Čistý zisk skupiny ČEZ v prvním pololetí klesl o 89 % na 1,6 miliardy Kč

Vlivem zhoršení tržních podmínek pro uhelnou energetiku klesla tržní hodnota Severočeských dolů a ČEZ v souladu s účetními standardy vytvořil opravnou položku k dlouhodobému majetku těžební společnosti ve výši 8,7 miliardy korun reflektující nižší očekávanou poptávku po uhlí a dřívější ukončení těžby. Při očištění o mimořádné vlivy, jako jsou právě opravné položky, klesl čistý zisk ČEZ meziročně o 31 % na 11,3 miliardy korun.

"Provozní výsledky hospodaření se vyvíjejí v souladu s našimi výchozími ambicemi. Pokračujeme v naplňování akcelerované strategie Čistá Energie Zítřka zaměřené na růst podílu bezemisních zdrojů a na Českou republiku a střední Evropu. Emisní intenzita CO₂ skupiny při výrobě elektřiny poklesla v prvním pololetí o 19 % a dokončili jsme prodej bulharských aktiv za 8,6 miliardy Kč. Stanovili jsme si ambiciózní strategické cíle do roku 2030 v souladu s Pařížskou dohodou a klimatickými cíli EU. V rámci celospolečenské odpovědnosti v oblasti ochrany životního prostředí, sociálních vztahů a řízení společnosti máme ambici zvýšit ESG rating ČEZ na 80 % do roku 2023," uvedl ve výsledkové zprávě předseda představenstva a generální ředitel skupiny ČEZ Daniel Beneš. Výsledek na úrovni zisku EBITDA společnost plánuje do roku 2030 zvýšit na minimálně 80-85 miliard Kč.

V souladu s nastavenou strategií skupiny výroba z bezemisních obnovitelných zdrojů vzrostla o 9 %, výroba z bezemisních jaderných zdrojů se zvýšila o 4 %. Za celý rok předpokládá společnost pokles emisní intenzity o 12 % na úroveň 0,29 tuny CO₂/MWh, což odpovídá asi 80 % emisí nového paroplynového zdroje. Celková výroba elektřiny v rámci společností, které podle platné strategie nejsou určeny k prodeji, v pololetí meziročně klesla o 6 %. Z toho výroba v uhelných zdrojích klesla o 23 %, zejména v důsledku prodeje elektrárny Počerady a odstavení elektrárny Prunéřov I, a celkově již je podíl uhelné výroby nižší než 30 %.

Významně vzrostl prodej elektřiny a plynu koncovým zákazníkům v České republice. U elektřiny došlo k nárůstu o 11 %, u plynu dokonce o 20 %. V oblasti tržeb za ESCO služby v ČR i v zahraničí došlo ke stabilizaci, meziročně vzrostly tržby celkem o 3 % a za celý rok je očekáván jejich nárůst o 8 %.

Díky pozitivnímu vývoji napříč všemi segmenty navýšila skupina ČEZ celoroční výhled EBITDA na 58 až 60 miliard korun (z 57-60 miliard korun) a výhled očištěného čistého zisku na 18 až 20 miliard korun (ze 17-20 miliard korun).

Prodej bulharských aktiv ČEZ ovlivnil hospodářské výsledky skupiny v prvním pololetí a bude mít vliv i na celoroční výsledek. "Čistý dluh skupiny ČEZ klesl za první pololetí o 43 miliard korun. Cash flow v třetím čtvrtletí navíc podpoří již inkasovaný příjem z prodeje bulharských aktiv. Celkově z Bulharska skupina ČEZ odchází s kladným peněžním saldem přesahujícím jednu miliardu korun a pokračuje v mezinárodní arbitráži vůči bulharskému státu, kde uplatňujeme nároky s potenciálním dodatečným výnosem pro akcionáře," uvedl člen představenstva a finanční ředitel ČEZ Martin Novák.

Společnost standardně pokračuje v zajišťování tržeb z výroby elektřiny ve střednědobém horizontu. Na rok 2022 měl ČEZ na konci června předprodáno asi 75 % očekávané výroby za 50,20 EUR/MWh, na rok 2023 zhruba 42 % výroby za 50,60 EUR/MWh, na rok 2024 asi 17 % za 52,80 EUR/MWh a na rok 2025 asi 2 % za 52,90 EUR/MWh.

Za samotné druhé čtvrtletí ČEZ vykázal provozní zisk EBITDA 11,7 miliardy Kč (meziročně -9 %), čistou ztrátu 6,8 miliardy Kč (2Q2020: zisk 0,5 miliardy Kč) a očištěný čistý zisk 2,9 miliardy Kč (meziročně +16 %). Pokles zisku EBITDA byl dán prodejem rumunských aktiv, bez tohoto vlivu by byl výsledek meziročně stabilní, výsledek na úrovni čistého zisku, respektive čisté ztráty byl ovlivněn odpisem těžebních a ostatních aktiv. Výnosy byly meziročně stabilní, když dosáhly 49,2 miliardy Kč.

Analytici: Výsledky za druhý kvartál jsou neutrální, pozitivní je růst cen elektřiny

"Výsledky za druhé čtvrtletí jsou oproti očekávání slabší na úrovni zisku EBITDA, a to zejména vlivem nižší než očekávané marže ve výrobě, což je částečně z důvodu jednorázových položek v loňském roce a kvůli méně pozitivnímu dopadu cenového vývoje komodit, zatímco objemy byly v souladu s odhady. Negativní překvapení částečně kompenzoval segment prodeje. Výsledky celkově hodnotíme neutrálně, když firma i přes slabší EBITDA zisk zvýšila výhled díky vyšším prodejním a distribučním objemům. Klíčovým faktorem pro akcie ČEZ jsou nyní raketově rostoucí ceny elektřiny," napsal analytik z České spořitelny Petr Bártek.

"Celkově vnímáme výsledky neutrálně a neměly by mít podle našeho názoru výraznější dopad na obchodování s akciemi skupiny. Pozitivní dopad výrazného růstu cen elektřiny v posledních měsících a s tím spojený růst průměrné ceny předprodané produkce na příští roky je zatím tlumen divesticemi a růstem cen emisních povolenek, nicméně by měl pomoci k výraznému růstu ziskovosti v následujících letech," doplnil analytik Milan Lávička z J&T Banky.

Během konferenčního hovoru ČEZ potvrdil dividendový výplatní poměr 80-100 % upraveného čistého zisku a uvedl, že výnos ve výši 8,6 miliardy Kč (16 Kč na akcii) z prodeje bulharských aktiv lze použít na více než 100% dividendový výplatní poměr, avšak v závislosti na budoucích potřebách kapitálových výdajů a podobně. Petr Bártek očekává, že firma příští rok vyplatí dividendu 40 Kč na akcii, přičemž pět korun bude pocházet právě z prodeje bulharských aktiv.

ČEZ je největší česká energetická firma. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 % akcií.

Zdroj: ČTK, ČEZ