Evropské akcie ve středu navázaly na pozitivní vývoj z předchozího dne a dále zpevnily

Panevropský index STOXX Europe 600 ve středu stoupl o 0,92 % na 478,36 bodu, britský FTSE 100 přidal 0,61 % na 7 341,66 bodu, německý DAX zpevnil o 0,95 % na 15 593,47 bodu a francouzský CAC 40 uzavřel se ziskem 1,24 % na 7 051,67 bodu.

Investoři nadále vyhodnocují dění kolem rychle se šířící varianty koronaviru omikron, jejich obavy z možných hospodářských dopadů nicméně postupně opadají. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv ve středu udělil mimořádné povolení antivirální pilulce proti covidu-19 od společnosti Pfizer. Jedná se o první lék tohoto typu, který regulátor schválil. Lék Paxlovid je určen pro osoby krátce po prokázání nákazy koronavirem a jeho cílem je předejít zhoršení symptomů, a zabránit tak hospitalizaci či úmrtí. Pfizer ve vyjádření uvedl, že je připraven lék začít ihned v USA distribuovat a navýší výrobní kapacity. Příští rok chce rovněž požádat o plné schválení léčiva.

Hlavní středeční události na evropských trzích

• Britská ekonomika v třetím čtvrtletí vzrostla proti předchozím třem měsícům o 1,1 %, ukázala ve středu konečná data britského statistického úřadu. Předběžné odhady ukazovaly růst o 1,3 %, ekonomika tak před nástupem koronavirové varianty omikron už rostla pomaleji, než se čekalo.
• Bankovní rada České národní banky ve středu zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 3,75 %. Důvodem růstu sazby je rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. Základní úroková sazba je aktuálně nejvýše od roku 2008. Ekonomové čekali nárůst sazby jen o 0,75 procentního bodu. Pro rozhodnutí o zvýšení úrokových sazeb o procentní bod hlasovalo pět členů rady ČNB, dva byli pro ponechání sazeb beze změny.
• Německá vláda schválila Joachima Nagela jako nového šéfa centrální banky. Oznámil to ve středu vládní mluvčí Steffen Hebestreit. Nagel od 1. ledna nahradí Jense Weidmanna, který se rozhodl funkci opustit ještě před skončením svého mandátu.
• Evropská komise (EK) chce od členských zemí Evropské unie získat část příjmů z nově zaváděných ekologických poplatků, aby splatila společnou půjčku financující mimořádný fond pokrizové obnovy ekonomik. Unijní exekutiva ve středu  navrhla, aby do společného rozpočtu putovaly nové zdroje z chystaného prodeje emisních povolenek pro silniční dopravu a vytápění budov, stejně jako z takzvaného uhlíkového cla. Řada unijních států má ale například k rozšiřování emisního trhu zásadní výhrady a obává se zdražování energií.
• Ukrajinská energetická společnost Naftogaz požádala Evropskou komisi, aby zabránila ruské plynárenské firmě Gazprom ve zneužívání dominantní pozice na evropském trhu s plynem. Oznámila to ve středu podle agentury Reuters společnost Naftogaz. Komise potvrdila, že stížnost obdržela a posoudí ji standardním způsobem.

Zdroj: CNBC, ČTK