FT: Navzdory slibům se šéfové velkých firem o dopady pandemie nepodělili

Jsme v tom všichni společně, říkali nám loni šéfové velkých firem, když slibovali, že se vzdají části mezd či odměn, aby nesli dopady pandemie stejně jako řadoví zaměstnanci. Záznamy určené regulačním orgánům ve Spojených státech ale ukazují, že ve skutečnosti nesou veškerou zátěž opět jen obyčejní lidé, napsala ve středu komentátorka listu Financial Times (FT) Brooke Mastersová.
Do konce loňského června ohlásilo 502 amerických firem obchodovaných na burze, že chystají úpravu platu svých šéfů. Nejčastěji to byly firmy z maloobchodu, cestovního ruchu a lehkého průmyslu. Je to součást větších změn v korporátní kultuře, kdy se ředitelé vyjadřují k důležitým otázkám - od hlasovacích práv přes rasovou nerovnost až po změny klimatu. Loni téměř 19 % velkých firem zapsaných na burzách ve světě zakomponovalo do odměňování svých šéfů nějaký prvek, který zohledňuje přístup firmy k ochraně klimatu a k sociálním aspektům. Proti roku 2017 je to dvojnásobek, ukazují data konzultační společnosti ISS ESG.
Zatímco někteří stoupenci "kapitalismu zainteresovaných" v to mohou mít naprostou důvěru, jiní tuto doktrínu využívají jako marketingový tah a způsob jak zajistit, že výsledky neovlivní tlak investorů.
Snížit si odměny za pandemie loni šéfům korporací umožnilo, aby skutečně udělali to, co slibují. "Ale jak už to u šéfů chodí, konečný výsledek se ukázal jiný, než co ředitelé původně slibovali," poznamenala Mastersová.
Střední hodnota celkové odměny, kterou šéfové firem zařazených do akciového indexu Russell 3000 loni dostali, se zvýšila o šest procent. V největších firmách z prestižního indexu S&P 500 tento takzvaný medián činil 13,3 milionu dolarů. To je střední hodnota celkové částky, kterou šéf takové velké firmy v USA loni získal. Zahrnuje jak odměny, tak například akcie v dlouhodobém držení. Loňský rok tak byl jedenáctý v řadě, kdy se tato částka meziročně zvýšila. Záznamy také dokládají, že nejvyšší šéfové častěji využívali i firemní letadla k soukromým cestám.
V kontrastu s těmito čísly se ukazuje, že střední hodnota celkové odměny řadových zaměstnanců z firem zařazených v indexu S&P 500 loni klesla o 17 %. Takže poměr platu generálního ředitele k platu obyčejného zaměstnance se zvýšil ze 182 na 227.
Jde přitom hlavně o americký fenomén. Většina šéfů v Británii a v zemích Evropské unie si plat kvůli koronavirové krizi snížila společně se svými zaměstnanci. Střední hodnota odměn ředitelů ve firmách z panevropského indexu STOXX Europe 600 a z britského FTSE 100 klesla shodně o 18 % a dosáhla zhruba tří milionů dolarů.
Zdroj: ČTK