Akcie: Proč se (ne)bát strachu na trhu?
|

Akcie: Proč se (ne)bát strachu na trhu?

Když se snažíte vybrat dobrou akciovou investici, díváte se na poměr rizika a potenciálního zisku. Sledujete fundamenty, případně technické faktory a indikátory. Když se snažíte zhodnotit celkové tržní prostředí, je to přece jen kreativnější práce.

Panika na trzích Korekce na trzích Akciový trh Korelace investic Psychologie Ponaučení pro investory

Extrémní valuace, výrazný optimismus či pesimismus a řada technických signálů, i to jsou akciové trhy. Snaha porozumět tomu, co v jaké fázi hýbe s cenami, může být naivní, nicméně je nezbytná, pokud chcete usilovat o hlubší celkový náhled na trhy.

Nezpochybnitelnou součástí mixu tržních vlivů je psychologie. Investoři, kteří zažili hluboké a rychlé propady (nebo si o nich alespoň něco nastudovali), mají zpravidla respekt či obavu z toho, že by se něco podobného mohlo opakovat. Část akciových býků v posledních letech argumentovala, že právě strach z poklesu je kontrariánským indikátorem, protože vede k takovému chování a rozhodování, které de facto vylučuje vyložený kolaps cen.

Někdy ovšem stejná obava může být sebenaplňující. Podle Roberta Shillera, proslulého svými studiemi tržních bublin, k něčemu takovému došlo v roce 1987. "Týden před tehdejším krachem trhu již ceny klesaly. 19. října ráno vyšla v The Wall Street Journal grafika srovnávající vývoj burz v letech 1922-1929 a 1980-1987. Poklesy z října 1987 vypadaly podobně jako ty těsně před kolapsem cen v říjnu 1929. Stačilo toto srovnání a doprovodný článek, aby si spousta investorů řekla, že právě dnes je ten den, kdy může začít propad srovnatelný s tím z podzimu 1929. Psychologie trhu se změnila. K velkým pohybům dochází, když si hodně investorů začne myslet, že ví, co si myslí ostatní investoři," říká Shiller.

Mimochodem, Paul Tudor Jones zmíněné analogie dokonale využil ve svůj prospěch k tomu, aby na podzim 1987 významně vydělal. Budiž ovšem ponaučením pro období každé další začínající korekce, že nejde o pravidlo. Jedna nálada na trhu může živit pohyby oběma směry.

Na závěr ale nelze neukázat graf, kterým společnost Nautilus Research v posledních dnech rozvířila hladinu (jako kdyby toho nebylo dost). Jde o srovnání vývoje japonského akciového indexu dva roky před obřím propadem v roce 1990. Míra korelace s posledními dvěma lety vývoje indexu S&P 500? 98 %, když to musíte vědět.

Zdroj: thefelderreport.com