MF navrhuje zvýšit schodek letošního rozpočtu ČR na 500 miliard Kč

"Novela reflektuje aktuální vývoj boje s pandemií, úpravy ve vládních programech přímé pomoci, snížení daňového zatížení zaměstnanců o čtvrtinu a aktuální výzvy související se zatížením zdravotního systému, masivní vakcinací a testováním obyvatelstva," uvedlo MF.

Celkové příjmy rozpočtu by letos měly být podle návrhu 1,39 bilionu korun a výdaje 1,89 bilionu korun. Příjmy by tak měly být proti schválenému rozpočtu nižší o 102,7 miliardy korun a výdaje vyšší o 77,3 miliardy korun.

Podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové se tak přijetí daňového balíčku na konci loňského roku ukazuje v souvislosti se zvýšením schodku rozpočtu ještě více nezodpovědné, než se jevilo koncem loňského roku, kdy byla změna přijata. "Konsolidace veřejných financí je tak nyní ještě více v nedohlednu. Ratingové agentury, které v posledních týdnech potvrdily stávající rating i výhled ČR, se přitom shodovaly na tom, že pro budoucí ratingovou trajektorii ČR je klíčové snížení rozpočtových deficitů a pokles nebo alespoň stabilizace dluhu v dalších letech," uvedla Zamrazilová. Dodala, že zvýšení schodku povede k růstu veřejného dluhu zhruba na 46 % HDP, přičemž ještě v lednu ministerstvo financí počítalo s 43,3 % HDP.

"Patříme mezi země s nejnižším zadlužením a nejlepšími ratingy. Je naší povinností využít tohoto skvělého postavení a pokračovat v masivní podpoře ekonomiky. Ať už snižováním daní, nebo prostřednictvím programů přímé pomoci, kde jen v únoru a březnu vyplatíme 40 miliard korun," uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Změnu rozpočtu navrhne ministryně schválit ve stavu legislativní nouze.

Změny daní v podobě zrušení superhrubé mzdy, snížení zdanění, zvýšení slevy na poplatníka o 3 000 korun a změně rozpočtového určení daní povedou podle dnešních informací ministerstva financí k poklesu příjmu rozpočtu o 89,5 miliardy korun. Příjmy také negativně ovlivní výplata nového kompenzačního bonusu, která přijde státní rozpočet v únoru a březnu podle ministerstva na 18 miliard korun.

Nový zákon o kompenzačním bonusu by již neměl být navázán na nouzový stav. Předloha, jejíž návrh by v pondělí vláda měla také schválit, počítá s tím, že podpora bude zaměřena na firmy a podnikatele, u kterých klesly v rozhodném období tržby o 50 a více procent. Navíc zákon zvyšuje denní příspěvek z 500 na 1 000 korun. Nový systém kompenzací je postaven podle dřívějšího vyjádření ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO)i na pokračování programu Antivirus nebo příspěvku 500 Kč denně na zaměstnance. Podle nedělního vyjádření Havlíčka by nový plošný systém kompenzací měl bez záruk čítat 20 až 25 miliard korun měsíčně.

V případě výdajů novela podle ministerstva financí počítá s 37 miliardami korun na podporu podnikání v podobě nového programu na podporu podnikatelů spočívajícího v platbách za zaměstnance, programu Antivirus, programu pomoci podnikatelům v gastronomii, programu na podporu lyžařských středisek a veletrhů.

Novela dále počítá s uvolněním 12,2 miliardy korun na odměny zdravotníkům za nasazení při druhé vlně pandemie, pokrytím nákladů na testování přítomnosti viru ve školách za 3,8 miliardy korun nebo sedmi miliardami korun na nákup vakcín. Zároveň novela o 2,7 miliardy korun zvyšuje výdaje určené na přídavky na děti a o 1,7 miliardy korun půjde více na aktivní politiku zaměstnanosti.

Za celý loňský rok ovlivněný dopady pandemie skončil státní rozpočet v rekordním schodku 367,4 miliardy korun. Rozpočet na loňský rok, který schválila sněmovna, počítal s deficitem 500 miliard korun, poslanci ho na návrh vlády třikrát zvýšili kvůli dopadům epidemie coviu-19 z původních 40 miliard korun.

Za první měsíc roku skončilo hospodaření státního rozpočtu ve schodku 31,5 miliardy korun. Šlo přitom o nejvyšší lednový schodek od vzniku ČR.

Analytici: Schodek rozpočtu 500 miliard Kč je neopodstatněný

Navrhovaný schodek letošního státního rozpočtu považují ekonomové oslovení ČTK za neopodstatněný. Současná ekonomická situace a nejnovější odhady vývoje ekonomiky by podle nich ospravedlňovaly schodek kolem 400 miliard korun. Analytici se tak domnívají, že stejně jako loni si ministerstvo financí vytváří rezervu pro případ zhoršení vývoje kvůli pandemii. Zároveň se ale někteří kvůli tomu obávají, že na rozdíl od loňského roku, kdy vláda celý schválený schodek nevyčerpala, by vláda kvůli podzimním volbám mohla být v pokušení tentokrát celý schodek utratit, a to i když to nebude potřeba.

Ministerstvo financí navrhlo zvýšit schodek státního rozpočtu pro letošní rok na 500 miliard korun ze schválených 320 miliard korun. Návrh počítá nově se zrušením superhrubé mzdy a snížením zdanění, které platí od počátku letoška. Za celý loňský rok ovlivněný dopady pandemie skončil státní rozpočet v rekordním schodku 367,4 miliardy korun, schválen byl ve výši 500 miliard korun.

"Výše navrhovaného schodku je absurdní. Absolutně neodpovídá tomu, co jsme se o ekonomice dozvěděli od doby schválení původního schodku. Ekonomika je v lepším stavu, než ministerstvo předpokládalo při sestavování rozpočtu. Pro započtení prosincových daňových úprav by teď logicky mělo žádat nižší navýšení, než předpokládalo tehdy," uvedl analytik Petr Bartoň z Natlandu. Podle něj tak nezbývá než doufat, že ministerstvo schodek nakonec nevyčerpá, jako jej nevyčerpalo v roce loňském. "Ten však nebyl volební, letos může být takovýto neodůvodnitelný schodek příliš lákavým pokušením," dodal.

Bartoň v této souvislosti v nadsázce poznamenal, že za této situace je prostor pro alespoň jednu státní úsporu, a to zrušit makroekonomické predikce ministerstva, protože se zjevně nijak neodrážejí v jeho plánech.

"Jde o číslo, které trh patrně překvapí, jelikož původní schodek ve výši 320 miliard korun po zohlednění daňového balíčku naznačoval, že by se letošní návrh deficitu mohl pohybovat kolem 400 miliard korun," uvedl k výši schodku hlavní ekonom ING Bank pro ČR Jakub Seidler. Vyšší hodnota tak podle něj nasvědčuje tomu, že se rozpočet vytváří opět s relativně vysokou rezervou pro případ nečekaného vývoje epidemické situace.

"Návrh na zvýšení schodku na 500 miliard považuji za naprosto neadekvátní. Zvýšení schodku není podložené změnou makroekonomických předpokladů, které vycházejí z čerstvé predikce MF, kterou označil Výbor pro rozpočtové prognózy za realistickou," uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Podle něj tak ministerstvo financí žádá Poslaneckou sněmovnu o bianco šek na 100 miliard korun. "Jsem zvědavý, které strany ve sněmovně na tento návrh kývnou při vědomí, že znamená zadlužení každého občana této země v letošním roce dalšími 10 000 korunami nad rámec již uvažovaných 40 000 korun," dodal.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda upozornil, že vláda již na konci loňska měla realisticky navrhovat schodek nikoli 320 miliard, ale až 450 miliard korun. "To, že nyní sumu 'zaokrouhluje' na 500 miliard, odpovídá tomu, že udržuje podobnou taktiku jako loni. Vytváří si totiž polštář. Výsledný schodek nakonec zřejmě nebude půlbilionový, jde spíše jen o jeho nyní nejvyšší myslitelnou maximální horní mez," uvedl. Schodek tak nakonec odhaduje na 420 až 450 miliard korun. "To ovšem znamená, že bude vyšší než loni, a tedy nejvyšší v historii," dodal.

Zdroj: ČTK