Eurozóna: Meziroční inflace se v březnu podle předběžných dat zvýšila na 1,3 %
Růst spotřebitelských cen v eurozóně v březnu podle předběžných dat zrychlil v souladu s očekáváním na 1,3 % z 0,9 % v únoru. Uvedl to ve středu evropský statistický úřad Eurostat. Jádrová inflace (bez kolísavých cen energií a potravin) klesla na 0,9 % z 1,1 % v únoru, když se naopak čekal růst o 1,2 %. Loni v březnu činila meziroční inflace v eurozóně 0,7 %.
Podle analytiků může být prudký nárůst meziroční inflace v eurozóně pouze přechodnou záležitostí, avšak později v letošním roce by se podle nich růst cen mohl dostat nad dvouprocentní cíl Evropské centrální banky. Rychlý odhad Eurostatu neobsahuje data za celou Evropskou unii.
Roční míra inflace až do konce loňského roku setrvávala v negativním pásmu, eurozóna se tedy potýkala s deflačním vývojem. Ještě v prosinci roční pokles činil 0,3 %, v lednu už se ale inflace vrátila a dosáhla 0,9 %.
Eurozóna - meziroční inflace, zdroj: tradingeconomics.com
V uplynulém měsíci rostly zejména ceny energií, které se zvýšily o 4,3 % po poklesu o 1,7 % v únoru. Ceny služeb se zvýšily o 1,3 %, a jen mírně tak stouplo tempo z únorového meziročního růstu o 1,2 %.
ECB silný březnový růst cen očekávala a upozornila, že inflace by se do konce roku mohla dostat nad její cíl, který je stanoven těsně pod dvěma procenty. Po přechodném vzestupu centrální banka očekává, že se růst cen zmírní a v dalších letech se bude pohybovat pod cílem ECB.
Ekonomové se domnívají, že nynější růst inflace je spíše technického rázu a že jsou za ním faktory, jako je například nízká srovnávací základna po loňském kolapsu cen ropy anebo vliv zvýšení daně z přidané hodnoty v Německu.
Základní faktory ale stále ukazují na slabý růst a na výrazné nevyužité kapacity v ekonomice. Eurozóna se na velikost před pandemií zřejmě nevrátí dříve než koncem příštího roku.
Zdroj: fxstreet.com, ČTK
