Automobilky v pátek odtáhly evropské akcie do červených čísel, projely bezmála čtyři procenta

Celoevropský benchmark Stoxx 600 v pátek oslabil o 1,38 % na 462,15 bodu, což znamená 0,73% týdenní ztrátu. Německý DAX odepsal 1,75 % na 15 099,56 bodu (za týden -1,43 %), britský FTSE 100 se snížil o 0,17 % na 7 516,40 bodu (za týden +0,67 %) a francouzský CAC 40 klesl o 0,77 % na 6 951,38 bodu (za týden -0,21 %).

Páteční události na evropských trzích

• Společnou továrnu na výrobu automobilových baterií postaví automobilka Volvo Cars a výrobce baterií Northvolt v Göteborgu na západě Švédska. Dvojice firem o tom v pátek informovala v samostatných prohlášeních. V novém závodě s výrobní kapacitou 50 gigawatthodin (GWh) ročně vznikne až 3 000 pracovních míst. Bude vyrábět bateriové články speciálně vyvinuté pro použití v příští generaci čistě elektrických vozů Volvo a Polestar.
• Výrobci čipů po celém světě připravují velké investice s cílem uspokojit rostoucí poptávku po čipech, kterých je nyní po celém světě nedostatek, upozornil ve své zprávě server CNBC. Podle údajů firmy Gartner loni utratily polovodičové společnosti po celém světě za budování nových výrobních kapacit a výzkum 146 miliard USD), 60 procent této částky připadlo na tři největší světové výrobce - TSMC, Samsung a Intel. A letos se mají tyto investice dále zvyšovat.
• Současný šéf Severoatlantické aliance (NATO) Jens Stoltenberg (62) se stane novým guvernérem norské centrální banky. Oznámilo to norské ministerstvo financí. Postu v čele Norges Bank se ujme po ukončení svého působení v NATO.
• Britský antimonopolní úřad (CMA) uložil americké společnosti Meta Platforms pokutu 1,5 milionu liber (43,2 milionu korun) kvůli dalším problémům spojeným s akvizicí platformy pro animované obrázky Giphy. Majitel sociální sítě Facebook uvedl, že s pokutou nesouhlasí, ale zaplatí ji. CMA v posledních letech tvrdě postupuje vůči velkým technologickým firmám a vyšetřuje jejich dominantní postavení v oblastech, jako je například digitální reklama. Akvizici platformy Giphy se snaží zablokovat, připomněla agentura Reuters.
• Saúdská Arábie zvažuje prodej dalších akcií společnosti Saudi Aramco. Na burze by prodala akcie až za 50 miliard dolarů, což by při současném ocenění představovalo 2,5 procenta akcií firmy. S odvoláním na své zdroje to v pátek uvedl americký list The Wall Street Journal (WSJ). Aramco je nejcennější ropnou společností na světě a pokud Rijád plány prosadí, půjde o největší transakci tohoto druhu. Mluvčí společnosti Aramco odmítl věc komentovat.

Stalo se v Evropě v uplynulém týdnu

• Ekonomika Evropské unie ve čtvrtém čtvrtletí vzrostla proti předchozím třem měsícům podle sezonně přepočtených údajů o 0,4 procenta, což je výrazné zpomalení proti třetímu čtvrtletí, kdy růst činil 2,2 procenta. V meziročním srovnání pak tempo růstu hrubého domácího produktu (HDP) zrychlilo na 4,8 procenta ze 4,1 procenta ve třetím kvartálu.
• Meziroční růst spotřebitelských cen v Německu v lednu zpomalil na 4,9 procenta z prosincových 5,3 procenta. Vyplývá to z prvního rychlého odhadu, který v pondělí zveřejnil německý statistický úřad Destatis. Ve srovnání s předchozím měsícem se ceny zvýšily o 0,9 procenta.
• Polská ekonomika se loni podobně jako další evropské ekonomiky zotavila z propadu způsobeného pandemií. Hrubý domácí produkt (HDP) se zvýšil o 5,7 procenta, nejvíce od roku 2007. Hlavním impulzem k růstu byla spotřebitelská poptávka. Výsledky překonaly očekávání analytiků, kteří v anketě agentury Reuters v průměru čekali růst HDP o 5,5 procenta. V roce 2020 ekonomika o 2,5 procenta klesla.
• Problémy se zásobováním v německém zpracovatelském sektoru v lednu polevily. Vyplývá to z výsledků průzkumu mnichovského ekonomického institutu Ifo. Na potíže při nákupu surovin a polotovarů si stěžovalo 67,3 procenta dotazovaných podniků, zatímco v prosinci to bylo rekordních 81,9 procenta.
• Ceny zemního plynu v Evropě klesly v úterý o 9,1 % poté, co ruský plyn opět začal proudit přes Ukrajinu a Slovensko. Kromě toho cenu ovlivňuje také mírný průběh zimy a dodávky zkapalněného zemního plynu, které na starý kontinent postupně začínají připlouvat po moři. Cena futures na zemní plyn se na burze v Amsterdamu v 9:45 dostala na 77,55 eura za megawatthodinu. Plynovodem přes Polsko nadále žádný zemní plyn Rusko do Evropy nedodává.
• Německý výrobce luxusních vozů Daimler se od úterý oficiálně jmenuje Mercedes-Benz Group. Podnik se sídlem ve Stuttgartu chce tímto krokem zahájit novou firemní éru zaměřenou na elektromobilitu a na automobilový software.
• Německá vláda neschválila prodej firmy Siltronic, která vyrábí křemíkové desky, tchajwanskému rivalovi GlobalWafers. Znamená to, že obchod za 4,35 miliardy eur se podle plánu neuskuteční. Vláda měla na posouzení transakce čas do konce ledna, což bylo v pondělí, do termínu ale nerozhodla. Server CNBC v úterý napsal, že odmítavý postoj Německa přichází v době, kdy na trhu panuje nedostatek mikročipů a kdy se vlády obávají o nadvládu asijských výrobců.
• Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v prosinci pokračovala v mírně klesajícím trendu, proti listopadu se snížila o desetinu procentního bodu na 6,4 procenta. Dlouhodobě nejméně lidí bez práce je v Česku, kde nezaměstnanost činila 2,1 procenta. V zemích eurozóny nezaměstnanost proti jedenáctému měsíci roku rovněž klesla o desetinu bodu, a to na sedm procent.
• Streamovací televize HBO Max, která patří americkému mediálnímu konglomerátu WarnerMedia, bude od 8. března k dispozici v dalších 15 evropských zemích, včetně Česka. Služba vstoupila na evropský trh loni v říjnu. Tehdy byla spuštěna ve Skandinávii a ve Španělsku. Nově se HBO Max objeví mimo jiné i v Polsku, Portugalsku či Rumunsku. Celkem bude k dispozici v 61 zemích v Evropě a v Americe.
• Míra nezaměstnanosti v Německu v lednu podle sezonně očištěných údajů klesla o 0,1 bodu na 5,1 procenta. Počet nezaměstnaných bez očištění o kalendářní vlivy sice vzrostl, ale ne tak výrazně jako obvykle v tomto ročním období, poznamenala agentura DPA. Trh práce si ale v Německu v době šíření varianty koronaviru omikron podle analytiků obecně vede dobře.
• Lednový index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v eurozóně stoupl na 58,7 bodu z prosincových 58 bodů. Analytici očekávali zvýšení na 59 bodů
• Míra inflace v zemích eurozóny v lednu vystoupila na 5,1 %, což je rekord od zavedení eura před dvaceti lety. V rychlém odhadu to ve středu uvedl statistický úřad Eurostat. Údaje za celou Evropskou unii zveřejní zhruba v polovině měsíce. Výsledek je překvapivý, analytici podle agentury Reuters očekávali, že tlak na růst cen poleví a míra inflace z prosincových 5 % klesne na zhruba 4,4 %.
• Tribunál Soudního dvora EU podpořil rozhodnutí Evropské komise (EK), která před třemi lety bez pokuty ukončila antimonopolní vyšetřování ruského plynárenského gigantu Gazprom. Ten, aby se vyhnul sankcím, uzavřel s EK dohodu, ve které souhlasil s reformou své cenové struktury a umožnil konkurentům prosadit se na trhu ve východní Evropě. Vyplývá to ze středečního sdělení soudu, který tak odmítl stížnost polské společnosti PGNiG.
• Rusko se po dvoutýdenní pauze vrátilo na trh státních dluhopisů a jejich prodejem si v aukci zajistilo téměř miliardu dolarů. Pauzu si vynutil rozsáhlý výprodej způsobený zvýšeným geopolitickým rizikem. To se ale zmírnilo a trh teď Moskvu vnímá příznivěji.
• Britská centrální banka ve čtvrtek v souladu s očekáváním zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu na 0,50 %, především kvůli sílícím inflačním tlakům. O čtvrt procentního bodu sazbu nečekaně zvýšila už v prosinci, čímž se Británie z velkých vyspělých zemí stala první, která od začátku pandemie úroky zvedla. Pro zvýšení základního úroku ve čtvrtek hlasovalo všech devět členů měnového výboru. Objem programu nákupů dluhopisů banka ponechala beze změny na 895 miliardách liber, upozornila ale, že jej začne ukončovat.
• Evropská centrální banka na únorovém zasedání v souladu s očekáváním ponechala svou měnovou politiku beze změny, a to navzdory růstu inflace v eurozóně. Základní úroková sazba ECB tak zůstává na rekordním minimu 0 % a depozitní sazba na -0,5 %. Nic se nemění ani na miliardových nákupech dluhopisů, kterými banka podporuje ekonomiku eurozóny.
• Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek zvýšila základní úrokovou sazbu o 75 bazických bodů na 4,50 %. Důvodem růstu sazby je rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. Základní úroková sazba je nyní nejvýše od počátku roku 2002. Pro rozhodnutí o zvýšení úrokových sazeb hlasovalo pět členů bankovní rady, dva členové zvedli ruku pro ponechání sazeb beze změny.
• Míra inflace v Turecku v lednu vystoupila na 48,7 % a dostala se nejvýše za téměř 20 let. Informoval o tom ve čtvrtek místní statistický úřad. Výsledek překonal očekávání analytiků, kteří čekali, že inflace vystoupí zhruba na 46 %. V prosinci byla inflace 36,1 %.
• Růst podnikatelské aktivity v sektoru služeb v eurozóně v lednu zpomalil. Index nákupních manažerů podle finálních dat společnosti IHS Markit klesl na 51,1 bodu z 53,1 bodu v prosinci, flash údaj byl 51,2 bodu. Kompozitní PMI, který zahrnuje výrobní sektor i služby, se snížil na 52,3 bodu z 53,3 bodu v prosinci (flash: 52,4 bodu). Klíčová je úroveň 50 bodů, která je předělem mezi pásmem expanze aktivity a pásmem její kontrakce.
• Eurozóna: Index výrobních cen v prosinci meziročně vyskočil o 26,2 % (odhad: +26,1 %, listopad: +23,7 %), meziměsíčně se zvýšil o 2,9 % (odhad: +2,8 %, listopad: +1,8 %).

Výsledková sezóna

• Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair vykázala za poslední tři měsíce roku ztrátu 96 milionů eur. O rok dříve měla ve stejném období ztrátu 306 milionů eur, uvedly největší evropské aerolinky z hlediska počtu přepravených pasažérů v podnělní tiskové zprávě o hospodaření za třetí čtvrtletí finančního roku. Firma doufá, že omezování kapacity u konkurence pomůže zvýšit ceny letenek v klíčovém letním období. Analytici odhadovali za třetí kvartál ztrátu 101 milionů eur. 
• Společnost SAB Finance, která je jedním z největších zprostředkovatelů devizových obchodů v Česku, loni zvýšila zisk před zdaněním meziročně o 39 procent na rekordních 200 milionů korun. Zároveň uvedla, že management společnosti očekává pozitivní trend hospodaření i v následujících letech díky pokračující silné poptávce po měnovém zajištění.
• Největší švýcarská banka UBS loni zvýšila čistý zisk o 13,7 procenta na 7,46 miliardy dolarů, což je nejlepší výsledek od roku 2006, uvedla agentura Reuters. Banka v úterý ve své výsledkové zprávě zároveň oznámila ambicióznější cíle u ziskovosti a uvedla, že hodlá pokračovat ve snižování nákladů. Největší správce majetku na světě zvládl dopady pandemie díky oživení trhů a nárůstu obchodování ze strany svých velmi bohatých klientů.
• Automobilka Ferrari loni zvýšila čistý zisk o 37 % na 833 milionů eur a na trh dodala rekordní počet vozů. Letos počítá italský výrobce luxusních automobilů s ještě vyšším ziskem i tržbami. Firma to uvedla ve svém středečním sdělení.
• Těžební společnost Shell v čtvrtém čtvrtletí zvýšila očištěný zisk na 6,4 miliardy dolarů z 393 milionů dolarů před rokem. Přispěly k tomu vyšší ceny ropy a plynu a také příznivé výsledky v obchodování s plynem. Proti předchozímu čtvrtletím firma zvýšila zisk o 55 % a výsledky překonaly odhady. Shell také navrhl zvýšit zhruba o čtyři procenta dividendu a oznámil další odkup akcií.
• Rakouská ropná a plynárenská společnost OMV loni téměř zdvojnásobila čistý zisk na 2,8 miliardy eur, tržby se pak více než zdvojnásobily. Firma ve čtvrtek ve zprávě o hospodaření uvedla, že jí pomohl růst cen ropy a plynu a také vyšší objem prodeje. Díky vysokému růstu zisku se rozhodla zvýšit dividendu o 24 %.

Zdroj: CNBC, ČTK, MarketWatch