Evropské akcie v pondělí zpevnily, indexy přidaly téměř procento

Panevropský index STOXX Europe 600 stoupl o 0,70 % na 484,51 bodu, britský FTSE 100 se zvýšil o 0,91 % na 7 611,23 bodu, německý DAX uzavřel se ziskem 0,32 % na 15 933,72 bodu a francouzský CAC 40 zpevnil o 0,82 % na 7 201,64 bodu.

Čínská ekonomika loni vzrostla o 8,1 %, nejvíce za deset let. Důvěra firem i spotřebitelů se zotavila po slabém růstu předloni, za kterým byla pandemie nemoci covid-19, a silný byl i vývoz. V čtvrtém čtvrtletí však tempo růstu kleslo v důsledku slabé spotřeby a poklesu na trhu s nemovitostmi, oznámil v pondělí čínský statistický úřad. Zpráva tak naznačuje, že druhá největší ekonomika světa bude potřebovat větší politickou podporu. Analytici očekávali za loňský rok 8% růst. Cílem vlády je udržet roční tempo růstu nad 6 %. Předloni hrubý domácí produkt podle zpřesněných údajů vzrostl o 2,2 %.

Hlavní pondělní události na evropských trzích

• Na 77 % generálních ředitelů světových firem předpovídá pro letošek zlepšení stavu globální ekonomiky, zatímco 15 % očekává zhoršení podmínek. Optimismus tak dosáhl desetiletého maxima. Vyplývá to z výsledků 25. ročníku globálního průzkumu názorů generálních ředitelů, který společnost PwC uskutečnila mezi 4 446 generálními řediteli v 89 zemích a teritoriích loni v říjnu a listopadu.
• Předseda správní rady švýcarské bankovní skupiny Credit Suisse António Horta-Osório kvůli porušení pravidel karantény v době pandemie nemoci covid-19 s okamžitou platností rezignoval. Ve funkci byl devět měsíců. Banka v prohlášení uvedla, že Horta-Osório odešel na základě interního vyšetřování a že ve funkci ho nahradí Axel Lehmann.
• Majetek nejbohatších lidí světa se za pandemie covidu-19 rozrostl, na druhou stranu se ale více lidí ocitlo v chudobě. Ve své zprávě o nerovnosti to v pondělí uvedla britská nevládní organizace Oxfam. Nízké příjmy těch nejchudších podle ní přispěly ke smrti 21 000 lidí denně. Majetek deseti nejbohatších lidí se od března 2020, tedy od začátku pandemie, více než zdvojnásobil.
• Moskevský soud nařídil firmě Google z americké skupiny Alphabet zaplatit pokutu čtyři miliony rublů (1,1 milionu Kč) za to, že neodstranila přístup k obsahu, který je v Rusku zakázaný. Je to další z řady pokut, kterou americký technologický gigant v Rusku dostal, uvedla v pondělí agentura Reuters.
• Francouzské automobilce Renault loni v celém světě klesl prodej o 4,5 % na méně než 2,7 milionu osobních a lehkých užitkových vozidel. Na vině jsou hlavně problémy s dodávkami čipů, uvedla v pondělí firma. Loňský rok tak byl třetí v řadě, kdy Renaultu klesl prodej.
• Americká společnost Eastman Chemical plánuje investovat ve Francii až miliardu dolarů do výstavby největšího závodu na molekulární recyklaci plastů na světě. Chce tak pomoci snížit spotřebu fosilních paliv. Investice má necelé tři měsíce před prezidentskými volbami také posílit prestiž prezidenta Emmanuela Macrona, uvedla agentura Bloomberg.
• Ožití globálního trhu práce potrvá déle, než se původně předpokládalo, a nezaměstnanost zůstane nad úrovní z doby před pandemií nejméně do roku 2023. Důvodem je nejistota ohledně dalšího vývoje a trvání pandemie. Vyplývá to ze zprávy, kterou v pondělí zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO).
• Ruská státní plynárenská společnost Gazprom si na únor zatím nezarezervovala žádnou kapacitu pro vývoz zemního plynu do Evropy prostřednictvím plynovodu Jamal. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters. Gazprom také oznámil, že export ruského plynu prostřednictvím plynovodů zatím v lednu vykazuje meziroční pokles o 41 %. Ačkoliv si Gazprom na únor žádné kapacity pro vývoz prostřednictvím plynovodu Jamal nezarezervoval v měsíční aukci, může tak ještě učinit prostřednictvím denních aukcí.

Zdroj: CNBC