Růst cen v USA zrychluje, inflace je s 4,2 % nejvýše od září 2008
Růst cen ve Spojených státech citelně zrychlil, míra inflace v dubnu vystoupila na 4,2 % a je nejvyšší od září 2008. Ve středu to uvedlo americké ministerstvo práce. V březnu byla inflace na 2,6 %. Za růstem cen je hlavně vysoká poptávka v souvislosti s ústupem pandemie. V meziměsíčním srovnání pak ceny zrychlily růst na 0,8 % z březnových 0,6 %. Analytici podle společnosti Dow Jones čekali, že spotřebitelské ceny se v dubnu meziročně zvýší o 3,6 %. U meziměsíční změny analytici v anketě agentury Reuters předpokládali růst o 0,2 %.
V dubnu se zvyšovaly zejména ceny energií, ale také například automobilů. Energie meziročně zdražily o 25 %, z toho jen ceny benzinu stouply o 49,6 %. Ceny ojetých automobilů a nákladních vozidel, které jsou považovány za jeden z ukazatelů inflace, se zvýšily o 21 %.
Takzvaná jádrová inflace, která nebere v úvahu kolísavější ceny energií a potravin, stoupla meziročně o tři procenta a v meziměsíčním srovnání o 0,9 %. Očekával se růst o 2,3 %, respektive o 0,3 %.
Za rychlým dubnovým růstem cen je i fakt, že ve stejném období loni byla inflace velmi nízká, protože pandemie způsobila rozsáhlé uzavírání americké ekonomiky. Meziroční srovnání proto bude zkreslovat skutečnou situaci ještě několik měsíců.
Americká centrální banka a mnozí ekonomové proto předpokládají, že trend rostoucích cen se v průběhu letošního roku ustálí kolem dvouprocentního tempa. Pohyboval by se tak poblíž inflačního cíle Fedu, který už předem signalizoval, že na růst cen teď nebude reagovat. Někteří ekonomové ale tento přístup kritizují a argumentují zdražováním surovin a problémy v mezinárodních dodavatelských řetězcích.
Centrální banka ponechala na zasedání svého měnového výboru koncem dubna klíčovou úrokovou sazbu podle očekávání v rozpětí nula až čtvrt procenta, Připustila, že ekonomika Spojených států nabírá na síle, zároveň však upozornila, že přetrvávají negativní hospodářské dopady pandemie. Centrální banka rovněž hodlá pokračovat v nákupech cenných papírů v objemu 120 miliard dolarů měsíčně.
"Fed nebude měnit politiku po žádné zprávě, takže bych nečekal, že to bude něco, co způsobí zásadní změnu. Ovlivní to ale tržní ceny, takže uvidíte pohyb na trzích v reakci na prostředí vyšší inflace," sdělil agentuře Reuters analytik John Leiper ze společnosti Tavistock Wealth.
"Čekal jsem, že (akciový trh) bude trochu dole. Zrychlilo se to, jak vyšla ta čísla. To s sebou zjevně nese myšlenku, že Fed možná bude muset změnit svou uvolněnou politiku dříve, než se odhadovalo," domnívá se ekonom společnosti Equiti Capital Stuart Cole.
Zdroj: ČTK
