ČNB na červnovém zasedání podle očekávání zvýšila úrokové sazby, v utahování měnové politiky chce pokračovat

"Zvýšení úrokových sazeb má za cíl tlumit inflační tlaky, jež jsou spojeny s ožíváním ekonomiky a s uvolňováním omezení souvisejících s pandemií, jakož i s růstem cen komodit," uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Očekává, že ČNB přistoupí k dalším zvýšením sazeb v srpnu a v listopadu, tedy vždy při zveřejnění nové makroekonomické prognózy.

"ČNB vyslala signál, že je potřeba mírně šlápnout na brzdu z titulu obav z dalšího růstu inflace. Ten je sice do určité míry dán problémy ve výrobě a dopravě, a nejde tedy jen o inflaci taženou rostoucí poptávkou, určité náznaky přehřívání ekonomiky ovšem - navzdory pandemii - v tuzemské ekonomice vidět lze," uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. I proto je podle něj pravděpodobné, že ČNB sazby do konce roku ještě dále zvýší. "K tomu může dojít již relativně brzy, a to na začátku srpna, kdy bude bankovní rada o úrokových sazbách jednat znovu a bude mít k dispozici i novou prognózu," dodal.

Naposledy sazby bankovní rada ČNB změnila loni 7. května, kdy snížila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu. Předtím snížila rada úrokové sazby dvakrát v březnu. Cílem bylo zmírnit dopady šíření koronaviru na ekonomiku. Před pandemií loni v únoru byla základní úroková sazba 2,25 %.

ČNB - základní úroková sazba, zdroj: tradingeconomics.com

Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Na diskontní sazbu jsou například navázána penále za nesplácené úvěry.

"Česká národní banka patří k prvním centrálním bankám na světě, které ke zpřísnění měnové politiky (po pandemii) přistoupily," upozornil ekonom z Komerční banky Martin Gürtler. Ten čeká ve druhé polovině roku jedno či dvě zvýšení úrokových sazeb. "Dvoutýdenní repo sazba by koncem roku neměla přesáhnout jedno procento," dodal.

Jako první v regionu začala se zvyšováním úrokových sazeb po pandemii maďarská centrální banka, která v úterý zvedla základní úrokovou sazbu o 30 bazických bodů na 0,9 %.

Podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské nynější zvýšení sazeb ČNB sice není izolovaným krokem, ale ani začátkem pravidelné série zvyšování úrokových sazeb. "Je spíše demonstrací ochoty krotit inflaci i za velmi nejistých podmínek a tím kotvit inflační očekávání nejen na trhu, ale i mezi spotřebiteli, a zmírnit tak jejich obavy z vysoké inflace," uvedla.

Ekonomka z investiční skupiny LOGeco Jana Mücková vnímá zvýšení sazeb jako přirozený krok, kterým se centrální bankéři snaží stabilizovat zejména úvěrový trh, a zabránit tak krizi podobné té z USA, která byla spojena s lákavě nízkými úrokovými sazbami a nekontrolovatelným růstem cen.

Sazby ČNB zvýšila hlasy čtyř členů rady, jeden byl pro výraznější růst

Pro rozhodnutí zvýšit základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu hlasovali čtyři členové bankovní rady. Jeden z členů rady hlasoval pro zvýšení základní úrokové sazby dokonce o půl procentního bodu. Dva členové pak hlasovali pro ponechání úrokových sazeb beze změny. Na tiskové konferenci po jednání rady to řekl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Také uvedl, že aktuální květnové prognóze centrální banky odpovídá nárůst tržních úrokových sazeb zhruba od poloviny letošního roku. "Prognóza se relativně obstojně naplňuje," uvedl Rusnok.

ČNB - prognóza sazby 3M PRIBOR (květen 2021)

Rada zároveň vyhodnotila rizika a nejistoty očekávaného vývoje. Podle ní působí mírně ve prospěch růstu inflace. Podle ČNB jde o více proinflační zahraniční výhled, vyšší než očekávaný růst tržních mezd počátkem roku či vyšší výhled regulovaných cen v příštím roce. Naopak rizikem působícím proti růstu inflace je podle rady silnější koruna. Například aktuální výhled vývoje ekonomiky eurozóny se podle Rusnoka zlepšil díky rychlejšímu uvolňování protipandemických opatření, než předpokládá stávající prognóza ČNB.

Ve zvyšování sazeb bude ČNB podle Rusnoka pokračovat

Měnová politika ČNB podle Jiřího Rusnoka vstoupila do fáze zvyšování sazeb a lze očekávat, že zpřísňování měnové politiky bude pokračovat i ve druhém pololetí letošního roku. "Je možné, že budeme zvyšovat sazby na každém dalším měnovém zasedání, čímž se dostaneme na úroveň, kterou prognóza předvídá. Netvrdím ale, že to tak bude. A doufám, že to nebude potřeba," uvedl Rusnok. Dodal, že rada ČNB svými kroky ovlivňuje inflaci za rok až rok a půl. V této souvislosti upozornil, že nelze mít ekonomický růst o tři až čtyři procenta a k tomu nízké úrokové sazby.

Podle Rusnoka rada nyní již nemá žádnou pochybnost o tom, že pandemie a její důsledky ve smyslu různých omezení jsou na ústupu. "Nastalo to o něco dříve, než jsme si mysleli. A nastává to i rychleji," uvedl. Zároveň ČNB podle guvernéra již není vzhledem k postupující vakcinaci i vysoké míře promořenosti obyvatel do budoucna pravděpodobné zavedení významných a plošných omezení ekonomiky.

"ČNB zvýšila sazby a naznačila jejich další růst. Následovala tím úterní rozhodnutí maďarské centrální banky. Střední Evropa se tak dostává do hledáčku investorů jako místo, kde se probíhající inflační vlna bere vážněji než v eurozóně. A to po právu. Riziko průsaku vysoké výrobní inflace do mzdových vyjednávání je na přehřívajícím se českém pracovním trhu výrazně vyšší než ve většině zemí eurozóny. Česká výrobní inflace zejména kvůli rychle zdražujícím kovům a energeticky náročným výrobám dosáhla v květnu skoro desetiletých maxim, zatímco počet nezaměstnaných oproti očekávání centrální banky oproti začátku roku setrvale klesá. Zejména společnosti ve stavebnictví a v částech průmyslu hlásí nedostatek pracovníků jako jeden z hlavních problémů. I když spotřebitelská inflace se zatím výrazně neodchyluje od poslední prognózy (+2,9 % v květnu), rychle rostoucí výrobní ceny a napjatý trh práce jsou samy o sobě dostatečným důvodem pro start normalizace měnových podmínek. Zvlášť ve chvíli, kdy se zdá, že pandemická situace začíná být v Česku (alespoň s výhledem na léto) pod kontrolou a ani koruna není o moc silnější, než uvádí poslední prognóza. V tomto roce očekáváme ještě jeden růst sazeb v listopadu a pak dva až tři růsty v příštím roce. Poslední prognóza předepisuje ještě rychlejší růst sazeb, tomu ovšem v tuto chvíli nevěříme, zejména s ohledem na pokračující pandemickou nejistotu směrem k podzimu a zimě 2021/2022," napsal ekonom Jan Bureš ze skupiny ČSOB.

Banky: Zvýšení sazeb povede ke zdražování úvěrů, především hypoték

Zvýšení úrokových sazeb ČNB podle největších tuzemských bank podpoří zdražování úvěrů, především hypoték.

"Sledujeme pečlivě situaci na trhu a reakci jednotlivých subjektů na aktuální zvýšení sazeb ČNB. Není vyloučeno, že na poslední vývoj na hypotéčním trhu zareagujeme v oblasti své nabídky," řekl mluvčí České spořitelny Filip Hrubý. Mluvčí UniCredit Bank Petr Plocek předpokládá, že zvýšení sazeb může mít dopad na úvěry s krátkou fixací, u dlouhodobých úvěrů a spotřebitelských úvěrů skokový růst neočekává.

"V tuto chvíli rozhodnutí analyzujeme, bezprostřední změnu sazeb nechystáme," uvedl mluvčí Komerční banky Michal Teubner. Ta úrokové sazby hypotéčních úvěrů měnila k 18. červnu, nejvíce využívané fixace vzrostly o 0,2 procentního bodu. MONETA Money Bank bude podle mluvčí Zuzany Filipové reagovat v řádu dní, o úpravě sazeb rozhodne ve čtvrtek.

Zvýšení základní sazby ČNB není pro hypotéky zase až tak podstatnou zprávou, upozornil ředitel hypoték v Raiffeisenbank Milan Voldřich. Důležitější je podle něj ta, že cena dlouhodobých peněz na trhu, tedy těch, které přímo ovlivňují ceny hypoték, vzrostla od konce minulého roku o více než procentní bod. "A to je také hlavní důvod, proč hypotéky začaly zdražovat a nadále budou. Zvýšení sazeb ČNB na tento trend jen dává razítko a možná zdražení hypoték lehce urychlí," dodal.

Proti proudu jde Air Bank, která od pátku 25. června sníží úroky u hypoték o 0,1 procentního bodu. "U nových hypoték nyní nabídneme roční úrokovou sazbu od 2,29 %. Snížená úroková sazba platí jak pro nové hypotéky, tak pro hypotéky převedené k nám z jiné banky," uvedl vedoucí oddělení hypotéční služby Air Bank Radek Perman.

Květnová prognóza: Letos ekonomika poroste pomaleji, příští rok rychleji

V květnové prognóze ČNB zhoršila odhad vývoje ekonomiky v letošním roce, naopak pro příští rok odhad zlepšila. Letos počítá s růstem HDP o 1,2 % a příští rok s růstem o 4,3 %. V únorové prognóze ČNB počítala pro letošek s růstem ekonomiky o 2,2 % a v roce 2022 čekala 3,8% růst.

ČNB - prognóza HDP (květen 2021)

Celková průměrná inflace by podle ČNB měla činit letos 2,7 % a příští rok 2,4 %. V únorové prognóze centrální banka odhadovala letošní průměrnou inflaci na 2 % a inflaci v příštím roce na 2,2 %.

ČNB - prognóza inflace (květen 2021)

Zároveň podle květnových odhadů centrální banka počítá letos s mírně silnější korunou. Letos čeká průměrný kurz 25,70 EUR/CZK, v únoru odhadovala pro letošek 25,80 EUR/CZK. V roce 2022 by pak podle odhadů měla koruna dále posílit na průměrných 25,10 EUR/CZK. Únorové odhady centrální banky ovšem počítaly s ještě silnější korunou na úrovni 24,90 EUR/CZK.

ČNB - prognóza kurzu EUR/CZK (květen 2021)

Zdroj: ČNB, ČTK