Investoři si začátku nového týdne nejspíš nevšimli, ceny evropských akcií se v pondělí téměř neměnily

Celoevropský index Stoxx 600 zavřel v pondělí se ztrátou 0,19 % na 462,42 bodu, německý DAX posílil o 0,27 % na 15 573,88 bodu, britský FTSE 100 zpevnil o 0,17 % na 7 063,40 bodu a francouzský CAC 40 přidal 0,19 % na 6 650,91 bodu.

Pondělní události na evropských trzích:

• Evropská centrální banka (ECB) má důvody předpokládat, že růst cen energií a výpadky v dodavatelských řetězcích, které tlačí vzhůru inflaci v eurozóně, v příštím roce poleví. Nelze však vyloučit, že inflace překročí prognózy ECB. Při vystoupení před výborem Evropského parlamentu pro hospodářské a měnové záležitosti to dnes řekla prezidentka ECB Christine Lagardeová.
• Maďarsko a Rusko v pondělí podepsaly novou dlouhodobou dohodu o dodávkách zemního plynu. Uvedla to agentura Reuters. Smlouva předpokládá, že ruská státní plynárenská společnost Gazprom bude ročně do Maďarska dodávat 4,5 miliardy krychlových metrů suroviny. Ukrajinské ministerstvo zahraničí uvedlo, že dohoda ohrožuje energetickou bezpečnost Evropy a odsoudilo ji. Dodávky mají do Maďarska proudit z území Srbska a z Rakouska, a Ukrajinu tak obejdou.
• Švédský poskytovatel nájemního bydlení Heimstaden expanduje v Evropě. Dohodl se na koupi 599 nemovitostí konkurenční firmy Akelius Residential Properties v Německu, Dánsku a Švédsku za 92,5 miliardy švédských korun (231,6 miliardy Kč). Kupované nemovitosti mají 28 776 bytů, z toho polovina jich je v Berlíně. Roční příjmy z pronájmu těchto realit jsou 2,8 miliardy SEK. Dohoda zahrnuje také první investici Heimstadenu v Hamburku.
• Čínský výrobce chytrých telefonů Xiaomi v pondělí uvedl, že jeho spor s Litvou posoudí nezávislá třetí strana. Podle litevského ministerstva obrany mají zařízení Xiaomi zabudovanou schopnost rozeznat a cenzurovat obsah, který vadí Pekingu. Firma toto tvrzení minulý týden popřela. Litevské ministerstvo obrany připravuje zákon, který by tamním státním institucím zakázal nákup "nedůvěryhodného" vybavení.
• Německá automobilka Volkswagen zaplatí americkým státům New Hampshire a Montana za urovnání skandálu kolem měření emisí 1,5 milionu dolarů. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters. Volkswagen už se dříve s americkými soudy dohodl, že za nelegální používání softwaru, který zlepšoval výsledky emisních testů dieselových motorů, zaplatí ve Spojených státech 20 miliard dolarů na pokutách. Nyní ale ještě řeší spory s vládami jednotlivých amerických států a s místními úřady.
• Výsledky německých voleb výrazněji neovlivní vývoj české ekonomiky. Shodli se na tom analytici oslovení v pondělí ČTK. Úspěch Zelených může sice podle nich znamenat rozpory ohledně využití jaderných elektráren a může také zvýšit tlak na automobilky ohledně opuštění spalovacích motorů. Německo však zůstane stabilním a spolehlivým partnerem, což je zásadní pro český zahraniční obchod, dodali.

Zdroj: CNBC, ČTK, MarketWatch