Evropské akcie obral v pátek covid o 3,7 %, sektor cestování zlevnil dokonce o 8,8 %

Celoevropský benchmark STOXX Europe 600 v pátek ztratil 3,67 % na 464,05 bodu (za týden -4,17 %), německý DAX se propadl o 4,15 % na 15 257,04 bodu (za týden -5,59 %), britský FTSE 100 odepsal 3,64 % na 7 044,03 bodu (za týden -2,49 bodu) a francouzský CAC 40 spadl o 4,75 % na 6 739,73 bodu (za týden -5,24 %).

"Nová varianta koronaviru přichází v nejhorší možné době, protože Evropa a některé severní části Spojených států jsou v napjaté situaci kvůli již tak vysokým počtům nových případů a hospitalizací," uvedl analytik Peter Garnry ze Saxo Bank. "Akcie reagují negativně, protože se zatím neví, do jaké míry budou vůči nové variantě účinné vakcíny, čímž se zvyšuje riziko nových uzávěr," dodal.

Nová verze koronaviru s označením B.1.1.529 se rychle šíří v nejlidnatější provincii Jihoafrické republiky a podle vědců jsou dosavadní poznatky o ní znepokojivé. Nese totiž mimořádný počet mutací, a mohla by tak být agresivnější než předchozí varianty. Řada zemí, včetně těch evropských, už reaguje zákazem letů ze zasažené oblasti.

Na pátečním poklesu evropských burz se velkou měrou podílely podniky z odvětví cestovního ruchu a zábavy. Akcie firem z těchto sektorů se jako celek propadly téměř o devět procent. Zažily tak nejhorší den od loňského března. Výrazně oslabovaly také akcie producentů ropy a plynu, stejně jako akcie těžařských podniků. Ty reagovaly na propad cen ropy a kovů.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Ekonomika eurozóny se dál zotavuje, kvůli růstu počtu případů nákazy koronavirem a kvůli nové mutaci tohoto viru ale čelí rizikům. Podle agentury Reuters to v pátek uvedli dva vedoucí představitelé Evropské centrální banky (ECB). Nová mutace koronaviru zjištěná v Jihoafrické republice nyní znepokojuje vlády a investory po celém světě.
• Německá společnost Software AG, která vyvíjí software pro podniky, zvažuje své strategické možnosti, včetně možného prodeje. Spolupracuje už za tímto účelem s poradci, kteří mají zjistit případný zájem o firmu. S odvoláním na informované zdroje to uvedla agentura Bloomberg. Tržní kapitalizace firmy se nyní pohybuje kolem 2,7 miliardy eur a zájem o ni by mohly mít soukromé investiční fondy.
• Moldavsko uhradilo ruské plynárenské společnosti Gazprom peníze, které jí dlužilo za dodávky zemního plynu. Oznámila to v pátek rusko-moldavská plynárenská společnost Moldovagaz. Kvůli neuhrazené platbě hrozilo, že Gazprom dodávky plynu do Moldavska zastaví.
• Italský antimonopolní úřad vyměřil americkým technologickým společnostem Apple a Google pokuty kvůli agresivním postupům v souvislosti s komerčním využíváním údajů o uživatelích. Každý z podniků má podle úřadu zaplatit deset milionů eur.
• Soud ve Velké Británii ve čtvrtek potvrdil výsledky valné hromady likérky Stock Spirits a podmínky akvizice společnosti ze strany Sunray Investments Luxembourg. Výsledek valné hromady je tak závazný pro všechny akcionáře bez ohledu na to, zda se valné hromady zúčastnili či jak hlasovali. Pátek je tedy pro akcie Stock Spirits posledním obchodním dnem na burze.
• České společnosti opět ovládly žebříček padesátky nejrychleji rostoucích technologických firem ve střední Evropě. Do 22. ročníku soutěže Deloitte Technology Fast 50 CE se dostalo 19 českých technologických firem. První místo obsadil český fintechový startup FTMO, druhá je litevská společnost Kilo grupé, UAB (Kilo.health) a třetí příčku obsadila rovněž česká společnost Driveto, která nabízí flexibilní pronájem automobilů. Loni to bylo rekordních 21 českých firem.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Cena emisních povolenek v pondělí poprvé překročila hranici 70 eur za tunu, ukazují grafy. Systém obchodování s povolenkami byl v Evropské unii zaveden v roce 2005 a růst cen z posledních měsíců je jedním z faktorů, které přispívají i k růstu cen energií. Cena evropských emisních povolenek dále poroste, a to ze současných 70 eur za tunu až na 100 eur za tunu, shodují se analytici, které oslovila ČTK. Zdražení povolenek bude podle analytiků zvyšovat také ceny elektřiny. Cena emisní povolenky vzrostla za poslední rok zhruba o 60 procent, v pondělí poprvé překročila 70 eur za tunu.
• Švédský výrobce telekomunikačních zařízení Ericsson převezme za 6,2 miliardy USD americkou firmu Vonage, která se specializuje na cloudovou komunikaci. Dohoda je největší akvizicí švédské firmy za několik let a přichází po loňském převzetí americké firmy Cradlepoint za 1,1 miliardy USD. Cena je stanovena včetně dluhu, a tansakce by měla být dokončena v první polovině příštího roku. Správní rada Vonage dohodu jednomyslně podpořila, schválit ji ale ještě musejí akcionáři Vonage a také regulační úřady.
• Žádná z velkých bank v eurozóně nesplňuje očekávání Evropské centrální banky (ECB) v oblasti klimatických a environmentálních rizik. Většina věřitelských institucí, na které ECB dohlíží, zatím nepředložila konkrétní plány, které by ukazovaly, jak změní své strategie s ohledem na klimatické změny. ECB to v pondělí uvedla ve své zprávě a zároveň vyzvala k urychlení kroků, které by splnily její očekávání.
• Americký investiční fond KKR nabídnul 10,8 miliardy eur za největší italskou telekomunikační společnost Telecom Italia (TIM). Ta v neděli oznámila, že záměrem KKR je pak stáhnout akcie podniku z burzy. Itálie má ale pro podobné situace přísné zákony, které upravují, za jakých podmínek mohou zahraniční společnosti získat podíly ve firmách považovaných v Itálii za strategické.
• Singapurský stavitel větrných elektráren Enterprize Energy podepsal smlouvu o výstavbě velké větrné farmy na moři u pobřeží Irska. Hodnota kontraktu činí deset miliard USD a elektrárna má dodávat elektřinu pro zařízení na výrobu takzvaného zeleného vodíku. Uvedla to agentura Bloomberg.
• Americká automobilka Tesla by mohla spustit výrobu elektrovozů v braniborské továrně nedaleko Berlína ještě do konce letošního roku. Prohlásil to braniborský ministr hospodářství Jörg Steinbach, který nepředpokládá, že z opakované veřejné on-line konzultace vzejdou závažnější problémy. Konzultace, která je nezbytná pro vydání konečného souhlasu k provozu, v pondělí po dvaceti dnech skončila.
• Česká energetická společnost ČEZ koupí od německé RWE její dceřinou společnost Belectric, která vyvíjí fotovoltaické elektrárny. Vyplývá to z oznámení Spolkového úřadu pro hospodářskou soutěž, na které upozornil server Seznam Zprávy. ČEZ podle oznámení úřadu podal žádost o schválení úplného vlastnictví Belectric. Agentura Reuters už na začátku tohoto měsíce naznačovala, že RWE zvažuje prodej firmy.
• Spotřebitelská důvěra v eurozóně předběžně v listopadu klesla na -6,8 bodu z říjnových -4,8 bodu při odhadovaném snížení na -5,5 bodu
• Podnikatelská aktivita v eurozóně se v listopadu překvapivě zlepšila, její růst zrychlil více, než se čekalo. Spotřebitelé si příliš nevšímali dopadů další vlny koronavirové infekce a s tím souvisejících omezení, aktivitu ale ovlivňoval pokračující růst cen. Ve svém rychlém odhadu to v úterý uvedla organizace IHS Markit. Aktivita se zlepšila jak v Německu, tak ve Francii, což jsou v eurozóně největší ekonomiky.
• Německá energetická skupina E.ON do roku 2026 investuje kolem 27 miliard eur (více než 687 miliard Kč), aby připravila distribuční sítě i zákazníky na přechod k obnovitelným zdrojům energie. Firma si také stanovila cíle z hlediska tvorby zisku a plán výplaty dividend. E.ON se tak přidal ke svým rivalům, kteří podobné plány buď již nastínili, nebo se k tomu chystají.
• Italský antimonopolní úřad vyměřil americkým technologickým společnostem Amazon a Apple pokuty v celkové hodnotě přes 200 milionů eur (zhruba pět miliard Kč). Důvodem je podle médií údajné porušení pravidel hospodářské soutěže omezením přístupu některých prodejců výrobků Apple na platformu Amazonu. Apple jakékoliv pochybení popřel a hodlá se proti rozhodnutí úřadu odvolat.
• Realitní společnost Atrium European Real Estate, která se specializuje na nákupní centra ve střední Evropě, se sloučí se svou mateřskou firmou Gazit Globe a v polovině února opustí burzu. Za účelem schválení fúze se příští měsíc uskuteční mimořádná valná hromada akcionářů společnosti Atrium.
• Francouzská mediální skupina Vivendi nemá v úmyslu prodat svůj podíl v podniku Telecom Italia (TIM). Informovala o tom v úterý agentura Reuters. Za největší italskou telekomunikační společnost nabídl americký investiční fond KKR 10,8 miliardy eur a Vivendi je největším akcionářem.
• Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor zveřejnil seznam zahraničních firem, po kterých požaduje, aby měly do konce roku 2021 oficiální zastoupení na ruské půdě. Zařadil mezi ně 13 technologických gigantů jako je Google, Facebook či Twitter. Uvedla to v úterý agentura Reuters, podle které není jasné, co úřad zastoupením myslí, protože na soupis se dostaly i společnosti, které v Rusku kanceláře mají.
• Internetová cestovní společnost Booking Holdings koupí švédskou firmu zaměřenou na rezervaci letů Etraveli Group za zhruba 1,63 miliardy eur. Pro firmu Booking je to již druhá velká transakce v tomto měsíci.
• Důvěra v českou ekonomiku se v listopadu snížila meziměsíčně o 0,1 bodu na 95,2 bodu. Klesá tak už pět měsíců v řadě. Za poklesem stojí hlavně propad důvěry spotřebitelů, zatímco u podnikatelů se pohled na vývoj hospodářství zlepšil. Vyplývá to z výsledků průzkumu, které ve středu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Oproti loňskému listopadu ale naopak důvěra vzrostla, a to jak celkově, tak mezi jednotlivými skupinami spotřebitelů a podnikatelů.
• Podnikatelská nálada v Německu se v listopadu pátý měsíc za sebou zhoršila. Výrobci se dále potýkají s problémy v dodavatelských řetězcích a to zhoršuje spolu s nárůstem počtu nakažených koronavirem vyhlídky růstu největší evropské ekonomiky. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky ve středu zveřejnil výzkumný institut Ifo.
• Italský Enel, největší energetická společnost v Evropě, chce dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2040. Na svou transformaci do roku 2030 vynaloží 170 miliard eur a pro své projekty se pokusí získat další finance od svých partnerů.
• Britské průmyslové zakázky tento měsíc prudce vzrostly. Objem zakázek stoupl na nejvyšší hodnotu přinejmenším od roku 1977, kdy se začal tento údaj sledovat. Na nejvyšší hodnotu za 44 let se vyšplhala také očekávání růstu cen. Vyplývá to z průzkumu, který ve středu zveřejnila Konfederace britského průmyslu (CBI).
• Země eurozóny by měly v příštím roce pokračovat v podpoře hospodářského oživení po koronavirové krizi, avšak zároveň brát více ohled na to, aby peníze směřovaly do ekologicky udržitelných projektů. V pravidelném hodnocení stavu ekonomik Evropské unie to ve středu doporučila Evropská komise, která hodlá také v roce 2022 ponechat uvolněná fiskální pravidla. Podle unijní exekutivy v příštím roce pomůže státům v investicích mimořádný fond obnovy, který bude financovat téměř čtvrtinu všech podpůrných opatření.
• Německý diskontní řetězec Lidl hodlá do konce roku 2025 v Británii vytvořit 4 000 pracovních míst. Firma ve středu uvedla, že jejím cílem je mít do konce roku 2025 v zemi 1 100 obchodů. Lidl vstoupil na britský trh v roce 1994, v současnosti jeho britská divize zaměstnává přes 26 000 lidí a provozuje více než 880 obchodů.
• Ruská plynárenská společnost Gazprom se dohodla, že nezastaví vývoz plynu do Moldavska, které nedokázalo včas zaplatit za dodávky. Informovala o tom ve středu agentura Reuters. Firma dodala, že očekává plné uhrazení platby za dodávky v pátek. Rozhodnutí Gazpromu tím přinejmenším pro tuto chvíli odvrací energetickou krizi v Moldavsku.
• Prudký růst počtu nově nakažených koronavirem v Německu a neobvykle vysoká inflace měly negativní vliv na náladu spotřebitelů v zemi. To zhoršuje vyhlídky podnikatelů v nadcházejí předvánoční nákupní sezoně. Vyplývá to z průzkumu, který zveřejnil institut GfK. Jeho index spotřebitelské nálady na měsíc prosinec klesl na minus 1,6 bodu, což je nejnižší hodnota od června.
• Hrubý domácí produkt Německa ve třetím čtvrtletí vzrostl o 1,7 procenta, a tempo růstu se tak snížilo ze dvou procent v předchozím čtvrtletí. Ve své konečné zprávě to oznámil německý statistický úřad. Předběžná zpráva počítala s růstem o desetinu bodu vyšším. K růstu HDP ve třetím kvartálu přispěly zejména výdaje domácností, jejichž dopad převážil nad poklesem podnikových investic a spotřebou státu v letních měsících.
• Nizozemský obchodník s energií a komoditami Vitol koupí zbývající podíl v britské společnosti Vivo Energy. Transakce ohodnocuje Vivo na 2,3 miliardy USD. Nizozemská společnost si snaží rozšířit síť pro distribuci a prodej pohonných hmot v Africe, informovala agentura Reuters.
• Ukrajinská vláda podepsala s evropským výrobcem letadel Airbus předběžnou smlouvu o nákupu nebo pronájmu 22 letadel pro nového národního dopravce, který teprve vznikne. S odvoláním na text dohody to uvedla agentura Interfax Ukraine.
• Polsko sníží daň z benzinu, plynu a elektřiny a poskytne domácnostem hotovostní platby. Plán v objemu deseti miliard zlotých (54,6 miliardy Kč) má lidem pomoci vypořádat se s dopady vysoké inflace, uvedl ve čtvrtek premiér Mateusz Morawiecki.
• Vedení ruské plynárenské společnosti Gazprom schválilo na příští rok zvýšení investic na 1,76 bilionu rublů (534,8 miliardy Kč), což je proti investicím 1,185 bilionu rublů plánovaným na letošní rok nárůst asi o 49 %. Firma se chce při investování zaměřit na nové těžební a rafinační kapacity.
• Státy Evropské unie se ve čtvrtek shodly na nových pravidlech, která mají zlepšit dohled nad chováním velkých internetových firem či zefektivnit odstraňování nelegálních příspěvků ze sociálních sítí. Ministři unijních zemí schválili společný přístup k normám o digitálních trzích a službách, o jejichž konečné podobě tak mohou státy začít vyjednávat s europoslanci.
• Polská státní plynárenská a ropná společnost PGNiG zvyšuje těžbu plynu v Norsku. Předpokládá, že v příštím roce její těžba na norském kontinentálním šelfu stoupne zhruba na 2,6 miliardy metrů krychlových plynu z 0,9 miliardy metrů krychlových očekávaných v letošním roce. Uvedl to ve čtvrtek provozní ředitel podniku Robert Perkowski.

Zdroj: CNBC, ČTK