Evropské akcie v pátek skončily v červených číslech, ztrátový byl pro hlavní indexy i celý týden

Panevropský index STOXX Europe 600 v pátek klesl o 0,88 % na 461,84 bodu, britský FTSE 100 se snížil o 0,91 % na 6 963,64 bodu, německý DAX uzavřel se ztrátou 1,03 % na 15 490,17 bodu a francouzský CAC 40 oslabil o 0,79 % na 6 570,19 bodu.

Míra inflace v Evropské unii i v eurozóně v srpnu prudce vzrostla a dostala se na nejvyšší hodnotu za téměř deset let. V celé sedmadvacítce unijních zemí inflace vystoupila na 3,2 % z červencové hodnoty 2,5 %. V 19 státech, které používají společnou měnu euro, inflace dosáhla 3 %. To je proti červenci nárůst o osm desetin procentního bodu.

Inflace tím poprvé výrazně překročila cíl Evropské centrální banky. Ta má v úmyslu meziroční růst cen v zájmu oživení ekonomiky udržovat na 2 %. Centrální banka odhaduje, že momentální rychlý růst cen je pouze dočasný, a počítá s tím, že za celý rok bude inflace v eurozóně činit 2,2 %. Na příští rok počítá s poklesem inflace zpět pod 2% hranici. Minulý týden však centrální banka v reakci na poslední vývoj zároveň oznámila, že zpomalí nákupy dluhopisů, kterými se snaží podporovat hospodářský růst v eurozóně negativně ovlivněný pandemií.

Za celý týden STOXX Europe 600 klesl o 0,97 %, FTSE 100 odepsal 0,93 %, DAX přišel o 0,77 % a CAC 40 se snížil o 1,40 %.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Eurozóna: Běžný účet v červenci skončil přebytkem 30,2 miliardy eur (odhad: +25,9 miliardy eur, červen: +24 miliard eur).
• Eurozóna: Stavební výroba v červenci meziměsíčně stoupla o 0,1 % (červen: -1,7 %).
• Míra inflace v Evropské unii i v eurozóně v srpnu prudce vzrostla a dostala se na nejvyšší hodnotu za téměř deset let. V celé sedmadvacítce unijních zemí inflace vystoupila na 3,2 % z červencové hodnoty 2,5 %. V 19 státech, které používají společnou měnu euro, inflace dosáhla 3 %. To je proti červenci nárůst o osm desetin procentního bodu. V konečné zprávě to v pátek oznámil evropský statistický úřad Eurostat.
• Maloobchodní tržby v Británii se v srpnu nečekaně snížily o 0,9 %. Oznámil to v pátek britský statistický úřad (ONS), který pokles vysvětluje přesunem výdajů v supermarketech ve prospěch restaurací, pro něž nedávno skončila protipandemická omezení. Od vrcholu v dubnu, kdy země uvolnila restrikce v obchodech, maloobchodní tržby klesají nepřetržitě. To je nejdéle od začátku vedení těchto statistik.
• Město Berlín koupí za 2,46 miliardy eur téměř 15 000 bytů od společností Vonovia a Deutsche Wohnen, které nabízejí nájemní bydlení. Firmy to v pátek oznámily v tiskové zprávě. Akvizice přichází jen několik dní před volbami do zastupitelstva německého hlavního města - nedostatek bytů a rychle rostoucí nájmy se staly žhavým předvolebním tématem. Spolu s volbami do městského zastupitelstva se má konat i poradní referendum o vyvlastnění obou bytových společností.
• Německý výrobce čipů Infineon v pátek v rakouském městě Villach otevřel závod za 1,6 miliardy eur. Svou výrobní kapacitu firma zvyšuje v době globálního nedostatku této klíčové součástky, což způsobuje mimo jiné výpadky ve výrobě v mnoha automobilkách.
• Ceny zemního plynu v Evropě by mohly vzrůst na nová maxima kvůli nízké úrovni zásob plynu v regionu. Uvedl to v pátek šéf ruského plynárenského gigantu Gazprom Alexej Miller. Gazprom minulý týden oznámil, že dokončil výstavbu podmořského plynovodu Nord Stream 2 do Německa, který zdvojnásobuje kapacitu přepravy Baltským mořem. Dodávky plynu plynovodem však musí ještě schválit německý regulátor a může trvat až čtyři měsíce, než začne plyn novou trasou, která obchází Ukrajinu, proudit.
• Investiční fond Vesa Equity Investment podnikatelů Daniela Křetínského a Patrika Tkáče zvýšil podíl v britské poštovní společnosti Royal Mail na 17,03 % z dosavadních 16,03 %. Uvedl to v oznámení určeném pro londýnskou burzu.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil v druhém čtvrtletí v přebytku 27,6 miliardy korun. Uvedla to v pondělí Česká národní banka (ČNB). Poukázala na odliv finančních zdrojů do zahraničí. Loni ve druhém čtvrtletí činil přebytek platební bilance 16,8 miliardy korun, předloni 33,8 miliardy korun.
• Česká společnost Eurowag chce v Londýně vydat akcie zhruba za 200 milionů eur. Firma tak v pondělní zprávě určené Londýnské akciové burze (LSE) potvrdila dřívější spekulace médií. Plán předpokládá, že část akcií v primární veřejné nabídce (IPO) firma nově emituje, zbytek nabízených akcií bude z vlastnictví některých současných akcionářů.
• Tržby irského oděvního řetězce Primark v posledním čtvrtletí finančního roku zaostanou za očekáváním. V pondělí to uvedla britská společnost Associated British Foods, která je vlastníkem firmy. Na vině jsou přetrvávající dopady omezujících opatření, která úřady na hlavních trzích zavedly kvůli pandemii covidu-19.
• Řidiči alternativní taxislužby Uber jsou zaměstnanci, nikoli nezávislí smluvní dodavatelé. Mají tak nárok na větší zaměstnanecká práva, rozhodl v pondělí nizozemský soud. Zároveň nařídil Uberu zaplatit pokutu 50 000 eur za neplnění podmínek kolektivní smlouvy pro řidiče taxislužeb. Jeho verdikt je dalším vítězstvím odborů v boji za práva zaměstnanců ve sdílené ekonomice.
• Nové americké aerolinky Breeze, jejichž zakladatelem je podnikatel David Neeleman, si objednaly dalších 20 letadel Airbus A220 určených pro lety na střední vzdálenosti. Aerolinky tak celkovou zakázku zvýšily na 80 letadel, informovala v pondělí agentura Reuters.
• Německé nízkonákladové aerolinky Eurowings otevřou na podzim svou novou leteckou základnu v Praze, z níž budou létat do 11 míst. V jejím rámci přijmou více než stovku zaměstnanců. O místa je podle firmy velký zájem, přihlásilo se až 6 000 lidí. Dopravce se chce v Praze zaměřit hlavně na pravidelné linky. Novinářům to v pondělí řekl výkonný ředitel Eurowings Jen Bischof.
• Francouzská centrální banka zvýšila výhled letošního růstu ekonomiky na 6,3 % z ještě v červnu uváděných 5,8 %. Zotavování hospodářství z dopadů pandemie v posledních měsících překonalo její očekávání. Francouzské firmy mohly v druhém čtvrtletí těžit z postupujícího očkování a z uvolňování protikoronavirových opatření.
• Británie znovu pohrozila Evropské unii, že dočasně přestane plnit dohodu o pobrexitovém uspořádání v Severním Irsku, pokud Brusel bude trvat na tom, že nepřipustí podstatné změny v takzvaném severoirském protokolu. Britský státní tajemník pro vztahy Británie s EU David Frost v pondělí v horní komoře parlamentu prohlásil, že unie by měla začít brát vážně britské požadavky, pokud se chce vyhnout tomu, aby dohoda zkolabovala.
• Britští zaměstnavatelé vytvořili v srpnu rekordních 241 000 pracovních míst, počet zaměstnanců na výplatních páskách je tak nad úrovní z doby před vypuknutím pandemie covidu-19. Oznámil to v úterý britský statistický úřad (ONS). Míra nezaměstnanosti za tři měsíce do konce července klesla na 4,6 % z 4,7 %, kde byla na konci června.
• Evropská komise schválila Francii plán podpořit firmy kvůli dopadům pandemie částkou tři miliardy eur. Komise v úterý uvedla, že návrh je v souladu s pravidly poskytování státní pomoci, která komise loni na jaře zmírnila, aby vládám pomohla podpořit firmy zasažené dopady pandemie.
• Do moskevských kanceláří firmy Google dorazili v pondělí večer soudní vykonavatelé, aby internetovou společnost přiměli k plnění dřívějšího soudního rozhodnutí týkajícího se kampaně ruského opozičního předáka Alexeje Navalného. V úterý o tom informovala tisková agentura Interfax s odvoláním na vyjádření Federální služby soudních vykonavatelů.
• Soud v Rusku v úterý vyměřil provozovatelům komunikačních sítí Twitter, Facebook a Telegram pokuty v celkové výši 35 milionů rublů (10,3 milionu Kč). Potrestal je za to, že odmítli odstranit ze svých sítí obsah, který úřady označily za závadný. Facebook má zaplatit 21 milionů rublů (6,2 milionu Kč), Twitter pět milionů a Telegram devět milionů rublů. Informovala o tom agentura TASS.
• Ruská vláda v úterý zveřejnila plán, který předpokládá, že od listopadu uvalí novou daň na zahraniční technologické společnosti. Krok patří do balíku návrhů, kterými chce Moskva podpořit vlastní technologické firmy.
• Irský oděvní řetězec Primark chce do roku 2030 zlepšit svou ekologickou stopu. Bude vytvářet udržitelnější módu, aniž by výrazně zvýšil ceny, a také hodlá lépe platit zaměstnance. Ve středu to uvedla jeho mateřská společnost Associated British Foods. Firma reaguje na měnící se nároky zákazníků a na kritiku, že oděvní průmysl je jedním z největších znečišťovatelů planety.
• Čínská společnost Geely Holding pokročila v jednání s bankami o tom, že v nadcházejících týdnech uvede na burzu svou divizi Volvo Cars. S odvoláním na tři zdroje o tom ve středu informovala agentura Reuters. Očekává se, že půjde o jednu z největších primárních veřejných nabídek akcií (IPO) letos v Evropě. Automobilka Volvo Cars chce podle zdrojů při vstupu na burzu ve Stockholmu dosáhnout ohodnocení kolem 20 miliard dolarů. Jeden ze zdrojů uvedl, že IPO je plánované na konec září.
• Spotřebitelské ceny v Británii vzrostly v srpnu rekordním tempem. Meziroční inflace se zvýšila na 3,2 % z červencových dvou procent, uvedl ve středu britský statistický úřad (ONS). Inflace je tak nejvyšší za devět let. Tak prudké zrychlení růstu cen mezi dvěma měsíci Británie nepamatuje nejméně 24 let, kam až sahají záznamy. Inflace je zároveň opět nad dlouhodobým cílem britské centrální banky, která ho stanovila na dvě procenta.
• Evropská unie věnuje na boj proti klimatickým změnám v méně hospodářsky vyspělých zemích do roku 2027 další čtyři miliardy eur. Oznámila to ve středu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ve své každoroční zprávě o stavu EU před europoslanci zdůraznila, že snaha o co nejrychlejší a nejvýraznější snížení emisí skleníkových plynů bude zásadní prioritou unie i v dalším období. EU podle ní rovněž zdvojnásobí fondy, které věnuje třetím zemím na udržování rozmanitosti přírodních druhů.
• Průmyslová výroba v zemích Evropské unie v červenci podle sezónně přepočtených údajů vzrostla o 1,4 %, v eurozóně růst činil 1,5 %. V rychlém odhadu to ve středu uvedl statistický úřad Eurostat. Za svižným růstem je hlavně tvorba kapitálu a výroba spotřebního zboží. Meziročně výroba v EU vzrostla o 8,3 % a v zemích eurozóny o 7,7 %.
• Růst spotřebitelských cen v Německu letos bude nejvyšší za téměř 30 let, odhaduje mnichovský výzkumný institut Ifo. Míra inflace by měla vystoupit na 3 % z 0,5 % v loňském roce. Na příští rok institut očekává inflaci v rozmezí 2 a 2,5 %. I tak ale ceny porostou výrazně rychleji než v polovině minulého desetiletí, uvedl institut v středečním sdělení.
• Eurozóna: Obchodní bilance v červenci skončila přebytkem 20,7 miliardy eur (červen: +18,1 miliardy eur).
• Většina strojírenských firem v Německu očekává citelné až vážné problémy způsobené narušením dodavatelských řetězců. Ukázal to průzkum, jehož výsledky ve čtvrtek zveřejnil strojírenský svaz VDMA. V příštím roce se to podle něj projeví zpomalením růstu výroby z letošních deseti na pět procent.
• Belgie prohrála spor o daňové výhody, které poskytla nadnárodním firmám. Soudní dvůr Evropské unie totiž ve čtvrtek rozhodl, že Evropská komise (EK) měla pravdu, když výhody označila za nedovolenou státní pomoc a nařídila Belgii, aby od firem vymohla daňové nedoplatky. Celkem jde zhruba o 700 milionů eur. Belgie daňové zvýhodnění poskytla více než třiceti nadnárodním podnikům.
• Americký internetový prodejce Amazon do roku 2025 více než zdvojnásobí počet zaměstnanců ve Španělsku, a to z nynějších zhruba 12 000 asi na 25 000. Do konce letošního roku zvýší také počet logistických center v zemi na 40 ze stávajících 31. Uvedla to ve čtvrtek viceprezidentka a generální ředitelka Amazonu pro Španělsko a Itálii Mariangela Marsegliaová.
• Britský řetězec Marks & Spencer zavře v příštích měsících přes polovinu ze svých 20 prodejen ve Francii. Po odchodu Británie z Evropské unie má problémy se zásobováním a přibylo mu také byrokracie. Firma, která podniká i v České republice, to uvedla ve čtvrtečním sdělení.
• Lidé, kteří si od koncernu Volkswagen pořídili na leasing auto s naftovým motorem umožňujícím podvody při emisních testech, nemají automaticky nárok na náhradu poplatků za užívání takových aut. Vyplývá to z verdiktu, který ve čtvrtek vynesl německý Spolkový soudní dvůr (BGH) v Karlsruhe. Ten zamítl žalobu proti automobilce Audi, jejíž auto zákazník nejdříve využíval přes leasing a až později si ho odkoupil.
• Německý módní dům Hugo Boss má v plánu koupit další značky, aby mohl dále růst. V rozhovoru s časopisem Manager Magazin to řekl nový generální ředitel společnosti Daniel Grieder. Německou značku tvrdě zasáhla pandemie nemoci covid-19, podpořit své podnikání se ale firma snažila už několik let předtím. V druhém čtvrtletí už měla vyšší tržby díky zmírnění pandemických opatření, zvláště pak v Británii a Číně.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Španělský prodejce oděvů Inditex, který mimo jiné vlastní řetězec Zara, vykázal za první fiskální pololetí čistý zisk 1,27 miliardy eur. Vymanil se tak ze ztráty, kterou ve stejném období loni způsobily dopady pandemie. Firma to ve středu uvedla ve výsledkové zprávě. Inditex těžil zejména z toho, že spotřebitelům se vrátila chuť nakupovat módní oblečení. Zisk byl však o 17,5 % nižší než v prvním pololetí finančního roku 2019.

Zdroj: CNBC

Aktualita pro rok 2026