ECB na červnovém zasedání potvrdila nastavení měnové politiky, zlepšila ekonomický výhled

Na konci loňského roku ECB navýšila objem nouzového programu skupování aktiv (PEPP) o 500 miliard eur na 1,85 bilionu eur. Nákupy aktiv mají pokračovat flexibilně podle aktuálních potřeb přinejmenším do konce března 2022. Reinvestice prostředků v rámci PEPP mají pokračovat minimálně do konce roku 2023.

Nákupy aktiv v rámci programu APP mají pokračovat měsíčním tempem 20 miliard eur. Nákupy v rámci APP nejsou časově omezené, centrální banka jen zopakovala, že skončí krátce před začátkem cyklu zvyšování sazeb. Reinvestování prostředků v tomto programu má probíhat i po začátku růstu úrokových sazeb.

Pokračovat bude ECB také v programu TLTRO III, jehož úkolem je cílené dodávání likvidity evropským komerčním bankám, které díky němu mají posílit úvěrování firem i domácností. Trvání TLTRO III bylo v prosinci prodlouženo o 12 měsíců do června 2022, mezi červnem a prosincem 2021 proběhnou navíc tři dodatečné operace.

Úrokové sazby mají zůstat na současné nebo nižší úrovni do doby, než bude banka přesvědčena, že bylo udržitelně dosaženo inflace těsně pod 2 %. Pokud se depozitní sazba nachází v záporném pásmu, znamená to, že komerční banky musí za peníze uložené u ECB platit. Ta se je tak snaží povzbudit k masivnějšímu poskytování úvěrů.

Zlepšený ekonomický výhled

ECB nyní předpokládá, že hrubý domácí produkt eurozóny se v letošním roce zvýší o 4,6 %, v březnu letošní růst odhadovala pouze na čtyři procenta. Odhad hospodářského růstu pro příští rok zlepšila na 4,7 % z dříve předpokládaných 4,1 %.

Banka přikročila rovněž ke zvýšení odhadů růstu spotřebitelských cen, a to zejména kvůli stoupajícím cenám komodit. V letošním roce by inflace v eurozóně podle její nové prognózy měla dosáhnout v průměru 1,9 %, v příštím roce by pak měla činit 1,5 %.

Makroekonomická prognóza ECB

Šéfka ECB Christine Lagardeová uvedla, že banka ve druhé polovině letošního roku počítá s výrazným oživením hospodářské aktivity. Dodala ovšem, že vývoj ekonomiky je nadále závislý na situaci kolem šíření koronaviru. Upozornila rovněž, že nynější vzestup inflace je důsledkem přechodných faktorů a vyšších cen energií.

Tisková konference Christine Lagardeové

V prvním čtvrtletí ekonomika eurozóny spadla do recese

Ekonomika eurozóny se v prvním čtvrtletí snížila proti předchozímu kvartálu o 0,3 % poté, co ve čtvrtém čtvrtletí pokles činil 0,6 %. Technicky se tak dostala do recese, která se obvykle definuje jako dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou. Na hospodářství má stále značný vliv pandemie nemoci covid-19. Ta sice ustupuje, na začátku roku ale řada evropských zemí kvůli přechodnému zhoršení situace ještě zpřísnila protipandemická opatření, což znamenalo především uzávěry.

Výrazný propad kvůli pandemii ekonomika zaznamenala už loni ve druhém čtvrtletí, po němž se dostavil stejně výrazný hospodářský vzestup ve čtvrtletí třetím. Konec loňského a začátek letošního roku už se ale nesly ve znamení obnoveného útlumu. V meziročním srovnání klesla ekonomika eurozóny v prvním čtvrtletí o 1,3 % po poklesu o 4,7 % v závěru loňského roku.

Eurozóna - HDP (mezikvartální vývoj), tradingeconomics.com

Meziroční míra inflace v eurozóně v květnu poprvé od října 2018 dosáhla dvouprocentní hranice, a dostala se tak nad dlouhodobý cíl Evropské centrální banky. Inflace pokračovala v prudkém růstu už třetí měsíc v řadě a proti dubnové hodnotě se zvýšila o čtyři desetiny procentního bodu.

ECB už dříve upozornila, že inflace by se do konce roku mohla dostat nad její cíl. Centrální banka ale očekává, že po přechodném vzestupu se růst cen zmírní a v dalších letech se bude pohybovat pod cílovou hodnotou. Vedení banky proto nedávno naznačilo, že v nejbližší době nemíní na podpůrné politice nic měnit.

Eurozóna - meziroční inflace

Zdroj: ECB, CNBC, Bloomberg, ČTK