Turecká ekonomika v třetím čtvrtletí zpomalila meziroční růst na 7,4 %

Analytici v anketě agentury Reuters předpovídali, že hospodářský růst bude ve třetím čtvrtletí činit 7,5 %. Celoroční růst pak v této anketě odhadli na 9,5 %. Předpokládá se ale, že v dalších měsících hospodářský růst zbrzdí nedávný propad turecké měny a stoupající inflace.

Turecká lira už letos oslabila vůči dolaru asi o 45 % a inflace se vyšplhala do blízkosti 20 %. Turecká centrální banka od září snížila úrokové sazby celkem o čtyři procentní body na 15 %, což mnoho ekonomů považuje za ukvapené a lehkovážné. Banka svým postupem vyhověla tlaku ze strany prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana, který doufá, že nižší náklady na úvěry podpoří ekonomiku.

"Nižší úrokové sazby mohou přinést vysoký reálný růst HDP, ale za cenu slabší měny, vyšší inflace a dlouhodobějších obav ohledně finanční stability," uvedl analytik Tim Ash ze společnosti BlueBay Asset Management. "Čím déle se bude toto nastavení udržovat, tím větší bude hrozba systémové ekonomické krize v Turecku," dodal.

Erdoğan tento měsíc prohlásil, že bude v boji proti vysokým úrokovým sazbám pokračovat "až do konce". Turecký prezident v rozporu s tradiční ekonomickou teorií tvrdí, že vysoké úrokové sazby způsobují inflaci, a označuje se za nepřítele vysokých nákladů na úvěry. "Měnová politika pravděpodobně zůstane pod politickým vlivem a nebude natolik přísná, aby výrazně snížila inflaci, stabilizovala měnu a obnovila důvěru investorů," uvedla ratingová agentura Moody's.

Americká investiční banka Goldman Sachs v úterý zlepšila odhad letošního růstu turecké ekonomiky z 9,5 % na 10,5 %. Odhad růstu na příští rok však zhoršila o půl procentního bodu na 3,5 %. "Domníváme se, že nynější údaje o HDP nám toho mnoho neříkají o budoucím vývoji ekonomické aktivity, protože současný propad liry pravděpodobně bude mít na hospodářskou aktivitu výrazný dopad," uvedl analytik Murat Unur z Goldman Sachs.

Analytik Martin Pohl ze společnosti Generali Investments CEE označil tureckou měnovou politiku za katastrofickou. "Lira přišla za poslední týden skoro o deset procent své hodnoty a od září klesla o více než 40 %. Prezident Erdoğan se zatím tváří, že mu propad měny nevadí, ačkoliv lira přichází o zbytky důvěry samotných Turků a zahraniční investoři nad ní už dávno zlomili hůl," uvedl Pohl.

"Situace samotného Turecka přitom není z pohledu řady jiných parametrů tak špatná. Růst by se v letošním roce měl vyšplhat až k deseti procentům, podařilo se srazit deficit běžného účtu platební bilance pod tři procenta, devizové rezervy vzrostly na několikaleté maximum 128 miliard dolarů a Turecko relativně dobře zvládá boj s covidem. Přesto je situace evidentně neudržitelná a turecká centrální banka bude nucena zatáhnout za záchranou brzdu, nechce-li země riskovat propad do devalvačně-inflační spirály," dodal.

Zdroj: ČTK