Evergrande v pondělí děsilo i evropské investory. Banky ztratily čtyři procenta

Kolaps čínského realitního giganta Evergrande v pondělí přinesl ztráty nejen asijským, ale také evropským investorům. Bankovní sektor starého kontinentu zaznamenal více než čtyřprocentní pokles, což je letošní nejhorší denní výsledek. Z velkých evropských benchmarků si vedl nejhůře německý DAX. Na burzách dále sílí obavy, že centrální banky ve velkých zemích se chystají omezovat podpůrná opatření zavedená loni kvůli dopadům pandemie covidu-19.
Celoevropský index Stoxx 600 ztratil 1,67 % na 454,12 bodu, německý DAX se propadl o 2,31 % na 15 132,06 bodu, britský FTSE 100 pozbyl 0,86 % na 6 903,91 bodu a francouzský CAC 40 oslabil o 1,74 % na 6 455,81 bodu.
"Je jasné, že (Fed) na zasedání v tomto týdnu ponechá kohoutky pro kvantitativní uvolňování nadále otevřené, vzhledem k tomu velkému srpnovému zklamání na trhu práce spolu se slabším vývojem některých dalších ekonomických indikátorů," upozornil šéf strategie ve společnosti Mizuho Vishnu Varathan. "Ale tím se to postupné omezování podpory jen odkládá. Na jak dlouho, to je otázka," dodal.
Potíže čínské společnosti Evergrande s sebou stáhly celý akciový trh v Hongkongu. Hlavní index Hang Seng tak odepsal 3,30 procenta na 24 099,14 bodu. Na burzách v kontinentální Číně se propad akcií Evergrande neprojevil, protože je tam dnes kvůli svátku zavřeno. Kvůli svátkům se neobchodovalo ani na burzách v Japonsku, Jižní Koreji, na Tchaj-wanu a v Malajsii. Hlavní index burzy v Sydney S&P/ASX 200 odepsal 2,10 procenta na 7248,20 bodu, což je největší propad od konce února.
Pondělní události na evropských trzích
- Norská ropná a plynárenská společnost Equinor a její partneři získali povolení ke zvýšení dodávek plynu z norských nalezišť Troll a Oseberg. Equinor v pondělí uvedl, že v příštích 12 měsících tak bude moci posílat přes plynovody více suroviny do dalších evropských zemí. Ceny plynu se v Evropě v posledních měsících výrazně zvyšují. Ruská společnost Gazprom v minulých dnech dokončila plynovod Nord Stream 2 do Německa, Evropská unie ale ruský plyn nechce.
- Německá letecká společnost Lufthansa chce získat 2,14 miliardy eur prodejem akcií s velkou slevou. Získané peníze pak využije na splacení finanční pomoci, kterou získala v době pandemie od německé vlády. Ta aerolinkám celkem schválila půjčku devět miliard eur. Informovala o tom agentura Bloomberg.
- Velké technologické společnosti letos rekordním tempem nakupují menší konkurenty. Informoval o tom britský ekonomický list Financial Times (FT). Technologické firmy podle údajů společnosti Refinitiv na převzetí svých potenciálních konkurentů v hodnotě méně než jedné miliardy dolarů od začátku roku vynaložily minimálně 264 miliard dolarů. To představuje dvojnásobek předchozího rekordu z roku 2000.
- Rubl po víkendových parlamentních volbách v Rusku sestoupil k americkému dolaru nejníže za téměř dva týdny, oslabily také akcie. Ruská vládní strana Jednotné Rusko si ve volbách v dolní komoře parlamentu zřejmě udržela dvoutřetinovou většinu, která je nezbytná pro přijímání ústavních změn. Mezi povolební rizika pro rubl patří podle makléřské společnosti Alor Broker nárůst protestní nálady mezi lidmi a neuznání volebních výsledků ze strany západních zemí, uvedla v pondělí agentura Reuters.
- Vakcínu proti covidu-19 firem Pfizer a BioNTech dobře snáší i děti mezi pěti a 11 lety a vyvolává u nich silnou imunitní odezvu. Společnosti to v pondělí napsaly v prohlášení s odkazem na vlastní klinické studie. Uvedly rovněž, že plánují co nejrychleji požádat regulační úřady v USA, EU a dalších zemích o povolení k nasazení očkovací látky i v této věkové skupině.
- Německá společnost Merck KGaA plánuje do roku 2025 investovat ve své divizi elektroniky více než tři miliardy eur, a využít tak rostoucí poptávky po polovodičích a materiálech pro výrobu obrazovek. Investice má směřovat do rozšíření kapacity výroby a do posílení výzkumu a vývoje. Firma podle svého pondělního sdělení zvažuje i další akvizice.
- Americký Národní úřad pro bezpečnost silničního provozu (NHTSA) začal zkoumat na 30 milionů aut pro podezření na vadné airbagy Takata. Vozy vyrobilo zhruba 20 automobilek. Vyšetřování zatím není veřejné, ale výrobci o něm byli zpraveni. Problém by se mohl týkat amerických vozů vyrobených od roku 2001 do 2019. Jsou mezi nimi modely od společností Honda, Ford, Toyota, General Motors, Nissan, Subaru, Tesla, Ferrari, Nissan, Mazda, Daimler, BMW Chrysler (dnes součást Stellantisu), Porsche, Jaguar Land Rover (vlastněný Tata Motors) a další.
- Podle pondělních Hospodářských novin investiční skupina PPF zvažuje mimo jiné další strategický rozvoj společnosti CETIN, v rámci kterého má být zvažován také možný prodej části firmy přes veřejný trh. Údajně se zvažuje buď uvedení části společnosti na burzu v Amsterdamu, či prodej jinému investorovi napřímo.
- Srpnové výrobní ceny v Německu stouply meziměsíčně o 1,5 % (červenec +1,9 %, odhad +0,8 %), meziročně o 12 % (červenec 10,4 %, odhad 11,4 %)
- Španělská obchodní bilance skončila červencovým schodkem 1,6 miliardy eur po červnových -0,98 miliardy eur
Zdroj: CNBC, TradingEconomics, MarketWatch, ČTK