WSJ: Americká ministryně financí na jednání o minimální dani selhala

Ministři financí skupiny nejvyspělejších zemí světa G7 se přiblížili - tedy alespoň oni si to myslí - novým pravidlům zdanění nadnárodních korporací. Když odhlédneme od toho, jak se vzájemně poplácávali po zádech a ujišťovali se, jak teď vyberou víc peněz a jak bude všechno spravedlivější, je jasné, že jejich dohoda je špatná pro ekonomiku, která se teprve zotavuje z pandemie. A zvlášť špatný výsledek je to pro Spojené státy. V komentáři k víkendové schůzce ministrů G7 v Londýně to napsala redakční rada amerického ekonomického listu The Wall Street Journal (WSJ).

Dohoda se týká jednání v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) o pravidlech zdanění, která ovlivní více než 130 zemí světa. Ministři financí, včetně americké ministryně Janet Yellenové, tvrdí, že odstranili zásadní rozpory v této otázce. Jedním z nich je to, že chtějí zavést novou metodu zdanění globálních technologických gigantů na základě toho, kde tyto podniky generují tržby, nikoliv podle toho, kde mají sídlo. Dalším je minimální sazba daně z příjmu právnických osob, kde si ministři stanovili "minimálně 15 procent". Třetím bodem pak je, že dohodu přijmou i Spojené státy. Prezident Joe Biden a ministryně Yellenová jsou totiž první američtí lídři, kteří snad i věří tomu, že by to mohlo být v zájmu Ameriky.

Ta dohoda má ale více zásadních problémů. Politici i progresivisté říkají, že u podnikových daní se teď zastaví globální "závod až na dno". Jsme rádi, že konečně uznali, že daňové sazby jsou důležité pro rozhodování o investicích a o tvorbě pracovních míst, protože levičáci to desítky let popírali. To hlavní se ale odehrává kolem soutěživosti v daňové politice, která od 80. let slouží jako nástroj podpory hospodářského růstu, inovací a tvorby pracovních míst.

Plán OECD tuto soutěživost zaškrtí. A to proto, že zatímco dohoda zemí G7 se zaměřuje na hlavní sazbu nově stanovené minimální daně, plán OECD zahrnuje spoustu vzájemně prokonzultovaných dodatků pod čarou k záležitostem, jako jsou příspěvky nebo výjimky u kapitálových investic nebo u výzkumu a vývoje. Potlačení soutěživosti v otázce daní je hlavním důvodem, proč Bidenova administrativa skoncovala s dlouholetou tradicí, kdy obě hlavní politické strany v USA, tedy Republikánská a Demokratická, minimální daň na globální úrovni odmítaly. Biden doufá, že svůj debakl v podobě vysokých domácích výdajů bude financovat tím, že se bude snažit z amerických firem vydojit víc peněz. Už ale zjistil, že jeho zvyšování daní podkope konkurenceschopnost Ameriky, pokud se nepřidají i vlády jiných zemí, upozorňují autoři komentáře.

Bidenova strategie už teď selhává, vzhledem k tomu, že Yellenová si dokázala zajistit podporu jen pro 15procentní daň. Tedy nikoliv pro 21procentní sazbu daně, jak o ní ze začátku hovořila a která by byla blíž k 28 procentům, což je daň, kterou pro americké firmy navrhuje Bidenova administrativa. Vlády, které hodně utrácejí, možná časem usmlouvají zvýšení minimální daně, možná ale nejprve bude muset přijít další globální krize nebo i dvě, než to dojde až k Bidenově úrovni. Americké firmy budou v obrovské nevýhodě, dokud... jiné vlády nebudou souhlasit, že oslabí své vlastní firmy.

Aby Yellenová dostala minimální daň, musela souhlasit i s digitální daní zaměřenou primárně na americké technologické firmy. Právě tato daň ale znamená až překvapivou kapitulaci, které se ministryně financí dopustila. Zdá se, že Yellenová přistoupila na požadavky svých kolegů z Evropy stanovit daň tak těsně, aby se vztahovala primárně na americké digitální firmy a nikoliv na velké průmyslové podniky z Evropy. Tím ale obětovala možnost, aby si Washington a jeho zákonodárný sbor samy rozhodovaly, jaká sazba daně je pro americké firmy nejvhodnější.

A co z toho kdo bude mít? Ta víkendová dohoda má před sebou ještě dlouhou cestu, než začne platit. Pokud tedy vůbec platit začne. I když s ní bude souhlasit všech ostatních 130 států, daň na technologické firmy si vyžádá revizi mnoha globálních daňových úmluv - a tedy i souhlas amerického Senátu. Bez toho se americké firmy budou muset potýkat se změtí zahraničních pravidel a možná i s dalšími regulemi, které si ministerstvo financí ve Washingtonu z té dohody vybere a začne je vynucovat. To je sotva zjednodušení nebo předvídatelnost, což by byl pro něco takového ten nejlepší argument, píší autoři komentáře.

Co se minimální daně týče, můžeme očekávat společnou snahu došlápnout si na vlády zemí s nižším zdaněním, jako je Irsko nebo Maďarsko, aby se podřídily. Tyto vlády, stejně jako jiní euroskeptici, mají možnost jakýkoliv plán vetovat, protože mohou souhlas Evropské unie zablokovat. Udělají službu globální ekonomice, když budou odolávat, jak dlouho to jen půjde. Ale to nejlepší, čeho budou schopny dosáhnout, možná bude, když podpoří 15 procent. To je pořád hodně pod úrovní zdanění, s jakou pro americké firmy počítá Bidenův plán.

Jedna země, která to téměř jistě nepodpoří, je Čína. Peking odmítá, aby byl do těchto jednání zatahován, protože si chce udržet kontrolu nad svou daňovou politikou jako nástrojem na podporu investic. Čínští představitelé se musejí smát, když si nad šálkem čaje pročítají komuniké z jednání G7.

Bidenova administrativa doufá, že ta globální daňová pravidla umožní americkým progresivistům obejít americké zákony, aniž tím ublíží ekonomice. Tato naděje se vzdaluje s tím, jak začínají vyplouvat na povrch podrobnosti dohody. Cenu za to pak zaplatí američtí pracující, spotřebitelé i akcionáři.

Globální ekonomika je stále v nebezpečném bodě a jednotlivé země se pořád ještě nevzpamatovaly z pandemie. Činitelé přímo zodpovědní za zajištění obnovy, už deklarovali, že jejich pozornost je někde jinde. Místo aby se zaměřili na hospodářský růst, sjednali dohodu přínosnou pro vlády, ne pro ekonomiku. Ze všech kapitulací, kterých jsme se od politiků o víkendu dočkali, je nejvíce zničující právě tato, uzavírá svůj komentář redakční rada amerického listu.

Zdroj:
ČTK
Americká ekonomika
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Janet Yellenová
Přestat sledovat
Joe Biden
Přestat sledovat
Politika
Přestat sledovat
Světová ekonomika
Přestat sledovat

Videotéka

22. 9. 2021 17:07
Tibor Bokor: Automobilový průmysl se promění kvůli tlaku na ekologii, sdílení aut změní pravidla…
Přestat sledovat
Sdílená ekonomika
Přestat sledovat
Přestat sledovat
21. 9. 2021 12:07
Igor Müller (NN Investment Partners): Ve střední a východní Evropě jsou stále velice atraktivně…
Akcie ČR
Přestat sledovat
Akciové tipy
Přestat sledovat
Erste Group Bank
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Pražská burza
Přestat sledovat
Střední a východní Evropa
Přestat sledovat
Varšavská burza
Přestat sledovat
20. 9. 2021 12:00
Investorský magazín: Skončí v dohledné době nemovitostní horečka v Česku?
Bydlení
Přestat sledovat
Investiční alternativy
Přestat sledovat
Investorský magazín
Přestat sledovat
Nemovitosti
Přestat sledovat
Realitní trh
Přestat sledovat
20. 9. 2021 9:30
Petr Novotný (Investiční web): Trh řeší problémy Evergrande a jejich možné dopady, ceny akcií se…
Akcie ČR
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Evropské akcie
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat