Evropské akcie ve čtvrtek klesly o dvě procenta. Nejtvrdší zásah dostal sektor energetiky

Celoevropský index STOXX Europe 600 odepsal 2,01 % na 437,36 bodu, německý DAX ztratil 2,16 % na 13 698,40 bodu, britský FTSE 100 oslabil o 2,57 % na 7 238,85 bodu a francouzský CAC 40 klesl o 1,84 % na 6 378,37 bodu.

Hlavní čtvrteční události na evropských trzích

• Ruský ropný gigant Lukoil ve čtvrtek vyzval k rychlému ukončení války na Ukrajině. Stal se tak prvním velkým ruským podnikem, který se proti ruské invazi na Ukrajinu postavil, napsala agentura AFP.
• Londýnská akciová burza (LSE) ve čtvrtek pozastavila obchodování s akciemi téměř tří desítek ruských podniků, včetně největší ruské banky Sberbank a energetických gigantů Rosněfť a Gazprom. Zároveň uvedla, že uplatňování sankcí uvalených na Rusko kvůli jeho útoku na Ukrajinu bude mít na její aktivity pouze omezený dopad.
• Sankce uvalené na Rusko kvůli jeho útoku na Ukrajinu a související růst cen energie zpomalí oživení německé ekonomiky. Uvedl to ve čtvrtek německý ministr hospodářství Robert Habeck. Dodal, že Německo nyní pracuje na snižování závislosti na ruském plynu, postavil se však proti zákazu dodávek energie z Ruska. Zároveň slíbil podporu podnikům, které se potýkají s negativními dopady ukrajinské krize. Vyzval rovněž k okamžitému zmrazení majetku ruských oligarchů.
• Ratingové agentury Fitch a Moody's snížily hodnocení úvěrové spolehlivosti Ruska o šest stupňů, do neinvestiční kategorie. Západní sankce podle prohlášení společností zpochybňují schopnost Ruska splácet dluh a oslabují ekonomiku.
• Ruská centrální banka a ruský státní investiční fond mohou mít v držení čínské dluhopisy až za 140 miliard USD. Na čínském dluhu ve vlastnictví zahraničních věřitelů tak mohou mít až čtvrtinový podíl, vypočítali analytici australské finanční společnosti ANZ Research. To může poskytnout Rusku ochranu před západními sankcemi uvalenými na Moskvu za její invazi na Ukrajinu.
• Německý automobilový koncern Volkswagen až do odvolání zastavuje výrobu aut v Rusku. Firma, která je největším výrobcem aut v Evropě, to zdůvodnila invazí ruských vojsk na Ukrajinu. Opatření se týká i dalších obchodních aktivit, zastaven až do odvolání je tak i vývoz aut ze skupiny Volkswagen do Ruska. K podobnému kroku v minulých dnech sáhly i některé další globální automobilky.
• Japonsko rozšíří sankce proti Rusku přijaté kvůli invazi na Ukrajinu a zahrne do nich další čtyři ruské banky a dvě desítky jednotlivců. Podle agentury Kjódó o tom ve čtvrtek informoval premiér Fumio Kišida. Přísnější sankce Tokio zavede i vůči Bělorusku, zmrazí například majetek ministra obrany Viktara Chrenina.
• Rusko už nyní kvůli napadení Ukrajiny čelí bezprecedentním sankcím Západu, které mají za cíl přiškrtit jeho ekonomiku a potrestat osoby blízké prezidentovi Vladimiru Putinovi. Experti nicméně vidí prostor pro další stupňování postihů a očekávají, že k němu dojde, napsala zpravodajská společnost BBC. Mimo jiné podle ní narůstá tlak na omezení nákupu nerostných surovin, takový postup by ale mohl kromě růstu ceny energií přinést i drastickou reakci Moskvy.
• Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v lednu podle sezonně přepočtených údajů klesla na 6,2 procenta, zatímco v prosinci po zpřesnění dat činila 6,3 procenta. Nejnižší zůstává v České republice, kde byla v lednu na 2,2 procenta. 
• Americký výrobce elektromobilů Tesla získal od ministerstva životního prostředí spolkové země Braniborsko povolení zprovoznit v Německu svůj první závod na výrobu automobilů. Tesle se tak podařilo dokončit schvalovací řízení, což ale neznamená, že automobilka může okamžitě zahájit výrobu. Ta by ale patrně i tak mohla začít už brzy. Bez uvedení zdroje o tom informoval německý list Handelsblatt. V pátek se podle něj bude na toto téma konat tisková konference předsedy braniborské vlády Dietmara Woidkeho.
• Míra inflace v Turecku v únoru vystoupila na 54,4 procenta a je nejvýše od března 2002. Tamní ceny rostou už devátým měsícem, výsledek za únor překonal i odhady analytiků. Nejvíce se zvyšovaly ceny za dopravu.
• Ceny pohonných hmot stoupají v celé Evropě prakticky stejným tempem jako v Česku. Některé země stanovily maximální ceny pohonných hmot či snížily daně. Ze zemí visegrádské čtyřky mají díky tomuto kroku nízké ceny například v Polsku a Maďarsku. Řidičům z Česka se vyplatí tankovat především v Polsku, kde mohou ušetřit více než sedm korun za litr, což je 350 Kč u padesátilitrové nádrže. ČTK to ve čtvrtek řekl analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak.
• Ruská invaze na Ukrajinu by mohla snížit celosvětový HDP o půl procenta až procento a zároveň zvýšit inflaci. Politická podpora západu Ukrajině ale může dopady konfliktu utlumit. Vyplývá to odhadu globální investiční společnosti Invesco.
• Eurozóna: Index výrobních cen v lednu meziročně vyskočil o 30,6 % (odhad: +27 %, prosinec: +26,3 %), meziměsíčně se zvýšil o 5,2 % (odhad: +2,3 %, prosinec: +3 %).
• Kompozitní index nákupních manažerů v eurozóně v únoru podle finálních dat společnosti IHS Markit stoupl na 55,5 bodu z 52,3 bodu v lednu. PMI ve službách podle finálních dat stoupl rovněž na 55,5 bodu z 51,1 bodu v lednu. Klíčová je úroveň 50 bodů, která je předělem mezi pásmem expanze aktivity a pásmem její kontrakce.

Výsledková sezóna

• Společnost Deutsche Lufthansa, která je vlajkovým leteckým přepravcem v Německu, loni hospodařila s provozní ztrátou 2,3 miliardy eur. Je to citelné zlepšení ve srovnání s provozní ztrátou 5,5 miliardy eur o rok dříve, kdy firma podobně jako mnoho dalších aerolinek pociťovala nejtvrdší dopady pandemie a souvisejících omezení. Kvůli válce na Ukrajině ale odmítla poskytnout výhled na letošní rok.

Zdroj: CNBC