Havlíček: Obnovitelné zdroje v ČR budou mít z Bruselu k dispozici 100 miliard Kč

Podle Havlíčka je nezpochybnitelné, že solární energetice a obnovitelným zdrojům obecně spolu s jadernou energetikou patří budoucnost českého energetického mixu. Jako jasný příklad označil strategii, kterou minulý týden představila polostátní energetická společnost ČEZ. Firma oznámila, že plánuje do roku 2030 vybudovat obnovitelné zdroje o výkonu 6 000 megawattů, převážně fotovoltaické elektrárny v Česku. Jde zhruba o trojnásobek výkonu Jaderné elektrárny Dukovany. Uhlí naopak čeká útlum.

"Pokud chce být Česká republika i nadále energeticky soběstačná, bude muset rozvíjet mix obnovitelných zdrojů, plynu a jádra. Za mě si myslím, že to není ani tak souboj technologií, ale spíš je to souboj s časem," řekl v úterý generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, který na konferenci zastupoval Svaz průmyslu a dopravy ČR.

Předseda představenstva Solární asociace Jan Krčmář doplnil, že solární průmysl je připraven zastávat klíčovou roli ve změně energetiky. "Nepůjde to ale za současného nevyzpytatelného investorského prostředí, bez stability a jasného politického závazku. Místo toho, abychom plánovali budoucnost, v Česku řešíme 11 let staré záležitosti kolem přiměřenosti podpory starých zdrojů," dodal.

Mantinely dalšího rozvoje obnovitelných zdrojů v Česku má mimo jiné stanovit novela zákona o podporovaných zdrojích, který je aktuálně v Poslanecké sněmovně. Návrh novely schválila vláda na konci loňského dubna. Vášně tehdy vzbudil její rozdílný přístup k povolené ziskovosti jednotlivých obnovitelných zdrojů energie. U solárních zdrojů vláda na jednání upravila přípustnou výši vnitřního výnosového procenta (IRR) z původně navrhovaných 8,4 procenta na 6,3 procenta.

Podle dřívějšího vyjádření Havlíčka by to mohlo ročně ušetřit sedm až deset miliard korun. Oborové asociace záměr dlouhodobě kritizovaly. Havlíček v úterý však naznačil, že ministerstvo průmyslu už na nízké povolené ziskovosti solárních elektráren v navrhované novele zákona nelpí a plánuje stanovit rozpětí pro povolený výnos mezi 8,4 až 10,6 procenta.

"S tím, že vláda bude mít možnost vždy rozhodnout. Z mého pohledu by se to u solárních elektráren mělo blížit těm 8,4, naopak ty ostatní zdroje by mohly být o něco vyšší," uvedl v úterý ministr. Řešením podle něj bude také plánovaná desetiprocentní solární daň. "Stále existují různé varianty, jak systém nastavit. Myslím si ale, že mohu říct, že na solární dani je i mezi parlamentními stranami všeobecná shoda," řekl v polovině dubna Hospodářským novinám (HN) Havlíček.

List tehdy připomněl, že solární daň znamená odvod z tržeb za prodej elektřiny, jež má pevně stanovenou dotovanou výkupní cenu. Tuzemské solární elektrárny spuštěné v letech 2009 a 2010 platily speciální odvod ve výši 26 procent už v letech 2011 až 2013. "Těm z roku 2009 byl poté zrušen. A nyní by se daň zvedla z nuly na deset procent. Elektrárny spuštěné v roce 2010 platí i nyní desetiprocentní odvod, ten by se jim s novelou zvýšil na 20 procent," napsaly tehdy HN. Změna by podle nich mohla vlastníkům těchto zdrojů sebrat minimálně pět miliard korun ročně.

Havlíček v úterý dále uvedl, že ministerstvo průmyslu při projednávání novely také zaujme neutrální stanovisko k možnému zapojení solárů do plánovaných energetických aukcí a k otázce akumulace.

Celkové náklady na takzvané podporované zdroje energie (POZE) v posledních letech každoročně činí přes 40 miliard korun. Předloni to bylo 45,4 miliardy Kč, solární elektrárny obdržely 29,1 miliardy korun. Od roku 2006 bylo na podporu POZE v Česku vyplaceno přes 385 miliard korun. Vyplácení podpory pro solární elektrárny dlouhodobě kritizuje prezident Miloš Zeman.

Zdroj: ČTK