Evropské akcie ve čtvrtek výrazně oslabily, široký index odepsal procento a tři čtvrtě
Evropské akcie ve čtvrtek klesly v obavách, že Evropská centrální banka by už letos mohla zvýšit úrokové sazby. Reagovaly také na propad akciových trhů ve Spojených státech, který nastal po středečních slabých hospodářských výsledcích majitele Facebooku, firmy Meta Platforms.
Panevropský index STOXX Europe 600 klesl o 1,76 % na 468,63 bodu, britský FTSE 100 spadl o 0,71 % na 7 528,84 bodu, německý DAX uzavřel se ztrátou 1,57 % na 15 368,47 bodu a francouzský CAC 40 odepsal 1,54 % na 7 005,63 bodu.
Technologie v Evropě odepsaly 3,5 %. Vedly si ze všech sektorů nejhůře. Akcie technologické společnosti Meta Platforms zahájily odpoledne obchodování v USA propadem asi o 25 %, tržní hodnota firmy se tak snížila o více než 200 miliard dolarů.
Technologické tituly se následně dostaly pod další tlak prudkým nárůstem výnosů dluhopisů poté, co se šéfka ECB Christine Lagardeová rozhodla kvůli prudce rostoucí inflaci nezopakovat dřívější komentář, že zvýšení sazeb v roce 2022 je nepravděpodobné. Technologické akcie jsou na růst sazeb citlivé. Obavy, že by mohl nastat, poslaly ty evropské už v lednu o 12 % dolů. Byl to jejich nejhorší měsíc od vrcholu finanční krize v roce 2008.
Výhled na možný růst úrokových sazeb ale pomohl akciím evropských bank - například Banco de Sabadell (+5,97 %), CaixaBank (+5,48 %), Commerzbank (+5,18 %), Deutsche Bank (+4,91 %) nebo Banco Santander (+3,89 %).
Dařilo se i telekomunikačním společnostem v čele s firmou Deutsche Telekom (+2,57 %), kterou podpořily silné výsledky americké divize T-Mobile. Švýcarský výrobce léků Roche naopak o 2,4 % klesl poté, co uvedl, že růst tržeb mu letos zpomalí, protože se připravuje na menší poptávku po svých lécích a diagnostice covidu-19.
Hlavní čtvrteční události na evropských trzích
- Britská centrální banka ve čtvrtek v souladu s očekáváním zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu na 0,50 %, především kvůli sílícím inflačním tlakům. O čtvrt procentního bodu sazbu nečekaně zvýšila už v prosinci, čímž se Británie z velkých vyspělých zemí stala první, která od začátku pandemie úroky zvedla. Pro zvýšení základního úroku ve čtvrtek hlasovalo všech devět členů měnového výboru. Objem programu nákupů dluhopisů banka ponechala beze změny na 895 miliardách liber, upozornila ale, že jej začne ukončovat.
- Evropská centrální banka na únorovém zasedání v souladu s očekáváním ponechala svou měnovou politiku beze změny, a to navzdory růstu inflace v eurozóně. Základní úroková sazba ECB tak zůstává na rekordním minimu 0 % a depozitní sazba na -0,5 %. Nic se nemění ani na miliardových nákupech dluhopisů, kterými banka podporuje ekonomiku eurozóny.
- Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek zvýšila základní úrokovou sazbu o 75 bazických bodů na 4,50 %. Důvodem růstu sazby je rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. Základní úroková sazba je nyní nejvýše od počátku roku 2002. Pro rozhodnutí o zvýšení úrokových sazeb hlasovalo pět členů bankovní rady, dva členové zvedli ruku pro ponechání sazeb beze změny.
- Míra inflace v Turecku v lednu vystoupila na 48,7 % a dostala se nejvýše za téměř 20 let. Informoval o tom ve čtvrtek místní statistický úřad. Výsledek překonal očekávání analytiků, kteří čekali, že inflace vystoupí zhruba na 46 %. V prosinci byla inflace 36,1 %.
- Růst podnikatelské aktivity v sektoru služeb v eurozóně v lednu zpomalil. Index nákupních manažerů podle finálních dat společnosti IHS Markit klesl na 51,1 bodu z 53,1 bodu v prosinci, flash údaj byl 51,2 bodu. Kompozitní PMI, který zahrnuje výrobní sektor i služby, se snížil na 52,3 bodu z 53,3 bodu v prosinci (flash: 52,4 bodu). Klíčová je úroveň 50 bodů, která je předělem mezi pásmem expanze aktivity a pásmem její kontrakce.
- Eurozóna: Index výrobních cen v prosinci meziročně vyskočil o 26,2 % (odhad: +26,1 %, listopad: +23,7 %), meziměsíčně se zvýšil o 2,9 % (odhad: +2,8 %, listopad: +1,8 %).
Výsledková sezóna
- Těžební společnost Shell v čtvrtém čtvrtletí zvýšila očištěný zisk na 6,4 miliardy dolarů z 393 milionů dolarů před rokem. Přispěly k tomu vyšší ceny ropy a plynu a také příznivé výsledky v obchodování s plynem. Proti předchozímu čtvrtletím firma zvýšila zisk o 55 % a výsledky překonaly odhady. Shell také navrhl zvýšit zhruba o čtyři procenta dividendu a oznámil další odkup akcií.
- Rakouská ropná a plynárenská společnost OMV loni téměř zdvojnásobila čistý zisk na 2,8 miliardy eur, tržby se pak více než zdvojnásobily. Firma ve čtvrtek ve zprávě o hospodaření uvedla, že jí pomohl růst cen ropy a plynu a také vyšší objem prodeje. Díky vysokému růstu zisku se rozhodla zvýšit dividendu o 24 %.
Zdroj: CNBC, ČTK