Akciová rally: Co když si jen boháči přehazují peníze z účtu na účet?

Vztah mezi akciovým trhem a reálnou ekonomikou není tak silný, jak by se na první pohled mohlo zdát. Evropské akcie pokračují v růstu, ačkoli míra nezaměstnanosti v eurozóně vzrostla na rekordních 11,9 %.

Podle Case-Shillerova indexu cen nemovitostí docházelo v roce 2012 k oživení na americkém trhu s bydlením. K jeho interpretaci ale Robert Shiller, ekonom z Yale a spoluautor indexu, ihned dodal, že jakýkoli krátkodobý růst inflačně očištěných cen domů neříká nic o tom, kam půjdou ceny bydlení v následujících pěti nebo více letech.

Co vypadá jako oživení, rally nebo zlepšení spotřebitelské důvěry, může být jen důsledkem toho, že si mezi sebou elity přehazují peníze.

Hájí politici zájmy celé společnosti, nebo jen svých známých?

Z politik "pro dobro celé společnosti", které předkládají svým voličům lídři ve vyspělých zemích, benefituje zpravidla jen malá skupina obyvatel. Například laureát Nobelovy ceny ekonom Joseph Stiglitz nařkl Obamovu vládu ze snahy přebudovat ekonomiku shora dolů (ne zdola nahoru). Plná náměstí mladých lidí hnutí Occupy Wall Street a španělských indignados jsou dokladem nesouhlasu společnosti s těmito politikami.

Rozpolcená společnost není jen v USA a Španělsku. Loni získala radikální levicová Syriza čtvrtinu křesel v řeckém parlamentu. Lídr strany Alexis Tsipras ve volební kampani vyzýval Řeky, aby nebrali vážně varování, že bude Řecko v případě odporu k diktátu úspor odříznuté od evropského finančního systému, protože je odříznuto od benefitů systému tak jako tak. Nedávný překvapivý úspěch Beppeho Grilla v italských volbách je dalším znamením toho, že voliči současnému systému nedůvěřují.

Náprava nerovností se zatím nedaří

Napravovat nerovnosti ale není tak snadné. Kdo nechce vládnout jako komunista, musí respektovat existující instituce a sociální zvyklosti.

V USA se o snížení daní v rámci programu First-time homebuyer tax credit začalo mluvit už v době vlády George W. Bushe. Obama v tom jen pokračoval, aby nalákal na nemovitostní trh co nejvíce kupujících. Ti, kteří nakupovali nemovitosti v chudých státech – kde byl nemovitostní trh zasažen nejhůře –, museli se zaťatými zuby sledovat, jak ceny jejich domů klesají, přičemž dluhy musejí splácet pořád stejně vysoké. Naproti tomu Američané, kteří nakupovali v bohatších regionech, si dopomohly k výhodným investicím, a to ještě se státními dotacemi.

V jednom z posledních vydání magazínu Foreign Affairs ekonom Jerry Müller tvrdí, že léta stará washingtonská ozdravná kúra "Investice do vzdělání" nerovnosti jen zhoršuje. Müller cituje politologa Edwarda Banfielda. Ten si stojí za názorem, že vzdělávací systém upřednostňuje děti z rodin středních a vyšších tříd. Kvality, které z člověka dělají vzdělavatelného, jsou podle něj vlastní právě střední nebo vyšší třídě. Ze vzdělání benefitují ti, kteří už dobře situovaní jsou, tedy kamarádi těch, co zrovna sedí ve vládě.

Stejně tak jen někteří, a ne všichni, benefitují z růstu akciového trhu. Fed nafoukl svou rozvahu od roku 2007 o více než 2 biliony USD. Příliv zvedne všechny lodě v přístavu. Pokud je přístav akciovým trhem, příliv likvidity zvedne i vaši jachtu - jen musíte nějakou mít.

Zdroj: Financial Times