ECB na dubnovém zasedání potvrdila nastavení měnové politiky

Na konci loňského roku ECB navýšila objem nouzového programu skupování aktiv (PEPP) o 500 miliard eur na 1,85 bilionu eur. Nákupy aktiv mají pokračovat flexibilně podle aktuálních potřeb přinejmenším do konce března 2022. Reinvestice prostředků v rámci PEPP mají pokračovat minimálně do konce roku 2023. V prohlášení po březnovém zasedání ECB uvedla, že ve druhém čtvrtletí očekává ve srovnání s prvními měsíci letošního roku vyšší tempo nákupů v rámci PEPP.

Březnové oznámení přišlo po stabilním růstu výnosů státních dluhopisů od začátku letošního roku, který byl spíše odrazem podobného pohybu u amerických státních dluhopisů než odrazem výhledu lepšího vývoje ekonomiky eurozóny. Urychlením plánovaného tištění peněz chce ECB dosáhnout toho, že velmi nízko nadále zůstanou i tržní úrokové sazby. Cílem je zmírnit obavy, že by růst výnosů dluhopisů mohl podkopat oživení ekonomiky členských zemí eurozóny.

V prosinci také centrální banka oznámila plán na čtyři dodatečné refinanční operace programu PELTRO a informovala o prodloužení platnosti regulačních úlev pro banky, které mají podpořit úvěrový trh, a tedy odraz ekonomiky, a o prodloužení programu EUREP na poskytování likvidity v eurech centrálním bankám mimo eurozónu.

Nákupy aktiv v rámci programu APP mají pokračovat měsíčním tempem 20 miliard eur. Nákupy v rámci APP nejsou časově omezené, centrální banka jen zopakovala, že skončí krátce před začátkem cyklu zvyšování sazeb. Reinvestování prostředků v tomto programu má probíhat i po začátku zvyšování úrokových sazeb.

Pokračovat bude ECB také v programu TLTRO III, jehož úkolem je cílené dodávání likvidity evropským komerčním bankám, které díky němu mají posílit úvěrování firem i domácností. Trvání TLTRO III bylo v prosinci prodlouženo o 12 měsíců do června 2022, mezi červnem a prosincem 2021 proběhnou navíc tři dodatečné operace.

ECB - základní úroková sazba, zdroj: tradingeconomics.com

Úrokové sazby mají zůstat na současné nebo nižší úrovni do doby, než bude banka přesvědčena, že se inflace v eurozóně udržitelně blíží k cílové hladině těsně pod 2 %. Pokud se depozitní sazba nachází v záporném pásmu, znamená to, že komerční banky musejí za peníze uložené u ECB platit. Ta se je tak snaží povzbudit k masivnějšímu poskytování úvěrů.

Lagardeová: Vidíme signály zlepšení, celková situace je ale zahalena nejistotou

"Jsou zde jasné signály zlepšení," uvedla na tiskové konferenci prezidentka ECB Christine Lagardeová. "Pokrok v očkovacích kampaních a předpokládané postupné uvolňování omezujících opatření podporují očekávání silného oživení ekonomické aktivity během roku 2021," dodala. Zdůraznila však, že celková situace je "zahalena nejistotou" kvůli řadě faktorů včetně možného šíření nových variant viru či pokračujícího tlaku na odvětví ekonomiky, která se potýkají s největšími problémy.

ECB také zopakovala, že stimulační opatření může podle potřeby ještě rozšířit a že rekordně nízká depozitní sazba může jít ještě níže. "Rada guvernérů je nadále připravena podle potřeby upravit všechny nástroje tak, aby zajistila, že inflace se bude udržitelným způsobem pohybovat směrem ke stanovenému cíli, v souladu se závazkem k symetrii," stojí v prohlášení.

Na tiskové konferenci padlo i několik dotazů na debaty a podrobný časový harmonogram snižování objemu nákupů dluhopisů. Na to Lagardeová reagovala prohlášením, že vše bude záviset na datech. "Na tomto zasedání jsme nemluvili o postupném ukončování PEPP, protože je to předčasné," prohlásila. Analytici za klíčové zasedání, na kterém by měli bankéři rozhodnout, zda sníží tempo nákupů dluhopisů, považují zasedání plánované na 10. června.

Březnový výhled: HDP eurozóny letos vzroste o 4 %, příští rok o 4,1 %

Březnový výhled ECB počítá pro letošní rok s růstem hrubého domácího produktu měnového bloku o 4 %. V prosinci čekala ECB zvýšení hrubého domácího produktu eurozóny o 3,9 %. Odhad inflace zvýšila ECB v březnu na 1,5 % z 1 % v prosinci. V příštím roce by se HDP eurozóny měl zvýšit o 4,1 % a v roce 2023 by měl vzrůst o 2,1 %. Inflace by se příští rok měla dostat na 1,2 % a v roce 2023 by měla být 1,4 %.

Loni ekonomika eurozóny klesla o 6,6 %

Loni ve čtvrtém čtvrtletí ekonomika eurozóny klesla ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,7 % a meziročně se snížila o 4,9 %. Na vině byla především nižší spotřeba v důsledku protipandemických opatření. Pokles ve čtvrtém čtvrtletí přišel po silném oživení ze čtvrtletí předchozího a po rekordním propadu ve druhém čtvrtletí, za kterým stály dopady pandemie. Ve třetím čtvrtletí ekonomika eurozóny stoupla proti předchozím třem měsícům o 12,5 %, ve druhém čtvrtletí se naopak eurozóna propadla o 11,6 %. Za celý loňský rok ekonomika eurozóny klesla o 6,6 %, v roce 2019 vzrostla o 1,3 %.

Meziroční míra inflace v eurozóně v březnu stoupla na 1,3 % z 0,9 % v únoru. Meziměsíční růst cen v březnu vyskočil na 0,9 % z únorových 0,2 %.

Eurozóna - meziroční vývoj HDP

Zdroj: ECB, CNBC, Bloomberg, ČTK