Americká ekonomika v lednu vytvořila 517 tisíc pracovních míst, nejvíce od loňského července. Míra nezaměstnanosti klesla na 3,4 %, nejnižší úroveň od roku 1969

V soukromém sektoru vzniklo v lednu 443 tisíc míst po přírůstku asi 269 tisíc míst v prosinci (revidováno z 220 tisíc), očekával se vznik přibližně 190 tisíc míst. Zpracovatelský sektor ohlásil za leden vznik asi 19 tisíc míst (odhad: +6 tisíc, prosinec: +12 tisíc) a vládní sektor zaznamenal přírůstek 74 tisíc míst (prosinec: -9 tisíc).

Za celý loňský rok americká ekonomika vytvořila asi 4,6 milionu pracovních míst, v roce předchozím jich vzniklo asi 6,7 milionu. Aktuální růst počtu pracovních míst je součástí silného oživení ekonomiky z útlumu, který způsobila pandemie covidu-19. Těsně před nástupem pandemie covidu-19 míra nezaměstnanosti v USA sestoupila na 3,5 %, poté vyskočila až k 15 %, následně se ale začala znovu rychle snižovat.

Míra participace, vyjadřující zapojení práceschopných lidí (zaměstnaných i nezaměstnaných) na trhu práce USA, stoupla o desetinu procentního bodu na 62,4 %. Nezaměstnanost U6, která bere v úvahu i ty, kteří už hledání práce vzdali, a také ty, kteří jsou zaměstnáni jen na částečný úvazek, ačkoli by chtěli pracovat na plný, v lednu stoupla na 6,6 % z 6,5 %.

Průměrná hodinová mzda v lednu meziročně vzrostla o 4,4 %, čekal se růst o 4,9 % po zvýšení o 4,9 % v prosinci (revidováno z 4,6 %). Proti prosinci mzda v lednu stoupla o 0,3 %, v prosinci se meziměsíčně zvýšila o 0,4 % (revidováno z +0,3 %). Nadále vysoký meziroční růst mezd by podle některých analytiků mohl zkomplikovat boj americké centrální banky s inflací.

Podle středečních dat agentury ADP v soukromém sektoru USA v lednu získalo práci asi 106 tisíc lidí. Po prosincovém přírůstku 253 tisíc míst (revidováno z 235 tisíc) čekali analytici nárůst počtu zaměstnaných o 178 tisíc.

Americký dolar na údaje o překvapivě vysoké tvorbě pracovních míst zareagoval růstem, příznivý vývoj na trhu práce by podle analytiků totiž mohl poskytovat Fedu větší prostor pro další zvyšování úrokových sazeb. Tato možnost se naopak negativně propsala do amerických akciových futures.

"Ekonomika prokazuje, že je vůči nejrazantnějšímu zpřísňování měnové politiky Fedu od 80. let minulého století mnohem odolnější, než kdokoli předpokládal," uvedl Chris Anstey z agentury Bloomberg.

Kurz EUR/USD

Ekonomika USA v čtvrtém čtvrtletí přidala anualizovaně 2,9 %, inflace v prosinci klesla na 6,5 %

Americká ekonomika v posledním loňském čtvrtletí vzrostla v přepočtu na celý rok o 2,9 %. Tempo růstu tak kleslo z 3,2 % v třetím čtvrtletí. Hlavním motorem růstu byly spotřebitelské výdaje, které v USA tvoří více než dvě třetiny ekonomické aktivity. Ekonomiku ale brzdí negativní vliv vysokých úrokových sazeb, který zdražuje úvěry a snižuje poptávku. Většina ekonomů se také domnívá, že ekonomika v tomto čtvrtletí dále zpomalí a do poloviny roku sklouzne přinejmenším do mírné recese.

Meziroční růst spotřebitelských cen ve Spojených státech v prosinci zpomalil na 6,5 % z listopadové hodnoty 7,1 %. Míra inflace se tak snížila šestým měsícem v řadě a je teď na nejnižší úrovni od října 2021. Proti listopadu se spotřebitelské ceny snížily o 0,1 %, zaznamenaly tak první pokles od května 2020. Za meziměsíčním poklesem spotřebitelských cen stály zejména ceny energií, které se proti listopadu snížily o 4,5 %. Ceny benzinu v prosinci meziměsíčně klesly o 9,4 % a v meziročním srovnání byly nižší o 1,5 %.