Turecká centrální banka snížila základní úrok o dva procentní body na 16 procent

Centrální banka uvedla, že do konce roku bude mít jen malý prostor pro úpravu úroků směrem dolů. Jako důvod uvedla přechodný tlak na straně nabídky na ceny potravin, energií a dalšího dovozového zboží.

Snížení úroků bylo dvojnásobné ve srovnání s nejvyšším odhadem analytiků v anketě agentury Reuters. Ten počítal s poklesem o půl až jeden procentní bod. Centrální banka pod prezidentovým tlakem překvapila trhy už minulý měsíc snížením úroků o jeden procentní bod, které způsobilo pád domácí měny na nová minima.

Analytici označují uvolnění měnové politiky za předčasné a neuvážené. Je také v rozporu s tím, co činí centrální banky jinde ve světě. Ty postupují opačným směrem, aby zmírnily dopady inflace.

Lira vůči dolaru v reakci na zprávu klesla až o tři procenta na rekordních 9,501 liry za dolar. V letošním roce lira oslabila už asi o 22 procent. Většina těchto ztrát je z počátku září, kdy centrální banka začala naznačovat, že bude snižovat úroky.

Prezident Erdogan dlouho volá po měnových stimulech a za necelého dva a půl roku se zbavil tří guvernérů centrální banky. To podkopalo důvěryhodnost instituce a způsobilo odliv zahraničních investorů. Erdogan se označuje za nepřítele úrokových sazeb a minulý týden odvolal další tři členy měnového výboru, včetně dvou, u nichž se zdálo, že jsou proti snižování úroků. Připravil tak půdu pro další uvolnění měnové politiky.

Meziroční inflace v Turecku v září vzrostla na 19,58 procenta, zejména kvůli zvyšujícím se životním nákladům, včetně růstu cen potravin a nákladů na bydlení. To uškodilo Erdoganovi v průzkumech veřejného mínění.

Inflace se v posledních pěti letech pohybovala v dvouciferných hodnotách, a výrazně tak převyšovala pětiprocentní cíl centrální banky. Ta se v poslední době zaměřila na jádrový ukazatel, i ten však minulý měsíc vzrostl na 17 procent.

Turecko je také vysoce závislé na dovozu. Pokles kurzu liry tak dál zhoršuje inflaci, protože zdražuje zboží z dovozu.

Zdroj: ČTK