Evropské akcie v pátek i za celý týden skončily v červených číslech

Panevropský index STOXX Europe 600 v pátek klesl o 0,32 % na 454,74 bodu, britský FTSE 100 oslabil o 0,06 % na 7 008,09 bodu, německý DAX odepsal 0,57 % na 15 540,31 bodu a francouzský CAC 40  se snížil o 0,51 % na 6 460,08 bodu.

Z jednotlivých odvětví nejvýrazněji klesla těžba, v minusu ale skončila většina sektorů. Z makrodat se v závěru týdne investoři zaměřili na inflaci v eurozóně. Míra inflace v eurozóně v červnu klesla na 1,9 % z květnových 2 %, potvrdil v konečné zprávě Eurostat. V celé Evropské unii míra inflace klesla na 2,2 % z květnových 2,3 %.

Za celý uplynulý týden STOXX Europe 600 klesl o 0,64 %, FTSE 100 odepsal 1,60 %, DAX přišel o 0,94 % a CAC 40 oslabil o 1,06 %.

Nejdůležitější páteční události na evropských trzích

• Míra inflace v eurozóně v červnu klesla na 1,9 % z květnových 2 %, a snížila se tak poprvé po devíti měsících. V konečné zprávě to v pátek oznámil statistický úřad Eurostat, který tak potvrdil rychlý odhad ze začátku měsíce. V celé Evropské unii míra inflace klesla na 2,2 % z květnových 2,3 %.
• Německý výrobce sportovních vozů Porsche prodal v prvním pololetí nejvíce aut v historii. Od ledna do června zvýšil prodej meziročně o 31 % na 153 656 vozů, vyplývá z pátečního sdělení firmy se sídlem ve Stuttgartu. Podle březnového vyjádření jejího ředitele Olivera Blumeho je pravděpodobné, že se Porsche letos poprvé podaří překonat hranici 300 000 vozů.
• Odbyt automobilky Škoda Auto v prvním pololetí meziročně vzrostl o 20,8 % na 515 300 vozidel. V samotném červnu se však meziročně snížil o pět procent na 89 900 vozů. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil mateřský koncern Volkswagen. Odbyt celé skupiny Volkswagen v pololetí vzrostl o 27,9 % na 4,978 milionu vozů. V červnu se zvýšil o 6,5 % na 856 300 vozů.
• Řádění tornád a dalších přírodních živlů je podle místopředsedy Evropské komise Franse Timmermanse důsledkem lidského chování. Lidstvo se bude muset naučit žít v rámci planetárních mezí. Body, které Evropská komise v klimatickém plánu představila, neznamenají rozhodnutí, ale návrhy řešení, o kterých se bude se členskými státy dále jednat. V Praze se v pátek setkal s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a jeho týmem. Zástupcům Česka mimo jiné oznámil, že finanční zdroje modernizačního fondu byly zvýšeny, což podle něj čeští ministři uvítali.
• Eurozóna: Obchodní bilance v květnu skončila s přebytkem 7,5 miliardy eur (duben: +10,9 miliardy eur).

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Německo: Index velkoobchodních cen v červnu stoupl meziročně o 10,7 % (květen: +9,7 %) a meziměsíčně o 1,5 % (květen: +1,7 %).
• Japonská automobilka Mitsubishi před časem zaplatila v Německu kvůli dieselové aféře pokutu 25 milionů eur. Firma to v pondělí potvrdila agentuře AFP. Její německé továrny loni prohledávali vyšetřovatelé a německé soudy pokutu nařídily 25. března.
• Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová naznačila, že nadcházející červencové zasedání měnového výboru přijde s důležitými změnami. Měnovou politiku podle ní bude potřeba upravit kvůli právě schválené pozměněné strategii. Lagardeová to řekla televizi Bloomberg na okraji jednání skupiny G20 v rozhovoru vysílaném z neděle na pondělí. Naznačila také, že v příštím roce mohou být přijata nová opatření na podporu ekonomiky eurozóny po skončení současného programu nákupu vládních dluhopisů.
• Státy Evropské unie se v pondělí shodly na dalším půlročním prodloužení hospodářských sankcí uvalených na Rusko za jeho roli v konfliktu na východě Ukrajiny. Ministři zahraničí členských zemí formálně již potřinácté prodloužili platnost postihů zaměřených na banky, energetické podniky či dovoz zbraní. Rozhodnutí navazuje na červnový summit prezidentů a premiérů zemí EU, podle nichž Moskva nadále neplní podmínky mírové dohody z Minsku.
• Evropská komise odloží plán na zavedení digitální daně jako dalšího zdroje svých příjmů. V pondělí to na tiskové konferenci v Bruselu uvedl její mluvčí. Komise návrh chtěla původně představit tento měsíc.
• Evropská unie se chystá vybudovat v různých oblastech světa řadu infrastrukturních projektů, které by posílily její propojení a zároveň geopolitický vliv. Ministři zahraničí členských zemí v pondělí schválili základní obrysy plánu, který je mimo jiné reakcí na čínský projekt nové Hedvábné stezky označovaný jako Pás a stezka, jež někteří evropští politici vidí kriticky. Konkrétní návrhy projektů včetně možností jejich soukromého financování by podle ministrů měla připravit Evropská komise do jara příštího roku. Evropský blok novou společnou iniciativou navazuje na nedávné přísliby skupiny ekonomicky vyspělých států G7, které se shodly na nutnosti čelit rostoucímu vlivu Pekingu.
• Evropští obránci spotřebitelů si stěžují na WhatsApp u Evropské komise (EK). Nelíbí se jim způsob, jakým komunikační služba uživatele přiměla k přijetí nových pravidel ochrany údajů. Ta jsou podle nich navíc formulována tak vágně, že uživatel nemůže chápat, co vše z nich vyplývá, což by odporovalo evropským zákonům na ochranu spotřebitelů. Ty vyžadují jasnou a transparentní komunikaci. Stížnost na firmu, kterou vlastní sociální síť Facebook, v pondělí EK a evropské síti orgánů na ochranu spotřebitele podalo sdružení BEUC zastřešující spotřebitelské organizace napříč Evropou.
• Exekutiva Evropské unie zmeškala vlastní lhůtu, ve které měla schválit miliardy eur na podporu hospodářského oživení v Maďarsku. Evropská komise rozhodnutí odkládá ve snaze získat od Budapešti ústupky ve prospěch právního státu, upozornila agentura Reuters. Maďarsko má obdržet 7,2 miliardy eur z fondů EU určených k nastartování ekonomického růstu zbrzděného pandemií covidu-19. Finance začnou plynout, jakmile Evropská komise schválí maďarské plány, jak tyto prostředky utratit, aby zajistily mimo jiné přechod k digitální a více zelené ekonomice. Kancelář předsedy maďarské vlády v prohlášení zveřejněném státní tiskovou agenturou MTI uvedla, že rozhovory s komisí byly těsně před dokončením, než komise přišla s "absurdními požadavky" poté, co maďarský parlament přijal zákon zakazující ve školách probírat záležitostí považované za propagaci homosexuality.
• Členka dozorčí rady Evropské centrální banky Margarita Delgadová řekla, že by regulátor měl přijmout opatření, aby se banky vyhnuly vyplácení extrémních dividend po očekávaném konci jejich omezení na konci září. Na druhou stranu připustila, že banky s dostatečnou kapitálovou rezervou a perspektivou udržitelných zisků budou moci kromě dividendy za rok 2021 vyplatit také část zadržených dividend z předchozího roku.
• Francouzský úřad pro hospodářskou soutěž vyměřil americké internetové společnosti Google pokutu půl miliardy eur za to, že se nedohodla s vydavateli zpravodajství. Google čelil obvinění francouzských vydavatelů APIG, SEPM a tiskové agentury AFP, že s nimi nejednal v dobré víře o odměnách za přejímání jejich obsahu. Vést taková jednání Googlu v dubnu loňského roku nařídil antimonopolní úřad. Pokud vydavatel americkou firmu o takové jednání požádal, mělo se uskutečnit do tří měsíců.
• Americká mediální společnosti Discovery, pod níž spadá nejsledovanější polský zpravodajský kanál TVN24, se hodlá bránit proti "rostoucím regulačním zásahům". Polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) v pondělí navrhla zákon, který společnostem sídlícím mimo Evropský hospodářský prostor zakazuje získat kontrolu nad polskými rozhlasovými a televizními stanicemi.
• Státy Evropské unie v úterý schválily prvních 12 národních plánů obnovy, díky čemuž budou moci členské země začít v příštích týdnech čerpat peníze z mimořádného fondu na obnovu ekonomiky po koronavirové krizi. Ministři financí odsouhlasili mezi jinými příspěvky pro Itálii nebo Španělsko, což jsou země, které budou největšími příjemci z fondu o celkovém objemu 750 miliard eur.
• Největší evropská automobilka Volkswagen očekává, že do roku 2030 bude polovina jejích vozidel prodaných po celém světě poháněna bateriemi. Díky spolupráci mezi značkami a technologiemi také zvýšila cíl provozní marže, tedy podíl provozního zisku na tržbách, do roku 2025, a to na osm až devět procent z předchozích sedmi až osmi procent. Vyplývá to z úterní strategie automobilky do roku 2030. Součástí skupiny Volkswagen je i česká Škoda Auto.
• České spotřebitelské ceny v červnu meziročně vzrostly o 2,8 procenta, tempo růstu tak ve srovnání s květnem zpomalilo o 0,1 bodu. Největší vliv na zdražování měly ceny aut a pohonných hmot. Meziměsíčně ceny stouply o půl procenta.
• Německá harmonizovaná inflace v červnu meziročně 2,1 % (květen 2,4 %, odhad 2,1 %), meziměsíčně 0,4 % (květen 0,5 %, odhad 0,4 %).
• Britská investiční firma Bridgepoint Group a její akcionáři chystají první velkou primární nabídku akcií britské investiční společnosti za téměř tři desetiletí. Z prodeje akcií chtějí získat až 789 milionů liber. Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na informace z dokumentů firmy, do kterých měla možnost nahlédnout. Obchodování s akciemi na burze v Londýně by mělo začít 21. července.
• Spojené království: Meziroční inflace v červnu stoupla na 2,5 % (odhad: +2,2 %, květen: +2,1 %), meziměsíčně ceny stouply o 0,5 % (odhad: +0,2 %, květen: +0,6 %).
• Průmyslová výroba v Evropské unii i v zemích eurozóny se v květnu ve srovnání s předchozím měsícem snížila. Evropský statistický úřad Eurostat ve středu uvedl, že v celé EU výroba klesla o 0,9 % a v zemích platících eurem o procento. Meziročně však byla o více než pětinu vyšší.
• Nizozemský okresní soud rozhodl, že majitelé vozů z koncernu Volkswagen se softwarem, který umožňoval podvody při emisních testech, mají nárok na odškodnění. Kupci nových vozů značek Volkswagen, Audi, Seat a Škoda s nainstalovaným softwarem mají dostat 3 000 eur a majitelé ojetých vozů 1 500 eur. Volkswagen se může proti rozhodnutí soudu odvolat. Odškodnění se podle soudu vztahuje na přibližně 150 000 vozů.
• Druhý nejvyšší evropský soud zamítl žalobu irské nízkonákladové letecké společnosti Ryanair proti státní pomoci aerolinkám Austrian Airlines ze skupiny Lufthansa. Ryanair napadl půjčku 150 milionů eur, která měla Austrian Airlines nahradit ztráty způsobené koronavirovou krizí a kterou loni v červnu schválila Evropská komise. Ryanair se může proti rozhodnutí odvolat k nejvyššímu soudu EU.
• Evropská centrální banka ve středu učinila první krok ke spuštění digitálního eura. Její plány souvisí s globální snahou uspokojit rostoucí poptávku po elektronických platebních prostředcích, podle agentury Reuters se tak ale chce i vypořádat s boomem kryptoměn. Digitální euro jako elektronický ekvivalent bankovek a mincí bude mít pravděpodobně podobu digitální peněženky, kterou budou moci občané eurozóny držet u ECB, nikoliv u komerčních bank. Rada guvernérů ECB ve středu dala zelenou prošetřovací fázi projektu, která by měla trvat dva roky a po které by mělo následovat tříleté zavádění do praxe.
• Počet zaměstnanců na výplatních páskách se v Británii v květnu meziměsíčně zvýšil o 356 000, což je nejvyšší nárůst od počátku pandemie covidu-19. Britská ekonomika oživuje díky rušení protipandemických uzávěr. Informoval o tom ve čtvrtek britský statistický úřad (ONS). Míra nezaměstnanosti se v tříměsíčním období do konce května zvýšila na 4,8 procenta ze 4,7 procenta ze tří měsíců do konce dubna. Ekonomové dotazovaní agenturou Reuters čekali, že míra nezaměstnanosti se udrží na 4,7 procenta.
• Britská fintech společnost Revolut, která působí i na českém trhu, získala v novém kole financování 800 milionů dolarů. Hlavními investory byly investiční fond Vision Fund 2 ze skupiny SoftBank a fond Tiger Global Management. Firma byla ohodnocena na 33 miliard dolarů, zatímco před rokem byla ohodnocena na 5,5 miliardy. Revolut se stal nejcennější britskou fintech firmou a zároveň je druhým největším evropským fintechovým jednorožcem, tedy startupem, jehož hodnota přesáhla miliardu dolarů. První pozici drží švédský poskytovatel finančních služeb Klarna.
• Česká národní banka během uplynulého půl roku třikrát zvýšila své devizové rezervy ve zlatě. Nejprve loni v prosinci o 622 kilogramů, letos v březnu o dalších 280 kg a v červnu o 466 kg. Vyplývá to ze zjištění portálu Zlato.cz. Koncem června zásoby zlata ČNB činily 9,95 tuny, sdělila ČTK centrální banka.
• Slovenskému průmyslu se letos daří, sektor v květnu čtvrtý měsíc po sobě zaznamenal výrazný meziroční růst objednávek, a to meziročně o 46,1 procenta. Ve srovnání s dubnem objednávky mírně klesly.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Švýcarský výrobce hodinek Swatch Group se v prvních šesti měsících letošního roku vrátil k zisku, a to díky oživení poptávky, kterou loni zasáhla pandemie nemoci covid-19. Čistý zisk činil 270 milionů švýcarských franků (6,4 miliardy Kč) ve srovnání se ztrátou 308 milionů franků ve stejném období loni. Tržby se pak zvýšily o více než 50 % na 3,39 miliardy franků, oznámila v pondělí firma.

Zdroj: CNBC

Aktualita pro rok 2026