Turecko
Přestat sledovat

Videotéka

Obrázek: Flickr
2. 7. 2022 16:51
Válka na Ukrajině vs. region CEE: Česká ekonomika je nejzranitelnější, varuje expertka
Česká ekonomika
Přestat sledovat
Česká republika
Přestat sledovat
Geopolitika
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Střední a východní Evropa
Přestat sledovat
Ukrajina
Přestat sledovat
Obrázek: Investiční web
1. 7. 2022 13:00
Ronald Schubert (WOOD & Company): Se zpomalováním inflace se investoři budou postupně vracet na…
Alokace investic
Přestat sledovat
Defenzivní investování
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
WOOD & Company
Přestat sledovat
Obrázek: Pexels.com
30. 6. 2022 17:09
O válce na Ukrajině, (ne)jednotě Evropské unie i potratech v Americe aneb Když (téměř) všechno…
Ekonomické a politické hrozby
Přestat sledovat
Evropská unie
Přestat sledovat
Geopolitika
Přestat sledovat
Politika
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Spojené státy americké (USA)
Přestat sledovat
Světová ekonomika
Přestat sledovat
Ukrajina
Přestat sledovat
Obrázek:
30. 6. 2022 12:27
Pírko (Bohemian Empire) & Žabža (FINAX): Jak "hrát" bouři na trzích a v ekonomice?
Investiční strategie
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Medvědí trh
Přestat sledovat
Panika na trzích
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat