Ekonomika ČR v třetím čtvrtletí podle zpřesněného odhadu meziročně vzrostla o 3,1 %

"Nejvíce přispěly výdaje domácností na konečnou spotřebu a změna zásob. Rekordní pokles salda zahraničního obchodu negativně přispěl v celkovém výsledku HDP téměř šesti procentními body," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly proti loňskému třetímu čtvrtletí o 5,9 procenta a mezičtvrtletně o 3,7 procenta, z toho výdaje na konečnou spotřebu domácností byly meziročně vyšší o 6,4 procenta a o 4,3 procenta vyšší než v předchozím čtvrtletí. Podle statistiků stouply zejména výdaje za služby. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí byly meziročně vyšší o pět procent a mezičtvrtleně o 2,6 procenta. V meziročním srovnání podle ČSÚ opět výrazně narostly výdaje na kolektivní spotřebu.

Hrubá přidaná hodnota mezičtvrtletně vzrostla o 1,4 procenta, a to hlavně v obchodu, dopravě, ubytování, pohostinství, veřejné správě, vzdělávání a zdravotní a sociální péči. Dařilo se i stavebnictví a většině odvětví služeb. Na rozdíl od průmyslu, kde hrubá přidaná hodnota proti předchozímu kvartálu klesla. Meziročně hrubá přidaná hodnota stoupla o 2,9 procenta. Její růst nejvíce podpořil stejně jako v mezičtvrtletním srovnání vývoj v obchodu, dopravě, ubytování a pohostinství, veřejné správě, vzdělávání a zdravotní a sociální péči.

Tvorba hrubého fixního kapitálu v mezičtvrtletním srovnání klesla o 3,1 procenta, meziročně byla vyšší o 0,7 procenta.

Saldo zahraničního obchodu v běžných cenách se ve sledovaném období podle ČSÚ meziročně propadlo o rekordních 102,1 miliardy korun na 15,8 miliardy Kč. Vývoz zboží klesl proti druhému čtvrtletí o 5,9 procenta a proti loňskému třetímu čtvrtletí o 2,3 procenta. V meziročním srovnání se vývoz snížil hlavně kvůli nižšímu vývozu aut. Mezičtvrtletně nižší byl také dovoz zboží, a to o 3,3 procenta, zatímco meziročně stoupl o 8,3 procenta. K meziročnímu růstu dovozu přispěl vyšší dovoz základních kovů a elektrických zařízení, naopak klesl dovoz aut a subdodávek pro automobilový průmysl.

Meziroční růst ekonomiky ve třetím čtvrtletí byl vyšší, než odhadovala ČNB

Meziroční růst české ekonomky byl ve třetím čtvrtletí o jeden procentní bod vyšší, než očekávala Česká národní banka v aktuální prognóze. Za rozdílem je ve srovnání s odhady banky rychlejší růst spotřeby domácností i vlády a přírůstek stavu zásob. Informoval o tom ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.

"Zveřejněná data potvrzují, že zotavování české ekonomiky pokračovalo i během léta. Růst HDP byl tažen výhradně domácí poptávkou, především výdaji na konečnou spotřebu domácností i vládních institucí a rovněž přírůstkem stavu zásob. Všechny uvedené složky domácí poptávky přitom v meziročním vyjádření rostly ve srovnání s prognózou rychleji," uvedl Král.

K pokračujícímu silnému růstu spotřeby domácností přispělo podle něj téměř neomezené fungování služeb a obchodu během léta, zlepšující se situace na trhu práce a pravděpodobně i postupné rozpouštění úspor nuceně vytvořených během předchozích uzavírek ekonomiky. Svižný růst spotřeby vlády pak odrážel podle Krále zejména pokračující mimořádné výdaje ve zdravotnictví.

Česká ekonomika se v závěru letošního roku bude podle ČNB i nadále potýkat s obtížemi v dodávkách komponent ze zahraničí, které vedou k omezení výroby zejména v automobilovém průmyslu. Komplikace ale podle Krále během první poloviny příštího roku postupně odezní, což se odrazí v oživení vývozu a následném obnovení hospodářského růstu.

"Letos se tak hrubý domácí produkt v souhrnu zvýší o necelá dvě procenta a v příštích dvou letech jeho růst výrazně zrychlí. Na předpandemickou úroveň se tuzemská ekonomická aktivita vrátí na konci roku 2022," uvedl Král.

Zdroj: ČTK