Pátek přinesl evropským trhům další zisky, podnikatelská aktivita roste nejrychleji za poslední tři roky

Celoevropský index STOXX Europe 600 posílil v pátek o 0,57 % na 444,44 bodu (za týden +0,43 %), německý DAX přidal 0,44 % na 15 437,51 bodu (za týden +0,14 %), britský FTSE 100 oslabil o 0,02 % na 7 018,05 bodu (za týden -0,36 %) a francouzský CAC 40 zpevnil o 0,68 % na 6 386,41 bodu (za týden +0,02 %).

Nejdůležitější páteční události na evropských trzích

• Podnikatelská aktivita v eurozóně roste v květnu díky otevírání ekonomik nejrychlejším tempem za tři roky. Ke svižnému zotavování zpracovatelského průmyslu se přidalo i silné oživení v dominantním odvětví služeb, ukázal průzkum mezi nákupními manažery, jehož výsledky v pátek zveřejnila společnost IHS Markit. Řada odvětví se vrací do provozu, anebo se uzpůsobují omezením. Příznivým faktorem je i to, že očkování proti covidu-19 nabírá na tempu.
• Tchajwanská společnost Taiwan Semiconductor Manufacturing (TSMC), která je největším smluvním výrobcem čipů na světě, meziročně o 60 procent zvýšila produkci jednočipových počítačů. To je klíčová součástka do čipů pro automobilový průmysl. Nedostatek polovodičů vyvolaný narušením dodavatelských řetězců a výroby kvůli pandemii sužuje automobilky i výrobce elektroniky. Informovala o tom v pátek agentura Reuters.
• Evropská centrální banka (ECB) momentálně nepočítá s tím, že by v nejbližší době omezila nákupy dluhopisů zavedené kvůli pandemii covidu-19. Po pátečním jednání s ministry financí zemí eurozóny to řekla prezidentka ECB Christine Lagardeová. Vedení banky se podle ní chce na očekávaném červnovém jednání zaměřit na zachování příznivých podmínek pro financování všech sektorů ekonomiky. Na její prohlášení vzápětí zareagovaly finanční trhy.
• Spojené státy navrhují, aby firmy ve světě platily daň ze zisku alespoň 15 procent, konečná daň by ale měla být ještě vyšší. Ve čtvrtek to oznámilo americké ministerstvo financí. To se snaží prosadit plány, které by zastavily mezi jednotlivými zeměmi soutěž o to, kdo bude mít nejnižší daně.
• Mezinárodní měnový fond (MMF) v pátek představil plán, jak ukončit nynější pandemii covidu-19. Je na to podle něj potřeba vynaložit asi 50 miliard dolarů, což je cena za dostatečné očkování. Pokud má pandemie skončit, je podle měnového fondu potřeba do konce letošního roku naočkovat minimálně 40 procent světové populace a do konce prvního pololetí roku příštího mít naočkováno alespoň 60 procent lidí v celém světě.
• Ruský těžař plynu Gazprom zahájil na pobřeží Baltského moře výstavbu rozsáhlého komplexu na zpracování plynu společně s partnerem, kterým je firma RusGazDobyča. Komplex má být podle objemu produkce největším závodem na zpracování plynu v Rusku a jedním z největších na světě, uvedl v pátek Gazprom.
• Dědici německého miliardáře Heinze Hermanna Thieleho prodali přes polovinou svých akcií letecké společnosti Lufthansa. Informovala o tom v pátek agentura DPA. Thieleho společnost KB Holding, která je druhým největším soukromým akcionářem Lufthansy, v těchto největších evropských aerolinkách postupně získala zhruba 12procentní podíl. Akcie Lufthansy po poledni odepisovaly více než šest procent hodnoty.
• Německý index nákupních manažerů v květnu 56,2 bodu (duben 55,8 bodu, odhad 57,1 bodu)
• Britské maloobchodní tržby v dubnu meziročně +42,4 % (březen +7,2 %, odhad +36,8 %), meziměsíčně +9,2 % (březen +5,1 %, odhad +4,5 %)
• Eurozóna: spotřebitelská důvěra v květnu stoupla na -5,1 bodu z dubnových -8,1 bodu (odhad -6,8 bodu)

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Francouzská farmaceutická společnost Sanofi a britská firma GlaxoSmithKline (GSK) v pondělí oznámily úspěch při vývoji vakcíny proti covidu-19. Jejich očkovací látka v předběžných klinických studiích vyvolala silnou imunitní reakci u všech zkoumaných věkových skupin. Výsledky přináší optimistické vyhlídky, že úřady tuto vakcínu k použití schválí ještě letos.
• Slovenská divize německé automobilky Volkswagen po více než dvou týdnech v pondělí obnovila výrobu sportovně-užitkových vozidel (SUV), kterou přerušila na konci dubna kvůli nedostatku polovodičových součástek. Informovala o tom mluvčí společnosti Volkswagen Slovakia Lucia Kovarovičová Makayová. Odstavení montážních linek na pondělí naopak oznámila slovenská továrna skupiny Stellantis, která kvůli výpadku v dodávkách čipů už dříve opakovaně přerušovala výrobu aut.
• Volání některých zemí Evropské unie po dalším společném stimulu pro ekonomiky zasažené koronavirovou krizí je předčasné. Prohlásila to v pondělí místopředsedkyně Evropské komise Margrethe Vestagerová, podle které se nyní musí unie zaměřit na úspěšné využití schváleného fondu obnovy. Část eurokomisařů přitom nezastírá, že balík v objemu 750 miliard eur může být prvním krokem k trvalému společnému dluhu.
• Ekonomika Evropské unie v prvním čtvrtletí podle sezonně přepočtených údajů klesla proti předchozím třem měsícům o 0,4 procenta po poklesu o 0,5 procenta ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku. Ve své zpřesněné zprávě to v úterý oznámil statistický úřad Eurostat. Potvrdil tak, že unie se vrátila k hospodářské recesi, za kterou stojí hlavně uzávěry v souvislosti s pandemií. Česká ekonomika v prvním čtvrtletí klesla o 0,3 procenta.
• Míra nezaměstnanosti v Británii v tříměsíčním období do konce března klesla na 4,8 procenta z 4,9 procenta, kde byla v předchozím tříměsíčním období do konce února. Oznámil to v úterý britský statistický úřad (ONS). Analytici čekali stagnaci.
• Automobilová skupina Stellantis a tchajwanský výrobce elektroniky Foxconn vytvoří společný podnik nazvaný Mobile Drive. Zabývat se bude technologiemi pro vybavení vozu a připojená auta. Firmy v úterní v tiskové zprávě uvedly, že podepsaly nezávazné memorandum o porozumění. V podniku, který bude sídlit v Nizozemsku a který se zaměří na takzvaný infotainment, telematiku a vývoj cloudových služeb, bude mít každá z nich poloviční podíl.
• Německý ústavní soud v úterý zamítl dvě stížnosti na stimulační program Evropské centrální banky (ECB) v objemu 2,4 bilionu eur. Soud konstatoval, že německá vláda a parlament nepřekročily své pravomoci při prosazování zásahů ECB, které soudci vyhodnotili jako přiměřené.
• Obchodní bilance eurozóny v březnu +15,8 miliardy eur (únor +23 miliardy eur).
• Zaměstnanost v eurozóně v prvním čtvrtletí meziročně -2,1 % (čtvrté čtvrtletí -1,9 %), mezikvartálně -0,3 % (čtvrté čtvrtletí +1,4 %).
• Dvě velké francouzské televizní stanice TF1 a M6 se dohodly na fúzi, jednání trvala několik týdnů. Skupina Bouygues, majitel TF1, koupí 30procentní podíl ve skupině M6, která patří německému Berteslmannu. Německá skupina si ponechá 16procentní podíl, což by mělo pomoci při schvalování fúze francouzskými úřady. O obchodu jako první informoval list Le Figaro.
• Firmy a fyzické osoby z Lucemburska jsou podle objemu ovládaného kapitálu v základním jmění českých firem poprvé největšími zahraničními vlastníky tuzemských podniků. Podle analýzy poradenské společnosti Dun & Bradstreet v letech 2007 až 2015 prvenství patřilo Nizozemcům, mezi rokem 2016 a 2019 Němcům a loni opět Nizozemcům.
• Společnost CFIG Real Estate z finanční a investiční skupiny CFIG vydává svou první emisi dluhopisů za 250 milionů korun. Veřejná emise bude zahájena 1. července, objednávky jsou otevřeny. Finance budou využity na rozvoj realitní činnosti a nákup nemovitostí do portfolia firmy.
• Míra inflace v Evropské unii v dubnu vystoupila na dvě procenta, a po více než dvou letech je tak nad cílem Evropské centrální banky (ECB). V březnu činila 1,7 procenta. Nejvýraznější cenový vzestup je patrný v zemích Visegrádské skupiny (V4), včetně Česka. Ve své konečné zprávě to ve středu oznámil statistický úřad Eurostat. Zároveň potvrdil, že míra inflace v zemích eurozóny vystoupila na 1,6 procenta z březnové hodnoty 1,3 procenta.
• Růst spotřebitelských cen v Británii v dubnu zrychlil a míra inflace se více než zdvojnásobila. Vystoupila na 1,5 procenta, zatímco v březnu činila 0,7 procenta, oznámil ve středu britský statistický úřad (ONS). Zdražoval plyn, elektřina, oblečení i obuv - ceny jsou nejvyšší od loňského března, kdy vypukla pandemie. Britská centrální banka doufá, že je to přechodný jev způsobený tím, jak se ekonomika vzpamatovává z loňského propadu a poklesu cen, který zapříčinila koronavirová krize.
• Cena kryptoměny bitcoin ve středu kolem poledne poprvé od února klesla pod hranici 40 tisíc dolarů. Došlo k tomu po oznámení čínských úřadů, že největší asijská ekonomika zakazuje finančním institucím veškeré obchodování s kryptoměnami. Peking také varoval investory před spekulativním obchodováním s tímto aktivem.
• Vysoké zadlužení a realitní bublina patří mezi největší rizika pro ekonomiku eurozóny a její oživení z recese způsobené pandemií nemoci covid-19. Vysoké vládní podpory držely nad vodou velkou část eurozóny v době pandemie. Rušení pomoci však bude obtížné, protože by mohlo zvýšit bankroty a nezaměstnanost, což by zbrzdilo růst a ohrozilo banky. Uvedla to ve své pravidelné zprávě o stabilitě Evropská centrální banka.
• Tribunál Evropské unie ve středu vyhověl stížnosti irské nízkonákladové letecké společnosti Ryanair a zrušil rozhodnutí Evropské komise (EK), která kvůli dopadům koronavirové krize schválila státní pomoc nizozemské letecké společnosti KLM a portugalským aerolinkám TAP. V případě KLM komise schválila Nizozemsku pomoc 3,4 miliardy eur a v případě aerolinek TAP činila schválená pomoc 1,2 miliardy eur, uvedl soud.
• Největší švýcarská banka UBS zruší přes 800 pracovních míst. Jde o součást restrukturalizace, která má finančnímu ústavu v následujících třech letech ušetřit asi jednu miliardu dolarů. Pracovní pozice zaniknou ve švýcarské součásti UBS a také v divizích správy majetku a investičního bankovnictví, informovala s odvoláním na obeznámené zdroje agentura Bloomberg. UBS, která má dohromady téměř 73 000 zaměstnanců, odmítla věc komentovat.
• Za nárůstem ceny českých akcií na desetiletá maxima je zejména současná změna zaměření investorů z růstových na hodnotové firmy, které v indexu pražské burzy PX jednoznačně převažují. Uvedli to ve středu analytici oslovení ČTK. Dalším důvodem je zlepšující se pandemická situace. Index ve středu posílil na 1143,3 bodu, což byla jeho nejvyšší závěrečná hodnota od 3. srpna 2011.
• Odbory budou i pro příští rok požadovat výraznější nárůst minimální mzdy a platů i mezd. Přesné požadavky zatím ale nestanovily, nejdřív chtějí znát rámec státního rozpočtu. ČTK to ve středu řekl předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) řekla ČTK, že navýšení minimální mzdy navrhne poté, co se vláda dohodne na růstu důchodů. Tripartita by o prvním návrhu rozpočtu měla jednat 21. června.
• Vládní návrh na zavedení takzvané digitální daně, tedy daně z digitálních služeb, který Sněmovna minulý týden propustila do závěrečného čtení, diskriminuje americké společnosti a oslabí jejich chuť investovat v Česku. Ve středu to uvedla americká chargé d'affaires Jennifer Lynn Bachusová. Americké úřady podle ní zvažují možná obchodní protiopatření.
• Vedení energetické společnosti ČEZ navrhuje vyplatit z loňského zisku dividendu ve výši 52 korun na akcii před zdaněním. Pokud valná hromada rozhodne podle návrhu představenstva, bude mezi akcionáře rozděleno celkem 28 miliard korun. Informoval o tom mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Stát jako majoritní akcionář získá zhruba 20 miliard korun. Z předloňského zisku vyplatil loni ČEZ akcionářům dividendu 34 korun na akcii před zdaněním.
• Automobilová skupina Stellantis od června 2023 zruší smlouvy s evropskými prodejci a servisy svých 14 značek. Firma ve čtvrtek uvedla, že má v plánu tuto síť restrukturalizovat. Skupina předpokládá, že restrukturalizací sítě ročně ušetří pět miliard eur, upozornil italský deník Milano Finanza.
• Španělský výrobce vlaků CAF chce koupit divizi železniční signalizace francouzského technologického podniku Thales. Hodnota transakce by mohla dosáhnout až 1,6 miliardy eur, napsal ve čtvrtek španělský deník Expansión, který se odvolává na své zdroje.
• Vývoz z Německa do Spojených států se v dubnu meziročně zvýšil o více než 60 % na 10,1 miliardy eur, vývoz do Číny byl pak vyšší o 16,3 % a dosáhl 8,4 miliardy eur. Oznámil to ve čtvrtek německý statistický úřad. Jeho data naznačují, že největší evropská ekonomika těží zejména z oživení poptávky mimo Evropskou unii. Za výrazným růstem je i nižší srovnávací základna.
• Dvě dávky proticovidové vakcíny, kterou britsko-švédská firma AstraZeneca vyvinula ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou, mají účinnost kolem 85 až 90 % při zamezení vzniku příznaků nemoci covid-19. Oznámil to ve čtvrtek anglický úřad veřejného zdraví (PHE), který se opírá o analýzu dat o očkovaných v Británii.
• Německo: Index výrobních cen v dubnu meziročně stoupl o 5,2 % (odhad: +5,1 %, březen: +3,7 %), meziměsíčně stoupl o 0,8 % (odhad: +0,8 %, březen: +0,9 %).
• Eurozóna: Běžný účet v březnu skončil přebytkem 31 miliard eur (únor: +13,3 miliardy eur).
• Eurozóna: Stavební výroba v březnu meziročně vyskočila o 18,3 % (odhad: -7,9 %, únor: -5,4 %), meziměsíčně stoupla o 2,7 % (odhad: -0,6 %, únor: -2 %).

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair vykázala za uplynulý finanční rok bez mimořádných položek rekordní ztrátu 815 milionů eur po zisku přes miliardu eur v předchozím roce. Omezení související s pandemií donutila firmu zrušit více než 80 % letů. Aerolinky ale ve výsledkové zprávě v pondělí také uvedly, že v odvětví letecké dopravy už vidí signály začínajícího oživení. Finanční rok firmy skončil v březnu.
• Britské telekomunikační společnosti Vodafone v uplynulém finančním roce klesl očištěný hrubý provozní zisk (EBITDA) o 1,2 procenta na 14,4 miliardy eur. Pandemie totiž snížila příjmy z roamingu a také z prodeje telefonů. V letošním roce ale firma, která podniká i v Česku, očekává růst. 
• Největší italské pojišťovně Generali prudce vzrostl v prvním čtvrtletí letošního roku čistý zisk na 802 milionů eur z loňských srovnatelných 113 milionů eur. K růstu přispělo hlavně neživotní pojištění a správa aktiv. V prvním čtvrtletí loni také zisk pojišťovny prudce klesl kvůli snížením hodnoty investic v důsledku dopadu pandemie na finanční trhy. Společnost, která působí i v Česku, to oznámila v úterním prohlášení.
• Rakouské pojišťovnické skupině Vienna Insurance Group v prvním čtvrtletí stoupl čistý zisk o 15,3 % na 99 milionů eur. Zisk před zdaněním dosáhl 128 milionů eur, a byl tak meziročně vyšší o pět procent. Ve výhledu společnost zopakovala, že na rovině zisku před zdaněním čeká za celý rok dosažení výsledku ve výši až 500 milionů eur.
• Britská nízkonákladová letecká společnost easyJet vykázala za první pololetí svého finančního roku ztrátu před zdaněním 701 milionů liber. Loni za stejné období, které pandemie covidu-19 ovlivnila jen částečně, měla firma ztrátu 193 milionů liber. Finanční pololetí skončilo v březnu. Od dubna do června bude easyJet létat na 15 % své kapacity před pandemií, zvyšovat ji plánuje od června.
• Skupina PPF zesnulého Petra Kellnera vykázala za loňský rok ztrátu 291 milionů eur, zatímco o rok dříve dosáhla čistého zisku 1,005 miliardy eur. PPF dosáhla ve druhém pololetí zisku 93 milionů eur, zatímco v tom prvním byla ve ztrátě 384 milionů eur. Návrat k ziskovosti během koronavirové pandemie umožnilo největší tuzemské investiční skupině rozkročení do různých oborů a regionů, řekl její mluvčí Leoš Rousek.

Zdroj: ČTK, CNBC, MarketWatch