Americká ekonomika v únoru vytvořila 678 tisíc pracovních míst, míra nezaměstnanosti klesla na 3,8 %

V soukromém sektoru vzniklo v únoru 654 tisíc míst po přírůstku asi 448 tisíc míst v lednu (revidováno z 444 tisíc), očekával se vznik přibližně 378 tisíc míst. Zpracovatelský sektor ohlásil vznik asi 36 tisíc míst (odhad: +20 tisíc, leden: +16 tisíc), vládní sektor zaznamenal přírůstek asi 24 tisíc míst (leden: +33 tisíc).

Míra participace, vyjadřující zapojení práceschopných lidí (zaměstnaných i nezaměstnaných) na trhu práce USA, stoupla o 0,1 procentního bodu na 62,3 %, čekal se naopak pokles na 62 %. Nezaměstnanost U6, která bere v úvahu rovněž ty, kteří už hledání práce vzdali, a také ty, kteří jsou zaměstnáni jen na částečný úvazek, ačkoli by chtěli pracovat na plný, stoupla podle očekávání na 7,2 % ze 7,1 %.

Průměrná hodinová mzda v únoru meziročně vzrostla o 5,1 %, čekal se růst o 5,8 % po zvýšení o 5,5 % v lednu (revidováno z +5,7 %). Proti lednu se mzda v únoru nezměnila (odhad: +0,5 %), v lednu se meziměsíčně zvýšila o 0,6 % (revidováno z +0,7 %).

Páteční údaje z trhu práce jsou známkou příznivého vývoje ekonomiky Spojených států. Šíření koronavirové varianty omikron polevilo a Američané navzdory růstu inflace čím dál více utrácejí v obchodech, restauracích či hotelích. Americká ekonomika nicméně čelí negativním dopadům geopolitického napětí. To by podle analytiků mohlo v příštích měsících nepříznivě ovlivnit podnikatelskou důvěru a zpomalit tvorbu pracovních míst.

"Ve světě je nyní spousta znepokojivých zpráv, od rusko-ukrajinského konfliktu až po mimořádně vysokou inflaci," uvedl ekonom Sam Bullard z Wells Fargo. "Růst zaměstnanosti v USA však zůstává světlým bodem," dodal.

Podle středečních dat agentury ADP v americkém soukromém sektoru v únoru vzniklo 475 tisíc pracovních míst. Po lednovém přírůstku přibližně 509 tisíc míst (revidováno z -301 tisíc) čekali analytici vznik 388 tisíc.

Americký HDP v čtvrtém čtvrtletí anualizovaně stoupl o 7 %, inflace se v lednu dostala na 7,5 %

Hrubý domácí produkt Spojených států se v čtvrtém čtvrtletí v přepočtu na celý rok zvýšil o sedm procent. Růst největší ekonomiky světa výrazně zrychlil z 2,3 % v třetím kvartálu. Za celý loňský rok ekonomika Spojených států stoupla o 5,7 %, to byl nejvýraznější růst od roku 1984, kdy hospodářství po silné recesi vykázalo expanzi o 7,2 %.

Míra inflace v USA v lednu vystoupila na 7,5 %, a dostala se tak nejvýše od února 1982. Prudce vzrostly opět zejména ceny energií. Ve srovnání s předchozím měsícem se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,6 %. Vzrostly tak stejným tempem jako v prosinci. Leden byl už čtvrtým měsícem v řadě, kdy meziroční inflace byla vyšší než 6 %. V prosinci činila 7 %. Takzvaná jádrová inflace, jež nezahrnuje kolísavé ceny potravin a energií, vystoupila v lednu na 6 %. To je maximum od srpna 1982. V prosinci jádrová inflace činila 5,5 %. Ve srovnání s předchozím měsícem se v lednu jádrové ceny zvýšily o 0,6 %.

Zdroj: fxstreet.com, investing.com, Bloomberg, CNBC, MarketWatch, ČTK