Norsko chce z ropného fondu čerpat rekordní částku na podporu ekonomiky
Norsko bude letos mnohem více závislé na příjmech svého ropného fondu, který je největší svého druhu na světě a který má nyní ve správě investice za více než 11 bilionů norských korun (NOK; zhruba 28 bilionů Kč). Země se snaží zvýšit výdaje, které by ekonomice pomohly zotavit se z pandemie, aniž by bylo nutné vydávat dluhopisy. Vláda premiérky Erny Solbergové chce proto z fondu, který je koncipován jako státní penzijní fond, letos čerpat 402,6 miliardy norských korun (přes jeden bilion korun). Překoná tak loňský rekord, kdy čerpala 369,3 miliardy NOK. Ve své zprávě to v úterý uvedlo norské ministerstvo financí.
Státní penzijní fond spravuje příjmy z prodeje ropy vytěžené v Norském moři a nejbohatší skandinávskou ekonomiku teď chrání před nejhoršími dopady pandemie. Intenzita vládních výběrů fond loni přinutila, aby část investic odprodal, což byl pro Norsko historický okamžik.
Norsko by tak letos mělo z fondu odčerpat 3,7 % prostředků. Parlament přitom ve svém dlouhodobém výhledu doporučil, aby čerpání z fondu nepřekračovalo tři procenta prostředků. Loni v listopadu ministerstvo financí plánovalo, že letos vybere z fondu 331,1 miliardy NOK, což by bylo 3,2 % prostředků.
Hrubý domácí produkt Norska očištěný o těžbu ropy by měl podle odhadů letos vykázat růst o 3,7 %. Loni ekonomika o 2,5 % klesla, což byl nejvýraznější propad od druhé světové války.
Ekonom společnosti DNB Markets Kyrre Aamdal uvedl, že rozhodnutí vlády zvýšit letošní výdaje by mohlo být částečně motivováno blížícími se parlamentními volbami, které se uskuteční v září. Konzervativní strana Solbergové je na tom podle průzkumu zhruba stejně jako opoziční Dělnická strana. Mohla by mít však slabší parlamentní podporu, protože její menší partneři ztrácejí natolik, že by to po osmi letech mohlo v Norsku znamenat konec středopravé vlády.
Ministerstvo financí také upozornilo na výrazné nejistoty ve vývoji pandemie a varovalo, že oživení mohou zpozdit nové varianty viru a nové vlny nemoci mimo Norsko. Očkovací program v zemi by pak mohlo ohrozit rozhodnutí přerušit očkování vakcínou firmy AstraZeneca. Skupina odborníků jmenovaná vládou se také vyslovila proti vakcíně firmy Johnson & Johnson, rovněž kvůli obavám z krevních sraženin. Norsko ale podle analytiků banky Nordea bude mít dost vakcín, aby bylo schopno zajistit, že všichni dospělí budou mít nejméně jednu dávku vakcíny do konce července, uvedla agentura Bloomberg.
Norský státní penzijní fond byl založen v roce 1996. Penzijním fondem v pravém slova smyslu ale není, má zaručit zisky z přírodního bohatství i poté, co éra fosilních paliv skončí. Peníze získané prodejem ropy investuje výhradně mimo Norsko, aby nepřehříval tamní ekonomiku. V současné době má v portfoliu asi 1,4 % všech akcií, s nimiž se obchoduje na světových trzích. Z etických důvodů fond neinvestuje do tabákových a některých zbrojařských firem ani do většiny podniků, které těží uhlí.
Zdroj: ČTK
