Burzy na starém kontinentu v pondělí krvácely, západoevropské indexy ztratily až bezmála čtyři procenta

Panevropský index STOXX Europe 600 spadl o 3,81 % - nejvýrazněji od června 2020 - na 456,36 bodu, britský FTSE 100 oslabil o 2,63 % na 7 297,15 bodu, německý DAX uzavřel se ztrátou 3,80 % na 15 011,13 bodu a francouzský CAC 40 přišel o 3,97 % a skončil na 6 787,79 bodu. V rámci benchmarku STOXX Europe 600 se nejvýrazněji propadly akcie z odvětví technologií a sektoru cestování a volného času, které přišly v průměru asi o pět procent.

Z makrodat se investoři zaměřili na předběžné lednové indexy nákupních manažerů. Souhrnný PMI (za zpracovatelský sektor a sektor služeb) v eurozóně klesl na 52,4 bodu z 53,3 bodu v prosinci. Ještě pesimističtější zpráva ale přišla ze Spojených států, kde se předběžný lednový kompozitní PMI propadl na 50,8 bodu z 57 bodů v prosinci, ačkoli se čekal jen nepatrný pokles na 56,9 bodu.

"Vlna omikronu vedla na začátku roku k dalšímu prudkému poklesu ve výdajích za služby," řekl ekonom Chris Williamson ze společnosti IHS Markit. "Problémy v dodavatelských řetězcích dále ovlivňují ekonomiku, zdá se ale, že to nejhorší už máme za sebou," dodal ekonom Joe Hayes z IHS Markit.

Spojené státy v neděli uvedly, že nařizují rodinným příslušníkům amerických diplomatů opustit Ukrajinu. To je dosud jeden z nejzřetelnějších signálů, že se Washington připravuje na agresivní postup Ruska v regionu.

"Pro akcie to byl brutální začátek týdne," uvedl analytik obchodní platformy IG Chris Beauchamp. "Investoři patrně během víkendu četli o hromadění vojsk kolem Ukrajiny a o rostoucím napětí mezi Ruskem a Západem, což poskytlo další důvod buď prodávat akcie, nebo zůstat mimo dění," dodal.

Akcie společnosti Unilever, jejichž růst zamezil hlubšímu poklesu hlavního indexu londýnské burzy FTSE 100, vyskočily o 7,3 %. Předcházela tomu zpráva, že ve firmě zaměřené na spotřební zboží vybudoval podíl fond Trian Partners. Ten podniky ve svém portfoliu mnohdy tlačí k provozním vylepšením.

O 4,5 % pak posílily akcie podniku Vodafone. Ten jedná se společností Iliad o uzavření dohody v Itálii, která by tam spojila jejich divize.

Hlavní pondělní události na evropských trzích

• Důvěra v českou ekonomiku se v lednu po půl roce zvýšila. Proti loňskému prosinci stoupla o dva body na 97,6 bodu, přičemž optimističtější jsou podnikatelé i spotřebitelé. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V meziročním srovnání je souhrnný i podnikatelský indikátor vyšší, zatímco důvěra spotřebitelů je na nižší úrovni.
• Expanze podnikatelské aktivity v eurozóně na začátku roku podle předběžných indexů nákupních manažerů (PMI) zvolnila. Kompozitní PMI sestavovaný společností IHS Markit pro eurozónu se snížil na 52,4 bodu z 53,3 bodu v prosinci, čekal se pokles na 52,6 bodu. Klíčová je úroveň 50 bodů, která je předělem mezi pásmem růstu aktivity a pásmem jejího poklesu. Dílčí ukazatel pro zpracovatelský sektor se zvýšil na 59 bodů z 58 bodů (odhad: 57,5 bodu), ukazatel pro služby ale klesl na 51,2 bodu z 53,1 bodu (odhad: 52,2 bodu), což je výsledkem šíření nakažlivější varianty koronaviru omikron.
• S hrozbou ruské invaze na Ukrajinu se většina západních spojenců snaží podpořit Kyjev a uklidnit zranitelné členy Severoatlantické aliance. Německo se ale vydalo jinou cestou a dává přednost ruským zájmům před zájmy Západu, napsal Tom Rogan na stránkách amerického deníku The Wall Street Journal (WSJ). Preference Berlína jsou podle něj levný plyn, vývoz aut do Číny a klidný ruský prezident Vladimir Putin.
• Průměrné emise oxidu uhličitého u nových osobních automobilů z koncernu Volkswagen v Evropské unii v loňském roce činily 118,5 gramu na kilometr, a nacházely se tak zhruba dvě procenta pod stanoveným cílem. Na základě předběžných údajů to v pondělí oznámila sama firma.
• Evropská unie poskytne Ukrajině pomoc ve výši 1,2 miliardy eur. Uvedla to v pondělí předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž bude tato podpora zahrnovat přímé granty i půjčky. Aby mohla být částka Kyjevu, ohroženému ruskými vojsky na hranicích, odeslána, musí ji schválit členské státy a Evropský parlament.
• Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair plánuje v příštím fiskálním roce přepravit 165 milionů cestujících a vrátit se k zisku. Řekl to v rozhovoru se španělským listem Cinco Días generální ředitel Ryanairu Michael O'Leary. Příští fiskální rok skončí v březnu 2023.
• Americký investiční fond KKR koupí za 1,6 miliardy eur nizozemského výrobce jízdních kol Accell Group. Ten v pondělní tiskové zprávě uvedl, že za akcie jejich držitelům nabídne prémii 26 %. Obliba jízdních kol se za pandemie zvýšila na úkor veřejné dopravy, například akcie firmy Accell od března 2020 svou hodnotu více než ztrojnásobily.

Zdroj: CNBC, ČTK