Překonají cibetky cihlu? CIVETS, MAVINS a BRIC jako hesla pro investory do mladých trhů
Cibetky jsou malý druh kunovitých šelem, někteří lidé je znají kvůli jejich podílu na výrobě jedné z nejdražších káv na světě. V poslední době se však cibetky, resp. CIVETS, dostávají také do povědomí investorské veřejnosti. Snad je čeká lepší budoucnost než prasátka (PIGS).
Zkratky složené z počátečních písmen zemí mají již několikaletou tradici a mezi investory i veřejností se velmi rychle ujaly. Některé jsou dnes brány vcelku seriózně (BRIC je určitě nejznámější), některé se mezi sebou prolínají (CIVETS, MAVINS nebo BEM – Big Emerging Markets), jiné už podle názvu neznamenají nic dobrého (dnešní hříšníci Portugalsko, Irsko nebo Itálie, Řecko a Španělsko, neboli PIGS) a některé jsou pouhou nadsázkou (rovněž hříšníci s velkými deficity, STUPID - Španělsko, Turecko, Velká Británie, Portugalsko, Itálie a Dubaj).
Některé se snaží dokázat, že zkratky jsou zbytečné, jako například CEMENT - Countries in Emerging Markets Excluded by New Terminology – což má přesvědčit ostatní o tom, že BRIC je pouhou součástí velkého celku zvaného rozvíjející se trhy.
Pak jsou zde ještě spolky, které jsou svázány také formálně, jako například BASIC (Brazílie, Jižní Afrika, Indie, Čína) nebo ABC (jihoamerický spolek Argentina, Brazílie a Chile), ale ty investorům většinou nic neřeknou.
Cihlu, neboli BRIC (někteří by tam rádi viděli i K, což měla být Jižní Korea) vymyslel již v roce 2001 Jim O’Neil z Goldman Sachs. Jeho nápad se zeměmi budoucnosti mu vyšel prakticky na jedničku. Dokazují to nejen výsledky samotných čtyř zemí, ale také mnoho investičních produktů, jako jsou fondy, ETF a certifikáty, které investují do těchto zemí a mají zkratku BRIC v názvu.
Úspěch i chytlavý název BRICu vedl ekonomy i samotného O’Neila k tomu, aby vymýšleli něco dalšího, co by bylo nejenom pouhým chytákem na investory, ale mohlo mít i reálný základ. Sám vynálezce cihly po pár letech přišel se skupinou Next 11 (Írán, Bangladéš, Nigérie, Vietnam, Indonésie, Pákistán, Filipíny, Mexiko, Turecko, Egypt a již zmiňovaná Jižní Korea), tedy zemí, které měly předpoklady k tomu stát se nástupci čtyř původních zemí. I tato skupina má podle mnohých ekonomů něco do sebe, i když mnozí by jedenáctku konstruovali jinak. A také v případě N11 se na trhu již objevily produkty zaměřené na tuto skupinu.
Nové příležitosti
Jak již bylo řečeno, ne každý se ztotožňuje s výběrem nástupnických rozvíjejících se zemí podle O’Neila, a tak zde máme další seskupení, která by mohla investorům napomoci při výběru nových investičních příležitostí. Začátek letošního roku, když akciové trhy opět začaly vypadat poněkud optimističtěji, vedl investory opět k tomu, aby hledali nové trhy k investování. S tím se také objevilo několik nových hezky znějících názvů. Jde vesměs o země zmiňované v N11, přičemž některé nejkontroverznější vypadly, a naopak některé se objevily jako noví vůdci.
První skupinou zemí, které by mohly být zajímavé pro investory jako skupinu, jsou MAVINS (dalo by se to vyložit jako superstar, někdo, kdo zkrátka umí všechno a umí to dokonale), tzn. Mexiko, Austrálie, Vietnam, Indonésie, Nigérie, Jihoafrická republika. Jejich hlavní silou jsou komodity, které hrají prim v jejich ekonomikách, díky čemuž by mohly profitovat z globálního ekonomického růstu. Silnou stránkou pak mohou být výhodná geografická poloha (například Vietnam, Jižní Afrika nebo Mexiko), rozloha společně s možností industrializace, populační vývoj a očekávaný růst domácí poptávky. Rizikem je možná politická nestabilita v některých zemích a stále ještě příliš malá rozvinutost (Vietnam nebo Nigérie, případně i Jihoafrická republika).
Zatím posledním hitem jsou CIVETS (cibetky jsou malé šelmy s dlouhým chlupatým ocasem), kam patří Kolumbie, Indonésie, Vietnam, Egypt, Turecko a Jihoafrická republika. U těchto zemí je rovněž jedním z pozitiv rostoucí populace, relativně nízké zadlužení, a rychle rostoucí hospodářství.
