Jak Putin ukradl Rusku demokracii
|

Jak Putin ukradl Rusku demokracii

Rusko si vždy žilo tak trochu vlastním životem. Sebevědomě ignorovalo vše, co se kolem něj dělo, a pohlíželo na sebe jako na světovou mocnost, která určuje pravidla hry. To v jeho historii nejednou vyústilo v překotné reformy, které se stejně rychle objevovaly, jako mizely. Poslední čtvrtstoletí nebylo výjimkou.

Rusko Politika Geopolitická rizika

Západní politici, novináři, byznysmeni i akademici, kteří pozorně sledují novodobé dějiny Ruska, se takřka do detailů shodují v popisování toho, co se v Rusku v postsovětské éře stalo. Sovětský svaz se rozpadl v roce 1991, když jeho poslední prezident Michail Gorbačov odstoupil z funkce a otěže vedení státu předal Borisi Jelcinovi. Tehdy se také z přidružených sovětských republik jako Ukrajiny či Běloruska staly nezávislé státy.

První polovina 90. let 20. století byla pro Rusko i všechny bývalé sovětské republiky obdobím zásadní politické i ekonomické transformace. V Rusku se k moci dostali lidé, kteří se v zemi pokoušeli nastolit demokratické principy a vytvořit liberální tržní hospodářství. Po nějakém čase nicméně reformní snahy začaly slábnout, až nakonec úplně utichly a Rusko se v kruhu vrátilo na začátek.

V odpovědích na otázku, proč Rusko z cesty politických a ekonomických reforem sešlo, již odborníci tak jednotní nejsou. Někteří tvrdí, že se tak stalo proto, že se východ Evropy nezapojil do poválečného Marshallova plánu, jiní navrhují, že se Západ po rozpadu SSSR málo angažoval v integraci Ruska do mezinárodního společenství, a další zase říkají, že se jednalo o čistě ruský problém spojený s letargií tamní společnosti a nedostatečným tempem reforem brzděných mimo jiné i nerozhodným, poté neustále opilým a nakonec nemocným Borisem Jelcinem.

Co když ale všechno bylo trochu jinak?

Demokratické záchvěvy 90. let

Profesorka politologie a uznávaná odbornice na problematiku sovětské a ruské politiky Karen Dawishaová působící na Miami University ve své knize Putinova kleptokracie tvrdí, že již během reformních snah v průběhu 90. let za nitky tahal Vladimir Putin a kruh jeho nejbližších. "Konec reformních snah nemá na svědomí ani málo aktivní Západ, ani ruská neschopnost vymanit se z desetiletí trvající byrokracie, ani přetrvávání sovětské myšlenky v hlavách některých Rusů. Vladimir Putin a jeho spolupracovníci se ještě před rozpadem SSSR začali připravovat na převzetí moci a vytvoření silně autoritativního režimu, přičemž snahy o demokratizaci země ze začátku 90. let vnímali jako pouhou dobovou dekoraci, nikoli nový směr," píše Dawishaová.

Jinými slovy, problémem postsovětského Ruska nebyl neúspěch demokratických reforem, nýbrž konstituování nové formy autoritářského vedení země, pro které se reformní kroky ze začátku 90. let staly vítanými novodobými Potěmkinovými vesnicemi.

Podle Karen Dawishaové jsou klíčem k rozšifrování složitého postsovětského vývoje Ruska tři písmena - KGB. Agenti KGB ještě před rozpadem SSSR pochopili, že pokud budou vývoji jen nečinně přihlížet, bude pro ně neodvratný pád sovětského impéria znamenat ztrátu politického vlivu, moci a všech privilegií, kterých se jim dosud dostávalo. Proto se neváhali spojit s organizovaným zločinem, vyvést ze SSSR nemalé peníze a ty zpětně zainvestovat do "nového" Ruska, díky čemuž o pár let později kousek po kousku získávali zpět kontrolu nad celou zemí. Nástup Putina k moci v roce 2000 pak byl už jen formálním zpečetěním jejich znovuzískaného vlivu.

Kanadská novinářka Chrystia Freelandová upozorňuje na překotné změny zákonů, které se v 90. letech často dostávaly do vzájemných střetů, takže prakticky všichni podnikatelé tím, že jeden zákon dodržovali, na druhé straně jiný porušovali. "S ohledem na další vývoj je evidentní, že se nejednalo pouze o porodní bolesti nového politického a ekonomického systému. Vše bylo záměrně vymyšlené tak, aby mohl být v kterémkoli okamžiku jakýkoli významný byznysmen obviněn z nezákonného chování a jednoduše odstřižen od svého majetku a vlivu," uvádí Freelandová ve své knize Obchod století.

Karen Dawishaová i Chrystia Freelandová přitom nejsou jen tuctovými konspirátorkami, které by své teorie zakládaly na domněnkách a spekulacích. Obě vycházejí z množství dokumentů použitých v různých soudních procesech, materiálů sesbíraných investigativními novináři, rozhovorů se světovými podnikateli a bankéři či zjištění ruských médií, z nichž některá již na přímý rozkaz Kremlu ukončila svoji činnost.

Z Drážďan do Kremlu

Příběh nenaplněné demokratické transformace Ruska se začal psát na konci 80. let, kdy Vladimir Putin působil jako agent KGB ve východoněmeckých Drážďanech. Právě tehdy začali někteří agenti KGB ztrácet důvěru ve vládu Michaila Gorbačova, a tak se rozhodli zajistit tím, že z Ruska na zahraniční účty spravované britskými a švýcarskými bankéři tajně vyváděli peníze, které patřily Komunistické straně Sovětského svazu. Podle některých zdrojů přitom o těchto aktivitách Komunistická strana Sovětského svazu minimálně v začátcích věděla, ale nic proti nim nenamítala.

KGB se s oficiálním sovětským vedením definitivně rozešla v srpnu 1991, kdy se v Rusku odehrál neúspěšný pokus o státní převrat. Tajná služba, která se pokusila svrhnout prezidenta Gorbačova, již do té doby nicméně z Komunistické strany Sovětského svazu stihla vyvést v přepočtu přes čtyři miliardy dolarů, což byla vzhledem k prakticky nulovým devizovým rezervám a slabému hospodářství SSSR obrovská suma. Samotný Putin se během puče přiklonil na stranu budoucího prvního ruského prezidenta Jelcina, čímž si dokořán otevřel dveře do vysoké postsovětské politiky.

Putin se po svém návratu z Německa v roce 1991 v Rusku angažoval v celé řadě institucí a organizací. V Petrohradě, kde se stal prvním demokraticky zvoleným starostou, měl kromě jiného pod palcem oblast mezinárodních vztahů, později stál u vzniku banky Rossiya či petrohradského družstva Ozero a angažoval se i v petrohradském realitním holdingu, který byl v roce 1999 německou zpravodajskou službou obviněn z praní špinavých peněz ruské a kolumbijské mafie, či stavební firmě Twentieth Trust, která zase byla obviněna z toho, že peníze z petrohradského rozpočtu vyváděla za hranice Ruska.

Další stupínek na cestě do Kremlu Putin překonal v červenci 1998, kdy byl jmenován šéfem ruské bezpečnostní služby FSB, jež byla zřízena jako nástupkyně KGB. Spolu s tím Putin přesídlil z Petrohradu do Moskvy, kam si s sebou vzal i většinu svých věrných napojených nejen na velký byznys, ale i protizákonné aktivity vynášející značné jmění. Odsud již do prezidentského křesla nebylo daleko. V srpnu 1999 se Putin stal premiérem a po abdikaci prezidenta Jelcina na Silvestra 1999 nakonec usedl i do čela země.

Po svém nástupu do prezidentského úřadu dal Putin okamžitě najevo, že Kreml patří jemu a partě jeho nejvěrnějších. Na klíčové posty výkonného ředitele a předsedy představenstva plynárenského gigantu Gazprom dosadil Dmitrije Medveděva, právníka a svého kolegu z dob petrohradského starostování, a Alekseje Millera, bývalého náměstka petrohradské komise pro mezinárodní spolupráci. Z Gazpromu se rázem stal hlavní zdroj financí pro nákladné Putinovy projekty a z Putina samotného otec a "opatrovník" všech ruských oligarchů.

Návrat k sovětským praktikám

Navenek se Putin ve vedení země tvářil jako velký podporovatel demokratických principů, za zdmi Kremlu však se svými blízkými bez ustání šlapal po nezávislých médiích a zahájil tažení proti oligarchům, kteří mu vypověděli poslušnost. Po událostech z 11. září 2001 se sice ještě Rusko postavilo na stranu západních mocností, když odsoudilo teroristické útoky spáchané Al-Káidou proti Spojeným státům, to však bylo zřejmě naposledy. Vstřícnou tvář Rusko ukázalo ještě v roce 2004, když Putin prohlásil, že pokud se Ukrajina rozhodne vstoupit do Evropské unie a ta se ji rozhodne přijmout, Moskva to s ohledem na své přátelské vztahy s Kyjevem uvítá.

V roce 2008 Putina, který za sebou měl již dvě prezidentská funkční období, v čele země vystřídal premiér Dmitrij Medveděv. Jakkoli se však na první pohled zdálo, že se tato změna projeví i na dlouhodobém směřování Ruska, nic takového se nestalo. Výměna v čele země se ukázala být pouhou formalitou, v roce 2012 do čela Ruské federace znovu usedl Putin a vše se vrátilo do zajetých kolejí. Na konci roku 2013 ještě Rusko stihlo před začátkem zimní olympiády propustit z vězení bývalého většinového majitele společnosti Jukos Michaila Chodorkovského, který byl o deset let dříve zatčen a v roce 2005 odsouzen za údajné daňové úniky, praní špinavých peněz a krádeže ropy, a Marii Aljochinovou a Naděždu Tolokonnikovovou, členky kapely Pussy Riot, jež byly v roce 2012 zatčeny a odsouzeny za výtržnictví v moskevské Katedrále Krista Spasitele, poté se z něj však i poslední zbytky demokracie zcela vytratily.

Další události není potřeba připomínat. Po skončení zimní olympiády v Soči Rusko využilo ukrajinskou krizi, v březnu 2014 anektovalo Krym a začalo podporovat separatisty na východě Ukrajiny, kterým přes společnou hranici začalo posílat techniku i vojenské jednotky s cílem destabilizovat svého západního souseda, který po útěku Viktora Janukovyče nabral směr EU. Sbližování Ruska a Západu definitivně skončilo, zatímco utahování šroubů v Rusku pod dohledem Vladimira Putina pokračuje a každým dnem zesiluje.

Zdroj: nybooks.com
ČT: Babiš a Havlíček připustili vstup státu do klíčových firem v…
včera v 20:46

ČT: Babiš a Havlíček připustili vstup státu do klíčových firem v problémech

Stát by mohl vstoupit do klíčových podniků, pokud by se kvůli ekonomickým dopadům epidemie koronaviru dostaly do...
Česká republika Byznys a podnikání Politika
V Maďarsku na nemoc COVID-19 zemřelo dalších šest osob, celkový počet…
včera v 14:41

V Maďarsku na nemoc COVID-19 zemřelo dalších šest osob, celkový počet obětí stoupl na 32

Počet lidí s potvrzeným onemocněním covid-19 způsobeným koronavirem v Maďarsku stoupl na 678. Dalších šest osob za...
Maďarsko Koronavirus
S&P potvrdila rating Německa na nejvyšší úrovni AAA
včera v 09:17

S&P potvrdila rating Německa na nejvyšší úrovni AAA

Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's (S&P) potvrdila hodnocení úvěrové spolehlivosti Německa na nejvyšší...
Německo Rating
Ford prodloužil odstávky výroby v Evropě do 4. dubna
včera v 08:15

Ford prodloužil odstávky výroby v Evropě do 4. dubna

Americká automobilka Ford Motor prodloužila dočasné přerušení výroby automobilů a motorů ve většině svých evropských...
Ford Auta Průmysl
RBK: V ruské pomoci USA byly i výrobky firmy pod americkými sankcemi
3. 4. 2020 22:31

RBK: V ruské pomoci USA byly i výrobky firmy pod americkými sankcemi

Mezi zdravotnickým materiálem poslaným Ruskem Spojeným státům na pomoc v boji proti koronaviru byly i výrobky...
Rusko Spojené státy americké (USA) Koronavirus
Americké akcie v pátek klesly po nepříznivých datech z trhu práce, v…
Americké akcie v pátek klesly po nepříznivých datech z trhu práce, v…
3. 4. 2020 22:30

Americké akcie v pátek klesly po nepříznivých datech z trhu práce, v červených číslech skončily hlavní indexy i v týdenním horizontu

Americké akcie v pátek oslabily. Úvodní ztráty během dne prohlubovaly v reakci na zprávu, že na trhu práce USA v...
Americké akcie Shrnutí obchodování v USA
Pátek na trzích (3. dubna 2020): Evropské i americké akcie klesly.…
Pátek na trzích (3. dubna 2020): Evropské i americké akcie klesly.…
3. 4. 2020 22:15

Pátek na trzích (3. dubna 2020): Evropské i americké akcie klesly. Data z trhu práce USA byla výrazně horší, než se čekalo

Obchodování na západoevropských akciových trzích začalo v pátek pod nulou a v červených číslech indexy seanci také...
Shrnutí obchodování v USA Shrnutí obchodování v Evropě Shrnutí obchodování v ČR
MMF: Koronavirus má na ekonomiku horší dopad než finanční krize
3. 4. 2020 20:58

MMF: Koronavirus má na ekonomiku horší dopad než finanční krize

Koronavirus má na ekonomiku mnohem horší dopad, než měla globální finanční krize z let 2008 a 2009. Uvedla to v pátek...
Koronavirus Světová ekonomika Finanční krize
Schillerová: OSVČ nebudou muset pro získání 25 000 Kč dokládat pokles…
3. 4. 2020 18:07

Schillerová: OSVČ nebudou muset pro získání 25 000 Kč dokládat pokles příjmů

Pro získání jednorázového příspěvku 25 000 korun nebudou muset živnostníci dokládat pokles příjmů. Na podporu budou...
Byznys a podnikání Česká republika
Evropské akcie v pátek zlevnily, ztráty indexy zaznamenaly i v…
Evropské akcie v pátek zlevnily, ztráty indexy zaznamenaly i v…
3. 4. 2020 18:00

Evropské akcie v pátek zlevnily, ztráty indexy zaznamenaly i v týdenním horizontu

Západoevropské akcie zahájily páteční obchodování pod nulou a hlavní indexy, s výjimkou německého benchmarku DAX,...
Evropské akcie Shrnutí obchodování v Evropě
Afrika má kvůli koronaviru potíže s přepravou zboží a pomoci
3. 4. 2020 17:53

Afrika má kvůli koronaviru potíže s přepravou zboží a pomoci

Více než polovina z 54 afrických států uzavřela kvůli koronaviru své pozemní, vzdušné i námořní hranice. Celý...
Afrika Koronavirus Mezinárodní obchod
Britský autoprůmysl potřebuje hotovost a žádá o pomoc vládu
3. 4. 2020 17:46

Britský autoprůmysl potřebuje hotovost a žádá o pomoc vládu

Britský automobilový průmysl potřebuje okamžitě hotovost a žádá vládu o pomoc dodavatelům. Někteří mají v čase...
Spojené království Průmysl Auta
Polsko pracuje na aplikaci, která pomůže sledovat nakažené koronavirem
3. 4. 2020 16:55

Polsko pracuje na aplikaci, která pomůže sledovat nakažené koronavirem

Polsko pracuje na aplikaci pro chytré telefony, která pomůže sledovat pohyb nemocných koronavirem a varovat ty, kteří...
Polsko Koronavirus Technologie
Pražská burza na konci týdne opět změnila směr a klesla, za pět…
Pražská burza na konci týdne opět změnila směr a klesla, za pět…
3. 4. 2020 16:50

Pražská burza na konci týdne opět změnila směr a klesla, za pět obchodních dní index PX odepsal 0,9 %

Pražská burza na konci týdne opět změnila směr a klesla. Index PX se snížil o 0,83 % na 774,34 bodu. Dolů šly akcie...
Akcie ČR Shrnutí obchodování v ČR
EU přesvědčuje Británii, aby prodloužila přechodné období
3. 4. 2020 16:03

EU přesvědčuje Británii, aby prodloužila přechodné období

Evropská unie se pokouší přesvědčit Británii, že přechodné období určené k vyjednání pobrexitových vztahů bude...
Evropská unie Spojené království Koronavirus
Vláda USA chce pomoct malým firmám úvěry za 350 miliard dolarů
3. 4. 2020 15:37

Vláda USA chce pomoct malým firmám úvěry za 350 miliard dolarů

Americká vláda připravuje podporu malým firmám v podobě úvěrů za nejméně 350 miliard dolarů. Většina bank na to ale...
Spojené státy americké (USA) Americké banky Koronavirus
V ČR bylo v březnu vyhlášeno nejméně osobních bankrotů od června
3. 4. 2020 14:47

V ČR bylo v březnu vyhlášeno nejméně osobních bankrotů od června

V Česku bylo v březnu vyhlášeno 1515 osobních bankrotů, o 303 méně než v únoru. Šlo o nejnižší počet od června 2019,...
Bankrot Česká republika Koronavirus
Majitelé: Vláda odkladem splátek nájmu přenáší problémy na jiné
3. 4. 2020 14:36

Majitelé: Vláda odkladem splátek nájmu přenáší problémy na jiné

Vláda odkladem splátek nájmu pro firmy přenáší problémy na pronajímatele. Sama si přitom může půjčovat za nízký úrok...
Realitní trh Koronavirus
Americká ekonomika v březnu přišla o 701 tisíc pracovních míst,…
Americká ekonomika v březnu přišla o 701 tisíc pracovních míst,…
3. 4. 2020 14:30

Americká ekonomika v březnu přišla o 701 tisíc pracovních míst, koronavirus si začíná vybírat svou daň

Ve Spojených státech v březnu mimo zemědělství zaniklo asi 701 tisíc pracovních míst. Analytici odhadovali, že ubylo...
Nezaměstnanost Americká ekonomika Spojené státy americké (USA)
Reuters: Airbus uvažuje o výrazném snížení výroby letadel A320
3. 4. 2020 14:09

Reuters: Airbus uvažuje o výrazném snížení výroby letadel A320

Evropský výrobce letadel Airbus uvažuje o výrazném snížení výroby svých nejprodávanějších letadel A320. Chce tak...
Evropské akcie Airbus Koronavirus