Grónsko jako další Venezuela? Důvod by se našel, jen bezpečnost to ale není
Spojené státy provází zvláštní, až zázračná náhoda. Kdekoli začnou intervenovat v zájmu bezpečnosti, stability a ochrany hodnot, ať už slovně, nebo fyzickou přítomností, tam si otevřou také dveře ke značnému nerostnému bohatství. Naposledy "měly štěstí" ve Venezuele, kde se boj s drogami a autoritářstvím potkal s největšími zásobami ropy na světě. A není vyloučeno, že dalším místem pro obdobnou náhodu se stane Grónsko. Jen místo ropy se jackpotem mohou stát suroviny, bez nichž se moderní svět neobejde.
Když Donald Trump opakuje, že "Spojené státy potřebují Grónsko", vypadá to jako ukázka z učebnice vojenské strategie. Tání ledu otevírá nové námořní trasy a Spojené státy díky předsunutým základnám mohou snadno získat přehled o tom, co se na severu děje na vodě i ve vzduchu. Jenže rozhodně nejde jen o bezpečnost. Stejně tak jako ve Venezuele byl boj proti drogám spíše zástěrkou pro získání přístupu k tamním bohatým nalezištím ropy, i v Grónsku se hraje o mnohem více.
Ačkoli i obří ledový ostrov na severu disponuje zásobami ropy, o ně tentokrát nejde. Ve zmrzlé půdě totiž leží něco mnohem zajímavějšího – vzácné zeminy, hliník, nikl, platina, wolfram nebo třeba titan. Suroviny, bez nichž se moderní svět neobejde. A především suroviny, u nichž Spojené státy pociťují bolestnou závislost na Číně. Potenciální těžba v Grónsku je sice spojená s technickými obtížemi kvůli drsnému klimatu, omezené infrastruktuře i nechuti Gróňanů nechat si drancovat přírodu pro "pár drobných", ale nikdy neříkej nikdy.
Demokracie, nebo suroviny? Další vítězové americké operace ve Venezuele sedí v Texasu
Klíčovým místem z hlediska nerostného bohatství je v Grónsku náhorní plošina Kvanefjeld. Ta je podle odhadů jedním z největších ložisek vzácných zemin na světě. "Vzácné zeminy jsou teď tím, čím byla ve 20. století ropa," říká Mark Smith, bývalý šéf americké těžařské firmy Molycorp.
Pokud se tedy odhady nemýlí, Američané by získáním kontroly nad Grónskem (za předpokladu schopnosti přesvědčit místní k povolení těžby) vedle oblasti vojenské bezpečnosti zabodovali i na poli své surovinové bezpečnosti a "soběstačnosti". Nebo by si přinejhorším vytvořili "jen" železnou rezervu zdrojů pro případ, že by Čína své suroviny začala využívat jako politicko-ekonomickou zbraň.
National Geological Surveys for Denmark and Greenland
Ložiska nerostných surovin v Grónsku
Čína ovládá většinu globální produkce a zpracování vzácných zemin a Spojeným státům v čele s Trumpem to leží v žaludku. Grónsko je přitom jednou z mála šancí, jak tuto závislost snížit bez toho, aby se muselo sahat po politicky nekomfortních řešeních doma. Proč tedy nezabít dvě mouchy jednou ranou. Stačí si přece přivlastnit nebo jinak "podmanit" něco přes dva miliony čtverečních kilometrů cizího území.
Americký pohled na Grónsko zapadá do dobře známého schématu. USA vystupují jako garant stability a bezpečnosti, ale zároveň se dívají za roh a kalkulují s přínosy z jiného soudku. Jak trefně poznamenala Gracelin Baskaranová, šéfka Critical Minerals Security Program v think-tanku Center for Strategic and International Studies, "kontrola dodavatelských řetězců je otázkou národní bezpečnosti". Bezpečnost a byznys tu tedy v podstatě splývají. Spojené státy tak sice můžeme dále vyzývat k ochraně světového řádu, ale (nejen) mezi řádky lze číst něco jiného.
Zdroj: The Guardian, CNBC, Foreign Affairs Forum
