Lagardeová: Ekonomika eurozóny za sebou po pandemii to nejhorší ještě nemá
Ekonomika eurozóny ještě šok z pandemie covidu-19 zcela nestrávila. Odrazila se ode dna, ale to nejhorší za sebou ještě nemá. Na zahájení fóra o centrálním bankovnictví, které se letos koná on-line, to v úterý řekla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová.
Rychlé oživení po skončení koronavirových omezení také podle Lagardeové vysvětluje poměrně silný nedávný nárůst míry inflace. To, co lze v současné době pozorovat, je "především fáze dočasné inflace v souvislosti s opětovným otevřením“ ekonomiky, uvedla šéfka ECB. Z pohledu ECB je tedy růst spotřebitelských cen přechodný a a je způsoben mimořádnými faktory v důsledku koronavirové krize.
Například ceny ropy se kvůli vypuknutí pandemie loni na jaře kvůli nízké poptávce na světovém trhu propadly. Od té doby se ale vzpamatovaly. Vliv na inflaci v eurozóně měl i návrat k obvyklým sazbám daně z přidané hodnoty (DPH) v Německu od letošního 1. ledna. Německo je největší evropskou ekonomikou.
"Ve skutečnosti nízká míra inflace v loňském roce a vysoká míra inflace letos v průměru odpovídají míře inflace, kterou jsme pozorovali v roce 2019, před pandemií,“ řekla Lagardeová. Cenová hladina je tedy zhruba taková, jako by inflace zůstala na úrovni před krizí.
Míra inflace v Evropské unii i v eurozóně v srpnu prudce vzrostla a dostala se na nejvyšší hodnotu za téměř deset let. V celé sedmadvacítce unijních zemí inflace vystoupila na 3,2 procenta z červencové hodnoty 2,5 procenta. V 19 státech, které používají společnou měnu euro, pak inflace dosáhla tří procent. Inflace tím poprvé výrazně překročila cíl ECB. Ta má v úmyslu růst cen udržovat na dvou procentech ročně.
ECB je ale připravena dočasně přijmout mírné překročení této hranice, ale i pokles pod ni. Podle Lagardeové je stále zapotřebí pokračovat v takovém kurzu měnové politiky, "aby bylo možné bezpečně překonat pandemii a udržitelně snížit inflaci na dvě procenta.“
Zdroj: ČTK
