Nezaměstnanost v Česku v srpnu klesla na 3,6 %

Nezaměstnanost v Česku v srpnu klesla na 3,6 % z červencových 3,7 %. Vrátila se tak na úroveň z loňského května, kdy ale lidí bez práce přibývalo kvůli omezením za první vlny epidemie covidu-19. Před rokem v srpnu byla nezaměstnanost o dvě desetiny procentního bodu vyšší. Počet uchazečů o práci letos v srpnu klesl, nabízených pracovních míst dále přibylo. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Úřad práce ČR.
Uchazečů o práci v srpnu proti červenci ubylo o 4 289 na 267 889, ve srovnání s loňským srpnem bylo nezaměstnaných zhruba o 11 200 méně. Volných míst zaměstnavatelé ke konci srpna nabízeli prostřednictvím úřadů práce 363 114. Bylo to téměř o 5 000 více než v červenci, proti loňskému srpnu volných míst přibylo skoro o 22 300. Na jedno volné místo tak připadá méně než jeden uchazeč.
Výsledek je lepší, než předpovídali analytici, kteří očekávali stagnaci nezaměstnanosti na červencových 3,7 %. V srpnu se sice nezaměstnanost obvykle mírně zvyšuje kvůli příchodu absolventů na pracovní trh, ekonomové ale čekali, že neporoste, protože ekonomika se zotavuje a pracovníků na trhu je nedostatek.
Očekávaný nárůst počtu nezaměstnaných se nekonal, naopak zaměstnavatelé začali nabírat nové zaměstnance, podotkl generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon. Připomněl, že v září na trh práce přicházejí další absolventi a také postupně končí sezónní práce. "V následujících měsících tak může nezaměstnanost stagnovat nebo mírně vzrůst, což odpovídá klasické vývojové křivce. V neposlední řadě se situace na trhu práce bude odvíjet od aktuální pandemické situace," dodal.
Trh práce ovlivňuje především poptávka zaměstnavatelů po dělnických profesích ve zpracovatelském průmyslu a stavebnictví, uvedl Úřad práce ČR. Nadále je velký zájem také o sezónní pracovníky v zemědělství, zahradnictví, lesnictví a rybářství. Pracovníky hledají také třeba v živočišné a potravinářské výrobě a obchodu.
Nejvyšší nezaměstnanost mezi kraji byla v srpnu 5,4 % v Moravskoslezském, 5,3 % v Ústeckém a 4,7 % v Karlovarském kraji. "Tyto tři regiony měly nejvyšší podíl nezaměstnaných osob i v srpnu loňského roku, což odpovídá jejich dlouhodobé ekonomické situaci," uvedl úřad práce. Naopak nejnižší podíl lidí bez práce 2,3 % zůstal v Pardubickém kraji. Nejvýrazněji nezaměstnanost proti loňskému srpnu klesla v Plzeňském a Karlovarském kraji.
Z okresů byla nezaměstnanost na konci srpna nejnižší na Pelhřimovsku, Jindřichohradecku, Rychnovsku a v okrese Praha-východ, shodně 1,7 %. Nejvyšší podíl nezaměstnaných úřad práce zaznamenal na Karvinsku, kde to bylo devět procent. Následuje Mostecko s 6,9 % a Ostrava-město s 6,6 %.
Během srpna úřady práce nově zaevidovaly 29 851 lidí, méně než v červenci i před rokem. Nejvíce nových nezaměstnaných hlásí Moravskoslezský a Středočeský, nejméně Karlovarský kraj. Naopak z evidence odešlo 34 140 uchazečů.
Bez práce byli nejčastěji lidé s vyučením bez maturity a se základním vzděláním. "Pokud jde o rozdělení podle profesí, ke konci srpna bylo v evidenci Úřadu práce ČR nejvíce pomocných a nekvalifikovaných pracovníků, a to 76 804," uvedl úřad.
Analytici: Problémem je nedostatek pracovníků, omezuje to oživení ekonomiky
Data o nezaměstnanosti ukazují, že problémem českého trhu práce se stává opět nedostatek pracovníků, a ne samotný počet lidí bez práce. Nedostatek pracovních sil tak bude tlačit na růst mezd a zároveň omezuje oživení ekonomky po pandemii. Vyplývá to z vyjádření analytiků.
"Je evidentní, že nezaměstnanost není hlavní problém, který by trápil českou ekonomiku. Naopak nedostatek pracovních sil neumožňuje naplno využít oživení globální ekonomiky po pandemii. Vedle problémů v dodavatelských řetězcích a chybějících materiálů a dílů je staronovým problémem trhu práce hlavní brzdou rychlejšího růstu," uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek. Během podzimních měsíců by měl podle něj pokles nezaměstnanosti pokračovat a zastaví ho až obvyklé zimní sezónní faktory.
"Pracovní síly se v Česku v některých sektorech nedostává ještě kritičtěji než před pandemií, kdy už přitom byla situace z hlediska zaměstnavatelů mnohdy až zoufalá. Nedostatek vhodné pracovní síly tak přispívá k tomu, že zotavení po pandemii bude pomalejší, než by být ideálně mohlo," uvedl hlavní ekonom TRINITY BANK Lukáš Kovanda.
Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč upozornil, že průzkumy z tuzemské ekonomiky naznačují, že podnikatelé v průmyslu i službách do dalších měsíců nadále očekávají navyšování počtu zaměstnanců a pro mnohé výrobce představuje nedostatek vhodných zaměstnanců významný problém. "Snižující se nezaměstnanost a rostoucí poptávka po zaměstnancích povedou k tlakům na zvyšování mezd v české ekonomice, což by se mělo projevovat i v průběhu roku 2022," uvedl.
Analytik Raiffeisenbank Vít Hradil upozornil, že zároveň v Česku schází velká část zahraničních pracovníků, kteří se po pandemii ještě nevrátili. "Celkem by tak podle nás měla letošní průměrná nezaměstnanost dosáhnout 3,9 %, což se v historických statistikách bude jevit jako relativně příznivý rok. Zároveň lze očekávat zesilování tlaku na mzdový růst," uvedl.
Zdroj: ČTK