Evropské akcie v pátek stagnovaly, za týden přidaly přes 3 %

Panevropský index STOXX Europe 600 v pátek stagnoval na 409,54 bodu, britský FTSE 100 se snížil o 0,22 % na 6 489,33 bodu, německý DAX oslabil o 0,03 % na 14 056,72 bodu a francouzský CAC 40 uzavřel se ziskem 0,90 % na 5 659,26 bodu.

Dění na evropských trzích v pátek ovlivňovaly jednak výsledky firem, jednak makrodata, z nichž, vyčnívala především ta o trhu práce v USA. Investoři také sledovaly dění kolem přijímání stimulačního balíku v USA, který nakonec Senát podpořil těsnou většinou, což melo pozitivní vliv na dění na akciových trzích.

Přestože souhrnný evropský index v pátek stagnoval, připsal si nejlepší týdenní výsledek od listopadu minulého roku. Dařilo se zejména akciím v sektoru cestovního ruchu, základních materiálů, nebo bankám, ztrácely naopak tituly v defenzivních sektorech, jako jsou veřejné služby, telekomunikace a zdravotnictví.

Za týden index STOXX Europe 600 vzrostl o 3,46 %, FTSE 100 se zvýšil o 1,28 %, DAX přidal 4,64 % a CAC 40 posílil o 4,70 %.

Nejdůležitější páteční události na evropských trzích

• Zakázky německého průmyslu v prosinci klesly ve srovnání s předchozím měsícem o 1,9 %. Pokles byl výraznější, než se čekalo, neboť koronavirová omezení snížila poptávku z dalších zemí eurozóny. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil spolkový statistický úřad. Analytici podle agentury Reuters očekávali, že objem zakázek se sníží o jedno procento. V listopadu naopak zakázky o 2,7 % vzrostly.
• Polský antimonopolní úřad (UOKiK) schválil plány petrochemické společnosti PKN Orlen koupit od německé Verlagsgruppe Passau mediální skupinu Polska Press. Informovala o tom v pátek agentura Reuters. Polska Press vydává dvě desítky regionálních deníků, skoro 120 regionálních týdeníků a patří jí různé internetové portály.
• Slovenská vláda bude moci schvalovat převody podílů ve zhruba dvou desítkách podniků takzvané kritické infrastruktury z odvětví energetiky a průmyslu. Rozhodl o tom v pátek parlament, který ale hlasováním původní vládní předlohu upravil. Kabinet například navrhoval, aby předem dával souhlas s každou změnou přímého či nepřímého vlastníka alespoň s pětiprocentním podílem bez ohledu na to, kdo tyto firmy vlastní.
• Soud v Krasnojarsku nařídil dceřiné firmě těžební společnosti Norilsk Nickel zaplatit 146 miliard rublů (asi 42 miliard Kč) za ekologické škody při loňském úniku jedovatých látek z elektrárny u města Norilsk za polárním kruhem. S odvoláním na arbitrážní soud Krasnojarské oblasti o tom v pátek informoval list Kommersant. Firma se chce odvolat.
• Dva významní představitelé španělských vládnoucích stran se připojili k výzvě některých ekonomů a dalších lidí, kteří žádají po Evropské centrální bance, aby smazala část státního dluhu zemí eurozóny. Výzvu v pátek otiskly deníky v pěti evropských zemích. Podle signatářů drží ECB až čtvrtinu státního dluhu eurozóny, kterou by šlo smazat. Podobné výzvy v minulosti členové Výkonné rady ECB odmítali.

Výsledková sezóna

• Rakouské společnosti Raiffeisen Bank International klesl v loňském roce čistý zisk o 34,5 % na 804 milionů eur. Banka v pátek uvedla, že kvůli pandemii nemoci covid-19 musela zvýšit rezervy na špatné úvěry, negativní dopady na hospodaření měl i pokles úrokových sazeb, koronavirová omezení a oslabení většiny měn ve střední a východní Evropě.
• Dánskému pivovaru Carlsberg loni klesl provozní zisk o sedm procent na 9,7 miliardy dánských korun (33,7 miliardy Kč), výsledky podniku zasáhla pandemie covidu-19. Firma v pátek ale také uvedla, že letos počítá s růstem zisku. Předpokládá totiž, že většina evropských restrikcí souvisejících s šířením nového koronaviru bude před klíčovou letní sezonou zrušena.

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Maloobchodní tržby v Německu se v prosinci snížily ve srovnání s předchozím měsícem o 9,6 %. Znamená to nejhlubší pokles od roku 1994, kdy se tento údaj začal sledovat, a mnohem výraznější propad, než se čekalo. Na výdaje spotřebitelů mělo negativní vliv zpřísnění omezení pohybu kvůli šíření nemoci covid-19. Za celý rok tržby ale rekordně vzrostly, ukázaly údaje, které v pondělí zveřejnil spolkový statistický úřad. V listopadu tržby klesly o 1,1 %. Analytici v anketě agentury Reuters očekávali v prosinci pokles tržeb o 2,6 %.
• Tempo růstu aktivity ve zpracovatelském sektoru eurozóny v lednu mírně kleslo. Finální index nákupních manažerů dosáhl 54,8 bodu, v prosinci byl výrobní PMI 55,2 bodu a předběžný údaj za leden indikoval pokles na 54,7 bodu. Klíčová je úroveň 50 bodů, která je předělem mezi pásmem růstu a poklesu aktivity.
• Míra nezaměstnanosti v Evropské unii zůstala v prosinci na listopadové hodnotě 7,5 %. Beze změny na 8,3 % byl v posledním měsíci loňského roku i podíl nezaměstnaných v zemích platících eurem. Oznámil to v pondělí statistický úřad Eurostat. Nejnižší zastoupení lidí bez práce má z celé sedmadvacítky států i nadále Česká republika, kde jich bylo 3,1 %.
• Schodek státního rozpočtu Slovenska se v lednu meziročně téměř zdvojnásobil, rozpočtové příjmy totiž klesly výrazněji než výdaje. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnilo slovenské ministerstvo financí. Hospodaření vlády od loňského jara ovlivňují dopady pandemie nemoci covid-19.
• Firmy Pfizer a BioNTech chtějí od poloviny února zvyšovat počty vakcín dodávaných zemím Evropské unie a do konce března dodat původně plánované množství očkovacích látek. Ve druhém čtvrtletí pak unijní státy dostanou o 75 milionů dávek více, než počítala původní dohoda. Oznámil to v pondělí provozní šéf společnosti BoiNTech. EU v současnosti čelí problémům s pomalým rozjezdem očkování, který zčásti způsobilo omezení počtu vakcín původně slibovaných dodavateli.
• Britský internetový prodejce oděvů ASOS koupil od zkrachovalé společnosti Arcadia za 265 milionů liber její ceněné značky Topshop, Topman, Miss Selfridge a HIIT. Dohoda se netýká obchodů, uvedla v pondělí agentura Reuters. Skupina Arcadia podnikatele Philipa Greena se dostala do platební neschopnosti loni v listopadu, její potíže prohloubila pandemie.
• Švédská ekonomika loni kvůli pandemii klesla o 2,8 %, oznámil v pondělí ve své předběžné zprávě švédský statistický úřad. Země si v tomto ohledu vedla lépe než jiné evropské státy, protože na rozdíl od nich tato skandinávská země loni na jaře nezavedla přísnou uzávěru. Švédská centrální banka předpokládala, že HDP za celý rok klesne o čtyři procenta.
• Německý farmaceutický gigant Bayer prohloubil spolupráci s biotechnologickou firmou CureVac. Podniky v pondělí oznámily, že Bayer se bude podílet na výrobě proticovidové vakcíny, kterou CureVac vyvinul. Bayer je známý například výrobou aspirinu, očkovací látky dosud v portfoliu neměl. V budoucnu ale chce podnik převzít výrobu vakcíny, jejíž vývoj dokončuje CureVac.
• Měsíc po dokonání britského odchodu z Evropské unie se zatím nenaplňují předpovědi o dlouhých frontách kamionů na hranicích nebo zásadním nedostatku zboží v obchodech. Například vývozci potravin, rybáři či malí obchodníci však narážejí na problémy s novými pravidly, kvůli nimž částečně vázne zásobování přes Lamanšský průliv. Na diplomatické rovině se zase projevil spor okolo statusu unijního velvyslance v Londýně.
• Norský státní investiční fond, který je největší svého druhu na světě, začal zohledňovat, jak jednotlivé firmy v jeho portfoliu daní. Poprvé kvůli tomuto ohledu vyřadil sedm menších firem. Především díky investicím do amerických technologických podniků má fond za sebou druhý nejlepší rok ve své pětadvacetileté historii. Jeho výnos činil 1,07 bilionu norských korun (2,7 bilionu Kč).
• Londýnská akciová burza letos přitahuje mnoho primárních nabídek akcií a zažívá nejlepší začátek roku od globální finanční krize. Londýn se tak stává hlavním faktorem v obnoveném zájmu o IPO v Evropě, uvedla v pondělí agentura Bloomberg. Z celkem 22 oznámených plánů na primární nabídku v regionu jich devět chce na burzu v Londýně a z pěti největších Londýn získal tři. V pondělí předložily plány vstupu na londýnskou burzu čtyři firmy.
• Ekonomika Evropské unie loni klesla o 6,4 %, za propadem jsou hlavně opatření proti šíření koronaviru. V prvním rychlém odhadu to v úterý oznámil statistický úřad Eurostat. V zemích eurozóny byl propad ještě výraznější, činil 6,8 %. Celoroční propad byl nejvýraznější do roku 1995, kdy Eurostat začal tyto údaje sledovat. Ve čtvrtém čtvrtletí ekonomika rovněž klesla, propad byl ovšem mírnější, než se čekalo.
• Španělské daňové úřady se začnou více zaměřovat na Andorru a na ty obyvatele Španělska, kteří tvrdí, že se do tohoto malého státu uprostřed Pyrenejí odstěhovali. Ostražitost úřadů se zvýšila poté, co řada ve Španělsku známých youtuberů ohlásila, že se kvůli nižším daním stěhují do Andorry. Úřady budou nyní prověřovat, zda tito lidé opravdu splňují podmínky pro danění svých příjmů v zahraničí.
• Německý výrobce vakcín CureVac chce společně s britským farmaceutickým koncernem GlaxoSmithKline (GSK) vyvíjet další očkovací látky na bázi mediátorových RNA (mRNA). Nové vakcíny přitom mají chránit i proti mutacím koronaviru.
• Tempo poklesu podnikatelské aktivity v eurozóně v lednu stouplo. Kompozitní index nákupních manažerů od společnosti IHS Markit se snížil na 47,8 bodu z prosincových 49,1 bodu. Ukazatel za samotný sektor služeb zaznamenal pokles na 45,4 bodu z 46,4 bodu. Klíčová je úroveň 50 bodů, která je předělem mezi pásmem expanze a pásmem kontrakce.
• Spotřebitelské ceny v eurozóně v lednu po pěti měsících stabilního poklesu výrazně vzrostly. Roční míra inflace vystoupila na 0,9 %, a byla tak nejvyšší od loňského února. V rychlém odhadu to ve středu uvedl statistický úřad Eurostat. Zpráva obsahuje pouze základní údaje o vývoji cen v eurozóně, nikoli v celé Evropské unii. V prosinci ceny v eurozóně vykazovaly meziroční pokles o 0,3 %. Loni v lednu spotřebitelské ceny v eurozóně vzrostly meziročně o 1,4 %.
• Maďarsko porušilo své povinnosti vyplývající z práva Evropské unie, neboť dlouhodobě nedodržovalo limity pro čistotu ovzduší. Rozhodl o tom ve středu Soudní dvůr EU, podle něhož úřady v regionu Budapešti a několika dalších oblastech nezajistily snížení dlouhodobě překračovaného povoleného množství prachových mikročástic ve vzduchu. Soud vyhověl žalobě Evropské komise a pokud se bude problém opakovat, může Brusel navrhnout finanční sankce.
• Politickou krizi v Itálii se pokusí vyřešit bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi. Dosavadní jednání s cílem obnovit vládní koalici po lednovém odchodu strany Živá Itálie Mattea Renziho z kabinetu zkrachovala. Draghi by nyní mohl podle médií sestavit vládu technokratů.
• Německý automobilový koncern Daimler plánuje oddělení divize nákladních vozů a autobusů Daimler Truck a uvedení jejích akcií na burzu. Oznámila to ve středu firma. Dodala, že zbývající část podniku zahrnující výrobu osobních vozů by se v budoucnosti měla přejmenovat na Mercedes-Benz.
• Britská centrální banka na únorovém měnověpolitickém zasedání rozhodla podle očekávání o ponechání základní úrokové sazby na 0,1 %. Program skupování aktiv v objemu na 895 miliard liber zůstal také beze změny. Setrvání sazby na stávající úrovni podpořilo všech devět členů měnového výboru Bank of England.
• Předpovídat vývoj německého hospodářství pro letošní rok uprostřed pandemie nemoci covid-19 je složité, možné je cokoli od pětiprocentního propadu po pětiprocentní růst. V rozhovoru se zahraničními novináři to prohlásil šéf berlínského výzkumného institutu DIW Marcel Fratzscher. Řekl také, že podoba dluhové brzdy, kterou má Německo zakotvenu v ústavě, je ekonomicky nerozumná, neboť v dobrých časech poskytuje velký manévrovací prostor, zatímco v těch špatných takřka žádný.
• Spojené království: Index nákupních manažerů ve stavebnictví v lednu klesl na 49,2 bodu (odhad: 52,9 bodu, prosinec: 54,6 bodu).
• Eurozóna: Maloobchodní tržby v prosinci meziročně vzrostly o 0,6 % (odhad: +0,3 %, listopad: -2,2 %). Meziměsíčně maloobchodní tržby v eurozóně v prosinci vzrostly o 2 % (odhad: +1,6 %, listopad: -5,7 %).
• Německé firmy v průměru očekávají, že pandemická omezení budou trvat zhruba do poloviny září a že jejich podnikání se do normálních kolejí vrátí na konci letošního roku. Vyplývá to z nového výzkumu institutu Ifo. Nynější uzávěra v Německu platí do 14. února.
• Tržby slovenského maloobchodu loni v prosinci v meziročním srovnání mírně klesly druhý měsíc po sobě a snížily se i za celý rok 2020. Propad tržeb zaznamenali provozovatelé ubytovacích zařízení i restaurací, jejichž podnikání ovlivnily dopady pandemie nemoci covid-19 a karanténní omezení. Informoval o tom ve čtvrtek slovenský statistický úřad.
• Německá velká koalice schválila jednorázovou pomoc rodinám a také další podporu podnikům postiženým pandemií covidu-19. Vyplatí například bonus k přídavkům na dítě ve výši 150 eur. Stejnou částku dostanou i lidé, kteří pobírají sociální podporu.
• Slovenská továrna korejské automobilky Kia loni snížila výrobu na 268 200 vozidel. Ve srovnání s rekordním rokem 2019 to představuje pokles o 22 %. Pokles produkce společnost zdůvodnila koronavirovou krizí a jejími dopady na automobilový průmysl, který byl v době předchozího ekonomického růstu hlavním tahounem ekonomiky Slovenska.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Největší evropské nízkonákladové aerolinky Ryanair vykázaly za třetí finanční čtvrtletí kvůli pandemickým omezením ztrátu 306 milionů eur, počet pasažérů jim klesl o 78 %. Za celý finanční rok, který této irské firmě končí 31. března, čeká Ryanair ztrátu v rekordním objemu 850 až 950 milionů eur. Firma nicméně uvedla, že má dostatek hotovosti a že letošní prázdninová sezóna by mohla být obstojná.
• Britský ropný koncern BP loni prodělal 5,7 miliardy dolarů, a zaznamenal tak první celoroční ztrátu za deset let. Vedle slabší poptávky vlivem pandemie k tomu přispěl také odpis aktiv hodnotě 6,5 miliardy dolarů ve druhém čtvrtletí. V roce 2019 měl podnik čistý zisk deset miliard dolarů. Společnost očekává, že se letos poptávka zotaví.
• Italskému výrobci luxusních vozů Ferrari klesl kvůli koronavirové pandemii v loňském roce čistý zisk o 13 procent na 609 milionů eur. Slabší byly i tržby. Firma v úterý oznámila, že se letos zaměří na mírné zvýšení základního zisku, neuvedla ale, kdo nahradí generálního ředitele Louise Camilleriho, který odstoupil v prosinci.
• Německý průmyslový konglomerát Siemens v prvním čtvrtletí svého finančního roku zvýšil čistý zisk o 38 % na 1,5 miliardy eur. Růst podpořila hlavně poptávka v digitálním průmyslu. Díky silnému začátku nového fiskálního roku firma současně ve středečním prohlášení zvýšila prognózu na celý rok.
• Německá Deutsche Bank vykázala za loňský rok čistý zisk 113 milionů eur. Přispěly k tomu zisky z investiční divize, informoval ve čtvrtek největší německý finanční ústav. Rok 2019 banka uzavřela kvůli nákladné restrukturalizaci se ztrátou 5,7 miliardy eur.
• Britsko-nizozemské ropné společnosti Royal Dutch Shell klesl v loňském roce očištěný čistý zisk o 71 % na 4,8 miliardy USD. Ocitl se tak nejníže za nejméně dvacet let kvůli pandemii nemoci covid-19, která zasáhla poptávku po energiích po celém světě. Firma však ve čtvrtečním prohlášení uvedla, že plánuje opět zvýšit dividendu.

Zdroj: CNBC, Reuters, MarketWatch