Francie chce shodu Unie na korporátní dani do března, část zemí je skeptická

Unie usiluje o efektivnější a spravedlivější zdanění velkých společností v čele s internetovými giganty, jako je Google, Meta či Amazon, posledních pět let. Až loni v říjnu však cestu k němu otevřela dohoda více než stovky zemí světa v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Její první pilíř má zajistit, aby firmy platily daně ve všech zemích, kde podnikají, druhý pak minimální výši korporátního zdanění 15 procent.

Le Maire dnes vyzval členské země, aby připravily podmínky ke schválení směrnice o výši daně do března, aby mohla vstoupit v platnost začátkem příštího roku. "Je to velmi důležité pro naši důvěryhodnost," řekl francouzský ministr s odkazem na dlouhodobou snahu Evropy tento problém vyřešit.

OECD předpokládá, že státy díky dohodě získají jako celek dodatečné daňové příjmy v hodnotě kolem 150 miliard dolarů (zhruba 3,3 bilionu Kč) ročně. Dohoda by měla vést rovněž k přesunu daní v objemu více než 125 miliard dolarů do zemí, kde nadnárodní podniky vytvářejí zisky.

Diplomaté vidí za snahou Paříže o rychlé vyjednávání kromě samotného zdanění také dubnové prezidentské volby, před nimiž si chce prezident Emmanuel Macron připsat viditelné úspěchy při vedení sedmadvacítky. Některé státy, jako například Maďarsko, Polsko či Estonsko, ale nechtějí přistoupit na rychlé tempo schvalování směrnice.

"Globální minimální daňová pravidla mohou být zavedena jen tehdy, jestliže další země rovněž dodrží své politické závazky z prvního pilíře," prohlásil dnes maďarský ministr financí Mihály Varga v narážce na dohodu o danění podle místa výdělku. Kritici rychlého postupu se mimo jiné obávají, že by úmluvu OECD nemusely vzhledem k vnitropolitickým problémům potvrdit Spojené státy, jejichž přístup je v této věci klíčový.

Pokud by Francie nedotáhla jednání o směrnici do konce, naváže na ni v polovině roku české předsednictví.

Zdroj: ČTK