ČNB podle analytiků ve středu zvýší základní sazbu o 0,75 procentního bodu

Mírnější růst sazeb čekají ekonomové ještě na začátku příštího roku. Nevylučují tak nárůst základní úrokové sazby až ke 4 %. Základní úroková sazby byla naposledy na 3,50 % od srpna do listopadu 2008.

Na posledním měnověpolitickém zasedání na začátku listopadu rada ČNB zvýšila překvapivě základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na 2,75 %. Šlo o nejvýraznější zvýšení od roku 1997. Pro tehdejší rozhodnutí hlasovalo pět členů rady, dva hlasovali pro ponechání sazby beze změny. Středečního zasedání rady se zúčastní všech sedm jejích členů.

Pro výraznější růst sazeb se v posledních dnech vyjádřilo několik členů bankovní rady. Například guvernér ČNB Jiří Rusnok uvedl, že ve středu bude potřeba zvednout sazby pravděpodobně o více než půl procentního bodu. Viceguvernér Marek Mora uvedl, že se bude na středečním zasedání rozhodovat mezi zvýšení sazeb o půl procentního bodu a o 0,75 procentního bodu. Naopak člen rady Aleš Michl avizoval, že bude hlasovat pro ponechání sazeb beze změny, stejně jako na předchozích zasedáních.

"Na základě posledních rozhovorů s centrálními bankéři je podle mě nejpravděpodobnějším scénářem zvýšení sazby o 0,75 procentního bodu. Zcela vyloučit však nelze ani ještě výraznější zvýšení sazby," uvedl analytik společnosti AKCENTA CZ Miroslav Novák. Za nutností pokračovat ve výrazném zvyšování sazeb stojí podle něj kombinace prudkého růstu inflace, slabšího kurzu koruny a rychlejšího růstu domácí ekonomiky v třetím čtvrtletí, a to především u spotřeby domácností.

"Vzhledem k bilanci rizik a dalším signálům z řad představitelů centrální banky se zdá byt nejpravděpodobnější scénář, že ČNB zvýší sazbu o 0,75 procentního bodu," uvedl i hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.

"Osobně považuji po posledních výrocích členů bankovní rady za nejpravděpodobnější růst sazby o 0,5 procentního bodu, byť rada tento podzim prokázala, že umí překvapit. Další růst sazeb je pro zdolání inflace nezbytný, osobně bych k té polovině procenta ještě 0,25 procentního bodu přidal," uvedl partner PwC Petr Kříž.

"Dále nahoru, i když pomaleji, by sazby ČNB měly jít i příští rok. Očekáváme ještě jedno zvýšení o 0,25 procentního bodu, a tedy vrchol hlavní úrokové sazby na 3,75 %," uvedl analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht. Důležitou roli podle něj sehraje, jak ČNB vyhodnotí lednovou inflaci. "Lednové číslo je přitom důležitým ukazatelem pro další vývoj inflace ve zbytku roku. Nelze tak vyloučit, že by se hlavní úroková sazba mohla vyšplhat i k čtyřem procentům," dodal.

Důležitý bude začátek příštího roku i podle Nováka. "Pokud inflace zrychlí k osmi procentům a výše, tak bude bankovní rada v prvním čtvrtletí nucena sazby dále zvýšit, a hlavní sazba se tak může dostat na čtyři procenta, případně i lehce nad tuto úroveň," uvedl.

"Se zpřísňováním měnové politiky skončí ČNB v únoru, kdy by sazby měly dosáhnout vrcholu ve výši čtyř procent. Pro prosincové zasedání očekáváme zvýšení základní sazby o 0,75 procentního bodu na 3,50 %," odhadl ekonom Komerční banky Martin Gürtler.

Hlavní ekonom TRINITY BANK Lukáš Kovanda upozornil, že vývoj inflace v ČR není jen důsledkem přechodného popandemického zvýšení cen energií nebo potravin, kterým například Evropská centrální banka zdůvodňuje své přesvědčení, že výrazná inflace v eurozóně není trvalého rázu. "Inflační situace v ČR je zkrátka historicky mimořádná a žádá si mimořádná opatření, přičemž ČNB bude pokračovat se zvyšováním základní sazby i v příštím roce, v jehož prvním čtvrtletí by měla kulminovat na úrovni čtyř procent. Tam se stabilizuje a v horizontu zhruba jednoho roku započne svůj sestupný cyklus," uvedl.

Zdroj: ČTK