Maďarská centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu na 2,1 %

Maďarská centrální banka se v červnu stala první centrální bankou v Evropské unii, která začala od vypuknutí pandemie nemoci covid-19 zvyšovat náklady na úvěry. Od té doby úroky zvyšuje každý měsíc. Zpočátku nárůst činil vždy 0,3 procentního bodu, následně je banka zmírnila na 0,15 procentního bodu. V úterý se tedy vrátila k počátečnímu tempu zvyšování úroků.

V říjnu se spotřebitelské ceny v Maďarsku meziročně zvýšily o 6,5 %. Inflace tak navzdory postupnému zpřísňování měnové politiky vzrostla z 5,5 % v předchozím měsíci. Centrální banka v úterý předpověděla, že v listopadu inflace překročí 7 % a že v příštím roce bude výrazně vyšší, než se předpokládalo v září. Slíbila intenzivnější a dlouhodobější zpřísňování měnové politiky s cílem omezit inflační rizika.

Podrobnější prognózy ohledně vývoje inflace v příštím roce zveřejní centrální banka v prosinci. V zářijovém výhledu banka předpokládala, že inflace bude napřesrok činit 3,4 až 3,8 %.

Maďarská vláda se minulý týden rozhodla stanovit na přechodnou dobu strop cen pohonných hmot, aby ochránila spotřebitele před prudkým růstem cen a udržela inflaci pod kontrolou. Náměstek guvernéra maďarské centrální banky Barnabás Virág v úterý upozornil, že vládní rozhodnutí nemá žádný vliv na měnovou politiku, protože centrální banka se zaměřuje na dlouhodobé trendy ovlivňující inflaci.

Česká národní banka tento měsíc zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na 2,75 %. Jde o nejvýraznější zvýšení od roku 1997. Polská centrální banka začátkem listopadu zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 1,25 %. Přikročila tak k nejvýraznějšímu zvýšení úroků od roku 2000.

Centrální bankéři ve střední Evropě se zaměřili na zvyšování úrokových sazeb ve snaze zmírnit rychlý růst inflace. Tu podporují globální problémy s dodávkami a růst nákladů na energie, ale také sílící poptávka spotřebitelů a napjatá situace na trhu práce, která tlačí na zvyšování mezd.

Zdroj: ČTK