Nezaměstnanost v eurozóně byla v únoru vyšší, než se čekalo
Míra nezaměstnanosti v eurozóně v únoru zopakovala lednové skóre 8,3 %, ačkoli analytici předpokládali její snížení na 8,1 %. Nezaměstnanost v Evropské unii zůstala v únoru na hodnotě 7,5 %.
V době, kdy na ekonomiku doléhají omezení spojená s šířením koronaviru, jsou statistiky méně příznivé než před rokem, kdy pandemie začínala. Loni v únoru bylo v celé unii bez práce 6,5 procenta lidí, v zemích eurozóny pak 7,3 procenta.
V celém evropském bloku bylo pode Eurostatu ve druhém měsíci letošního roku bez práce 15,95 milionu lidí. Ve srovnání s lednem jich přibylo zhruba 34 000. V eurozóně počet nezaměstnaných podle úřadu proti lednu vzrostl o 48 000 na 13,57 milionu.
Míra nezaměstnanosti v eurozóně. Zdroj: tradingeconomics.com
Nejnižší nezaměstnanost si mezi členskými státy udržuje Polsko (3,1 procenta) před Českem (3,2 procenta) a Nizozemskem (3,6 procenta). Jednoznačně nejvíce lidí bez práce má Španělsko (16,1 procenta) následované Itálií (10,2 procenta) a Litvou (9,6 procenta). Z Řecka, které loni vykazovalo podobná čísla jako Španělsko, má Eurostat k dispozici poslední údaje za prosinec (15,8 procenta).
Statistiky evropského úřadu vycházejí z obecně používané standardní definice nezaměstnanosti Mezinárodní organizace práce (ILO). Ta počítá mezi nezaměstnané ty, kteří si v posledních čtyřech týdnech aktivně hledali práci a jsou schopni do zaměstnání nastoupit v nejbližších dvou týdnech.
V případě České republiky Eurostat používá údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ), které se liší od údajů Úřadu práce ČR. Podle těch nezaměstnanost v Česku v únoru zůstala na lednové hodnotě 4,3 procenta. ČSÚ vychází u míry nezaměstnanosti z výběrového šetření pracovních sil, Úřad práce pak z počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání.
Zdroj: tradingeconomics.com, ČTK
Aktualita pro rok 2026
