Jaroslav Brychta: Konec kvantitativního uvolňování může zničit zadlužené státy eurozóny
|

Jaroslav Brychta: Konec kvantitativního uvolňování může zničit zadlužené státy eurozóny

Záchranné balíčky nejsou řešením pro zadlužené země eurozóny, problém se jen zvětšuje. Pokud Fed přestane nakupovat americké dluhopisy, stanou se tak velkou konkurencí pro dluhopisy evropské, které proto budou muset nabídnout vyšší výnos, což by způsobilo nejen Španělsku, ale i celé eurozóně obrovské problémy, říká Jaroslav Brychta, hlavní analytik makléřské společnosti X-Trade Brokers.

Ekonomika Eurozóna Fed ECB Španělsko Zadlužení PIIGS Kvantitativní uvolňování
Jaroslav Brychta

Portugalsko se po Řecku a Irsku stane třetí zemí eurozóny, která dostane pomoc od Evropské unie a MMF. Záchranné balíčky jako řešení problémů mnozí analytici zpochybňují.

Jaroslav Brychta (JB): Řešení to rozhodně není. Problém se pouze odsouvá na další volební období, kde se o to budou muset starat další politici. Mechanismus těchto "řešení" funguje následovně: Máme nějakou zemi, která není schopna si půjčovat na kapitálovém trhu, nebo si musí půjčovat za neúnosně vysoký úrok. Může buď drasticky omezit výdaje, nebo si půjčit jinde. Politici si logicky vyberou druhou možnost, protože by svým voličům jen obtížně vysvětlovali, že za jejich peníze nejdříve rozhazovali, a teď již nemají odkud brát.

Skutečným řešením problému však není to, že se budete dále zadlužovat, ale že se zadlužovat přestanete, nebo alespoň tempo zadlužování skutečně drasticky omezíte. Ne z 10 % na 9,6 %, ale na 1-2 %. Je pouze otázkou času, kdy dojde voličům v zemích jako jsou Německo nebo Nizozemsko, trpělivost a přestanou "problémistům" půjčovat. Nikam to totiž nevede.

Jaké následky by tedy měla často diskutovaná možná "záchrana" Španělska?

politici stále dokola "zachraňují" zadlužené státy, protože nechtějí voličům vysvětlovat drastická úsporná opatření, která jsou přitom nutná

JB: Španělsko je čtvrtou největší ekonomikou eurozóny, což je příliš velké sousto pro zbytek Evropy. Bylo by absolutně nereálné Španělsko zachraňovat. V momentě, kdy by výnosy ze španělských dluhopisů vzrostly někam k 6 nebo 7 %, což je hranice, při níž si musely půjčit Řecko, Irsko i Portugalsko, by se Evropa dostala do velmi složité situace. Garantem půjček problémovým zemím není totiž nikdo jiný než země eurozóny samotné. Pokud by se na druhý břeh, tedy za Řeckem, Portugalskem a Irskem, přesunulo také Španělsko, mohl by se samotný záchranný mechanismus stát velmi nevěrohodným. Investoři by pak společné evropské bondy mohli začít házet do jednoho pytle s rizikovými dluhopisy, čímž celý záchranný mechanismus ztrácí smysl.

podle mě Německo nepřipustí přímé odkupy dluhopisů ze strany ECB

Pak už zbývá jen možnost přímých nákupů dluhopisů ze strany ECB, čímž by se však ECB zcela zdiskreditovala. Navíc se domnívám, že tuto možnost Německo nepřipustí. Opravdu nevím, kde jinde by se vzaly peníze na záchranu Španělska. Dluhy Španělska jsou mnohonásobně vyšší než u ostatních problémových zemí. Španělsko by proto pro eurozónu mohlo být konečnou zastávkou. A je podle vás Španělsko další v pořadí?

Španělsko je dalším kandidátem mezinárodní "pomoci", jeho osud může ovlivnit Fed; pokud přestane odkupovat americké dluhopisy, budou je skupovat investoři na trhu raději než ty evropské - a Španělsko bude muset za své bondy nabídnout daleko vyšší výnosy

JB: Myslím, že ano. Záleží především na tom, jak se bude do budoucna chovat americký Fed, který Evropě velmi ulehčuje situaci. Když se Fed loni rozhodl nakoupit za 600 miliard dolarů americké dluhopisy, aby pomohl domácí ekonomice, vytvořil výrazný přebytek likvidity, který mimo jiné pomohl zvýšit poptávku i po evropských bondech. Co se stane za dva měsíce, kdy s nákupy přestane? Americké ministerstvo financí bude muset svůj dluh prodat soukromým investorům, protože Fed již žádné bondy nakupovat nebude. Najednou tu budeme mít obrovský balík amerických dluhopisů, které budou konkurovat dluhopisům evropským. Jsem velmi zvědav na to, kdo je bude nakupovat a jakou úrokovou míru bude požadovat.

Ty americké dluhopisy investoři ještě koupí, protože to jsou v porovnání s evropskými stále relativně bezpečné. Aby evropské země své dluhopisy prodaly, budou muset nabídnout podstatně vyšší výnos, a to může země jako Španělsko dostat do problémů. Zda bude tyto dluhopisy nakupovat ECB, nikdo neví. V této souvislosti by se Španělsko mohlo stát v pořadí čtvrtou zemí, která bude mít velké problémy.

Mluví se také o Řecku a restrukturalizaci jeho dluhu. Někteří analytici odhadují, že je "na odpis" velká část dluhu, podle některých více než polovina.

skutečná restrukturalizace řeckého dluhu by byla dobrým řešením, jak jsme viděli na příkladu Islandu

JB: Ekonomicky vzato je to nejlepší možné řešení, což jsme viděli například u bankrotu Islandu, kde se nyní ekonomika začíná pomalu rozbíhat. Problém je v tom, že Řecko dluží asi 330 miliard eur a tento dluh by se měl v roce 2013 vyšplhat někam ke 150 % HDP. V rámci restrukturalizace nestačí, když škrtnete třeba jen 5 % dluhu, musíte mnohem víc. Řecko by potřebovalo alespoň 50 %, což je dnes přibližně 165 miliard eur. A to je obrovská částka, kterou není evropský bankovní sektor schopen vstřebat. Připočtěme k tomu ještě další miliardy, které mají rozpůjčované banky v Řecku, kde v případě recese nebude soukromý sektor schopen tyto půjčky splácet, a máme částku, která by mohla položit bankovní sektor nejen v Řecku, ale i v daleko větších evropských zemích.

Nechají podle vás politici Řecko zbankrotovat?

nevidím prostor pro skutečnou restrukturalizaci řeckého dluhu a očištění finančního systému

JB: Pokud by Řecko zbankrotovalo a politici neudělali nic, může to vyvolat v eurozóně dominový efekt. To evropští politici samozřejmě nikdy nedopustí, protože by se jednalo o politickou sebevraždu. Je možné, že k restrukturalizaci dojde a ztráty bank v evropských zemích budou sanovat politici z kapes daňových poplatníků. V tomto případě by však nedošlo k faktické restrukturalizaci, nýbrž k přesunu rizika od Řecka, kterému bylo odpuštěno, na ostatní státy eurozóny, kterým kvůli sanaci bankovního sektoru výrazně vzroste zadlužení. Jak jsem zmiňoval, pokud by proběhla skutečná restrukturalizace dluhu, muselo by Řecko padnout, a s ním i ostatní banky, což je politicky neprůchodné. Takže nevidím prostor pro skutečnou restrukturalizaci a očištění finančního systému. V Anglii index spotřebitelských cen vzrostl o 4,4 %, inflační tlaky jsou však patrné všude, i v kontinentální Evropě. Co s tím (ne)bude dělat ECB?

JB: ECB se narozdíl od Bank of England snaží s inflací alespoň na oko bojovat a zvýšila úrokové sazby poprvé po dvou letech o čtvrt procentního bodu na 1,25 %. Pokud inflace v eurozóně poroste, měly by růst i sazby, což je na druhou stranu pro Evropu docela choulostivá záležitost. Pokud by totiž ECB zvyšovala úrokové sazby, zvýší také bezrizikovou složku úrokové sazby, kterou platí státy za půjčky na kapitálovém trhu. Zvýší-li se sazby například o 3 % a riziková prémie, kterou investoři požadují, zůstane beze změny, budou muset o 3 % vrůst také výnosy z dluhopisů evropských zemí. A řekněte takovému Španělsku, aby za své dluhopisy místo 5,5 % platilo pro něj téměř likvidačních 8,5 %.

pokud inflace v eurozóně poroste, měly by růst i sazby, což je na druhou stranu pro Evropu docela choulostivá záležitost

Že se centrálním bankám nechce zvyšovat úrokové sazby, je zcela evidentní právě na příkladu Velké Británie, kde se Bank of England zavázala, že bude inflaci cílovat na 2 %, přičemž už přes rok toleruje inflaci výrazně převyšující 3 %. Bank of England se bojí sazby zvyšovat, protože by tím ještě více oslabila již tak slabou ekonomiku. Rozhodla se tedy inflaci "vysedět". Pokud by se takto zvýšila inflace v Evropě, tak by ECB úrokové sazby sice asi zvyšovala, ale rozhodně ne tak razantně, jako kdyby tu nebyla dluhová krize.

Co tedy stojí za inflačními tlaky? Jsou to zvýšené ceny komodit, jak tvrdí některé centrální banky?

inflaci způsobují centrální banky - a tečka

JB: Inflaci způsobují centrální banky - a tečka. Jsou to ony, kdo zvyšuje peněžní nabídku, což platí zejména u Fedu, který zaplavil trh ohromným množstvím dolarů. V červnu by měl Fed s pumpováním peněz do finančního systému skončit, alespoň prozatím, čímž by měly částečně, a s několikaměsíčním zpožděním, odeznít i tlaky na růst indexu spotřebitelských cen, který je sám o sobě velmi pochybným ukazatelem inflace.

Řada investorů se chrání před inflací nákupem komodit. Nepůjde jejich cena postupně dolů, když skončí kvantitativní uvolňování?

JB: Jak jsem říkal, je to především Fed, který svým kvantitativním uvolňováním zvyšuje nejen ceny komodit, ale i ceny dalších finančních aktiv. Pokud nespustí třetí kolo tištění peněz (QE3), měly by se ceny komodit stabilizovat, případně začít klesat. Ve hře je také Čína, která má klíčové postavení na straně poptávky po komoditách. Jak se díváte na tamní ekonomiku?

čínská ekonomika je mnohem větší bublina než USA v roce 2006

JB: Čínská ekonomika je mnohem větší bublina než USA v roce 2006. Ve chvíli, kdy vypukla hypoteční krize ve Spojených státech, Čína přišla o velkého exportního partnera, což ohrožovalo její další růst. Málokdo si na to dnes vzpomene, ale koncem roku 2008 začala mít čínská ekonomika velké problémy a čelila výraznému nárůstu nezaměstnanosti. Čínská vláda se tehdy rozhodla ekonomice pomoci, a protože tamní bankovní systém je dost centralizovaný, dostaly tamní banky nařízeno rozpoutat masivní úvěrovou expanzi, během níž rozpůjčovaly jen v roce 2009 více než dvojnásobek úvěrů v porovnání s předchozím rokem. V situaci, kdy měla Čína ekonomické problémy a každá "normální" soukromá banka by se chovala maximálně obezřetně, uspořádaly čínské banky úvěrový večírek, který částečně trvá dodnes. To zapříčinilo zvýšení peněžní nabídky o asi 55 % během dvou let. Je tedy logické, že tento proces způsobil obrovský boom na trhu s nemovitostmi, akciemi, výrazně se díky němu rozjela ekonomika, investice atd.

Otázkou však je, zda bude ta hromada poskytnutých úvěrů splacena, protože velká část z nich putovala do velmi pochybných projektů. Zvýší-li tedy tamní centrální banka úrokové sazby, a vysoká inflace ji k tomu tlačí, spousta dlužníků nebude schopna úvěry splácet. A tím se řada bank stane nesolventními. Následné zpomalení čínské ekonomiky by mělo samozřejmě zdrcující dopad na většinu komodit, kterých je Čína hlavním dovozcem.

A Čína podle vás nemá dostatek rezerv na to, aby sanovala případné zkrachovalé banky?

kdyby Čína dluhopisy prodala a jüan posílil, problémy bank by byly na chvíli vyřešeny, ale na druhou stranu by měli potíže exportéři; vláda by tedy pomohla bankám, ale pohřbila exportéry a na ně navázané společnosti, které mají u těch samých bank úvěry - jsme v začarovaném kruhu

JB: Čína má velké množství rezerv, ale paradoxně je nemůže prodat. Případným prodejem by totiž vytvořila tlak na posílení domácí měny. Tím, že nakupuje dluhopisy, totiž drží měnu podhodnocenou. Kdyby dluhopisy prodala a jüan posílil, problémy bank by sice byly na chvíli vyřešeny, ale na druhou stranu by měli potíže exportéři. Vláda by tedy možná pomohla bankám, ale pohřbila exportéry a na ně navázané společnosti, které mají u těch samých bank úvěry. Jsme v začarovaném kruhu.

Většina aktuálních dat z americké ekonomiky byla zklamáním, včetně spotřebitelských výdajů, investic a vládních výdajů. Tamní ekonomické oživení může ohrozit řada faktorů, mezi něž patří i zvýšené ceny paliv. Kdy podle vás dojde ke zvýšení sazeb v USA?

ke zvýšení sazeb podle mě v USA v dohledné době nedojde, rozhodně ne letos ani příští rok

JB: Ke zvýšení sazeb podle mě v USA v dohledné době nedojde, rozhodně ne letos ani příští rok. Naopak koncem tohoto roku nebo začátkem roku 2012 podle mě začne další vlna kvantitativního uvolňování. To sice Spojeným státům může na chvíli opět pomoci, problémy americké ekonomiky to ovšem nevyřeší. Spíše naopak.

Takže máme čekat v USA podobnou dlouholetou "story" jako v Japonsku?

JB: Japonsko je trochu jiný příběh, protože Japonci mají stále dostatek vlastních úspor. Japonské domácnosti jsou známé svou spořivostí. Tamní penzijní fondy mají navíc povinnost nakupovat podstatnou část státních dluhopisů, díky čemuž je kolem 95 % japonského dluhu v držení Japonců samotných. Japonsko má tedy dlouhodobé úrokové sazby "ve svých rukou", což se o Evropě ani o USA nedá říci. V těchto regionech totiž není tak vysoký objem úspor a značnou část dluhu kupují zahraniční subjekty.

Ze státního rozpočtu ČR je letos placeno 453 400 zaměstnanců,…
11:37

Ze státního rozpočtu ČR je letos placeno 453 400 zaměstnanců, meziročně o osm tisíc více

Ministerstva, úřady a jejich příspěvkové organizace zaměstnávají letos 453 400 lidí, což je proti loňskému roku...
Česká republika Rozpočet
Putin a Abe se shodli na urychlení aktivit ohledně sporných Kuril
včera v 18:11

Putin a Abe se shodli na urychlení aktivit ohledně sporných Kuril

Japonský premiér Šinzó Abe se v sobotu shodl s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, že je třeba urychlit společné...
Japonsko Rusko Politika
Babiš: Eurozóna není prioritou, s korunou jsem spokojený
včera v 17:48

Babiš: Eurozóna není prioritou, s korunou jsem spokojený

Premiér v demisi Andrej Babiš v sobotu na festivalu Re:publika v Brně uvedl, že český vstup do eurozóny, a tedy...
Česká republika Česká koruna Eurozóna
RTR: Granite City je díky Trumpovým clům opět skvělé. Ale za jakou…
včera v 11:08

RTR: Granite City je díky Trumpovým clům opět skvělé. Ale za jakou cenu?

Poté, co byl Donald Trump zvolen v roce 2016 prezidentem USA díky slibu, že Americe opět vrátí její velikost a oživí...
Ocelářské firmy Spojené státy americké (USA) Průmysl
Počet velkých fúzí, které loni posuzoval ÚOHS, mírně klesl
včera v 09:16

Počet velkých fúzí, které loni posuzoval ÚOHS, mírně klesl

Počet velkých fúzí, které loni posuzoval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), mírně klesl. Antimonopolní úřad...
Fúze a akvizice Česká republika Fúze a akvizice
Americké akcie v pátek kvůli energetice ztratily, za celý týden ale…
Americké akcie v pátek kvůli energetice ztratily, za celý týden ale…
25. 5. 2018 22:00

Americké akcie v pátek kvůli energetice ztratily, za celý týden ale udržely mírný zisk

Akcie na amerických trzích v pátek oslabily. Dolů je stáhl prudký pokles cen ropy a s ním spojený tlak na tituly...
Americké akcie Shrnutí obchodování v USA
Americké sankce jsou součástí boje, řekl šéf Hizballáhu
25. 5. 2018 20:16

Americké sankce jsou součástí boje, řekl šéf Hizballáhu

Americké sankce neohrozí libanonské hnutí Hizballáh, ale mohou mít negativní dopad na jeho podporovatele. Nová...
Spojené státy americké (USA) Izrael Blízký a Střední východ
USA se s Čínou dohodly, ZTE bude moci opět podnikat
25. 5. 2018 19:57

USA se s Čínou dohodly, ZTE bude moci opět podnikat

Vláda USA uzavřela s Čínou dohodu, která umožní čínské telekomunikační firmě ZTE Corp opět podnikat. Podle listu The...
Spojené státy americké (USA) Čína Politika
Kvůli růstu cen ropy rejdař Maersk Line zvyšuje ceny přepravy
25. 5. 2018 18:15

Kvůli růstu cen ropy rejdař Maersk Line zvyšuje ceny přepravy

Dánská společnost Maersk Line, největší kontejnerový přepravce na světě, reaguje na růst cen ropy na nejvyšší úroveň...
Dánsko Ropa Doprava
Evropské burzy v pátek mírně stouply, za celý týden však ztratily…
Evropské burzy v pátek mírně stouply, za celý týden však ztratily…
25. 5. 2018 18:00

Evropské burzy v pátek mírně stouply, za celý týden však ztratily zhruba o procento

Evropské akciové trhy zakončily páteční obchodování v mírném plusu, když je dolů tlačila politická nejistota v Itálii...
Evropské akcie Shrnutí obchodování v Evropě
Siemens podpoří výstavbu největší továrny na baterie v Evropě
25. 5. 2018 17:46

Siemens podpoří výstavbu největší továrny na baterie v Evropě

Německý průmyslový koncern Siemens je další společností, která se rozhodla přispět k projektu firmy Northvolt na...
Siemens Investice Lithium
Estonské banky "vypraly" miliardy dolarů a eur z Ruska
25. 5. 2018 17:33

Estonské banky "vypraly" miliardy dolarů a eur z Ruska

Více než 13 miliard dolarů se vypralo v letech 2012 až 2016 v estonských bankách, z nichž nejméně 7,3 miliard eur...
Estonsko Střední a východní Evropa Rusko
Írán: Jednání ostatních signatářů jaderné dohody budou pokračovat
Írán: Jednání ostatních signatářů jaderné dohody budou pokračovat
25. 5. 2018 17:18

Írán: Jednání ostatních signatářů jaderné dohody budou pokračovat

Jednání s mocnostmi o ekonomickém balíčku, jehož cílem je zachování jaderné dohody z roku 2015, budou po pátečních...
Írán Politika Blízký a Střední východ
Ze světa investičních doporučení (25. května)
25. 5. 2018 17:00

Ze světa investičních doporučení (25. května)

Které akcie si v pátek vysloužily pozornost analytiků? Nabízíme přehled vybraných nových a upravených investičních...
Investiční doporučení Americké akcie
Pražská burza v pátek výrazně klesla, za celý týden přišla o 1,5 %
Pražská burza v pátek výrazně klesla, za celý týden přišla o 1,5 %
25. 5. 2018 16:45

Pražská burza v pátek výrazně klesla, za celý týden přišla o 1,5 %

Pražská burza v pátek nenavázala na zisk ze čtvrtečního obchodování, když index PX odepsal 1,44 % na 1 087,5 bodu....
Akcie ČR Shrnutí obchodování v ČR
Podle polského regulátora má stát přílišnou moc nad energetikou
25. 5. 2018 16:30

Podle polského regulátora má stát přílišnou moc nad energetikou

Polská vládní strana Právo a spravedlnost rozšířila kontrolu státu nad energetickými podniky na dosud nebývalou...
Polsko Politika Energetika
Porušování pravidel se ve světové ekonomice podle Putina stává…
Porušování pravidel se ve světové ekonomice podle Putina stává…
25. 5. 2018 16:15

Porušování pravidel se ve světové ekonomice podle Putina stává pravidlem

Prioritou Ruska je otevřenost vůči světu a aktivní účast v integračních procesech. Na mezinárodním investičním fóru v...
Světová ekonomika Rusko Politika
USA: Index spotřebitelské důvěry Michiganské univerzity v květnu…
25. 5. 2018 16:01

USA: Index spotřebitelské důvěry Michiganské univerzity v květnu podle finálních dat klesl na 98 bodů (odhad: 98,8 bodu)

Index spotřebitelské důvěry ve Spojených státech v květnu klesl na 98 bodů z 98,8 bodu v předchozím měsíci. Vyplývá...
Spojené státy americké (USA) Americká ekonomika Spotřebitelská důvěra
Fiat Chrysler kvůli tempomatu svolá ke kontrole 4,8 milionu aut
Fiat Chrysler kvůli tempomatu svolá ke kontrole 4,8 milionu aut
25. 5. 2018 15:51

Fiat Chrysler kvůli tempomatu svolá ke kontrole 4,8 milionu aut

Automobilka Fiat Chrysler Automobiles svolává ke kontrole ve Spojených státech kvůli tempomatu 4,8 milionu aut....
Auta Itálie Spojené státy americké (USA)