Inflace v ČR v únoru stoupla na 11,1 %, je nejvyšší od června 1998 a její růst podle analytiků ještě neskončil

Výrazně zdražily energie. Cena elektřiny se v meziročním srovnání zvýšila o 22,6 %, cena zemního plynu o 28,3 %. Více se platí také za teplo a teplou vodu, vodné, stočné i tuhá paliva. Pohonné hmoty zdražily téměř o třetinu, automobily o 10,5 %.

ČR - meziroční inflace, zdroj: tradingeconomics.com

Za mouku a cukr lidé letos v únoru platili o čtvrtinu více než loni, cena másla vzrostla o 30 %. Pečivo podražilo o 11,3 %, mléko, sýry a vejce o 8,8 %, zelenina o 8 % a nealkoholické nápoje o 7 %. Ceny masa ještě v lednu meziročně klesly o 0,9 %, v únoru ale už byly vyšší o téměř 2 %. V restauracích a kavárnách lidé zaplatili o 14,1 % více než před rokem. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 12 % a ceny služeb o 9,6 %.

V meziměsíčním srovnání míra inflace klesla. V lednu se spotřebitelské ceny zvýšily ve srovnání s prosincem o 4,4 %, což bylo nejvíce od ledna 1993. Letos v únoru proti předchozímu měsíci zdražila elektřina o 3,2 %, zemní plyn o 5,6 % a tuhá paliva o 2,2 %. Při nákupu potravin platili lidé více zejména za zeleninu, a to o téměř 6 %. Ve srovnání s lednem naopak zlevnilo maso o dvě procenta a vejce o čtyři procenta. Ceny pohonných hmot se o čtyři procenta zvýšily. 

Analytici v odhadech upozorňovali, že do únorové inflace se ještě nepromítne ruská agrese vůči Ukrajině, která vedla ke skokovému růstu cen řady komodit. Rusko napadlo Ukrajinu 24. února, od té doby na světových trzích prudce rostou ceny ropy a zemního plynu a oslabila také koruna.

Inflace byla v únoru výrazně vyšší, než odhadovala ČNB

Únorová meziroční inflace byla o 1,4 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka v únorové prognóze. Důvodem byl především vývoj cen potravin, jejichž meziroční růst proti odhadům dále zrychlil. Další příčinou byl vyšší růst cen energií a pohonných hmot. Uvedl to ředitel měnové sekce ČNB Petr Král.

"Zimní prognóza ČNB očekávala, že inflace bude v letošním prvním pololetí kulminovat na hodnotách kolem deseti procent a na horizontu měnové politiky, tedy v první polovině roku 2023, se vrátí do blízkosti dvouprocentního cíle. V důsledku války na Ukrajině, která s sebou nese extrémní cenové tlaky zejména v oblasti komodit a vedla i k oslabení koruny, ovšem v následujících měsících velmi pravděpodobně dojde k dalšímu znatelnému (byť dočasnému) nárůstu inflace," uvedl Král.

Zveřejněná data podle něj odráží mimořádně silné a plošné inflační tlaky z domácí i zahraniční ekonomiky, které jsou patrné už od poloviny loňského roku. Na pozadí tradičního přeceňování počátkem roku pokračuje podle Krále i růst jádrové inflace, který odráží zesilující zdražování zboží i služeb.

Analytici: Inflace ještě poroste, může překonat i 12 %

Inflace ještě nedosáhla vrcholu a v dalších měsících dále poroste, což povede ke snížení kupní síly obyvatel a k poklesu tržeb obchodníků a spotřeby. V únorové inflaci se ještě nepromítl úplně dopad války na Ukrajině, kterou v Česku doprovází například výrazný nárůst cen pohonných hmot. V březnu by tak mohla inflace dosáhnout 12 % a stoupat by mohla i v dalších měsících. To by zároveň mohlo vést k tomu, že Česká národní banka nakonec zvýší základní úrokovou sazbu až nad 5 %. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK.

"Zatímco prolomení magické 10% hranice pro meziroční inflaci se všeobecně očekávalo, její zvýšení až nad 11 % je opravdovým šokem. Pohled na cenový růst v jednotlivých skupinách spotřebního koše potvrzuje, že ke zdražování docházelo opět plošně. Nejen kvůli vyhrocené situaci na trhu s ropou má inflace pro nejbližší měsíce našlápnuto k dalšímu silnému růstu. I s předpokladem určitého zvolnění cenového růstu v druhé polovině roku je pravděpodobné, že letošní průměrná inflace převýší 12 %," uvedl analytik z UniCredit Bank Patrik Rožumberský.

Pravděpodobnost, že v březnu meziroční inflace stoupne nad 12 %, je podle analytika ze společnosti AKCENTA CZ Miroslava Nováka velmi vysoká. "S ohledem na současný vývoj na trhu s komoditami je zároveň pro letošek nutné počítat s ještě výraznějším růstem spotřebitelských cen. To, zda se bude v souhrnu za letošní rok inflace nacházet pouze kolem deseti procent anebo bude opravdu výrazněji nad deseti procenty, bude záviset jednak na tom, jak rychle se stabilizuje situace na trzích a situace na Ukrajině, jednak na tom, zda nakonec vláda přeci jen nepřistoupí k zavádění cenových stropů či dočasnému snížení DPH," uvedl. S ohledem na cenový vývoj nelze navíc podle něj vyloučit, že Česká národní banka na březnovém zasedání zvýší hlavní úrokovou sazbu na 5 % z nynějších 4,5 %.

"I když inflace trhá rekordy, nejspíše ještě neřekla poslední slovo. Ostatně každý vidí, jak se každým dnem zvyšují ceny pohonných hmot, které březnovou inflaci dotlačí až k 12 %. Takto silný růst cen samozřejmě nebudou moci v letošním roce reflektovat mzdy, a proto je třeba počítat s ještě rychlejším poklesem kupní síly obyvatel, který se posléze propíše i do tržeb obchodníků, spotřeby i HDP," uvedl hlavní ekonom Creditas Petr Dufek. I podle něj centrální banka na březnovém zasedání nejspíše zvýší základní úrokovou sazbu na pět procent.

"Pokud se začátkem letošního roku odhadovala celoroční inflace kolem osmi až devíti procent, dnešní výhled ji bezesporu posouvá o několik procentních bodů výše. Inflace v letošním roce tak může překonat i hodnotu z roku 1998 ve výši 10,7 %," upozornil hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Podle něj se tak potvrzuje scénář, že ČNB ještě zvýší sazby k 5% úrovni. "Středeční vyjádření guvernéra Jiřího Rusnoka bylo sice ve směru, že zatím nemůže další růst sazeb v březnu potvrdit, trh je však v tuto chvíli na základě vývoje tržních sazeb přesvědčen, že sazby v březnu vzrostou na pět procent a poté by mohly jít i mírně nad tuto hranici," dodal.

Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč upozornil, že nejen pro českou ekonomiku, ale i pro Evropu obecně se rýsuje stagflační scénář, kdy vysoké ceny energií a zřejmě i potravin potáhnou inflaci nahoru, zároveň ale budou mít nepříznivý vliv na reálné disponibilní příjmy v ekonomice a tím i na celkový výkon ekonomiky. "Za celý rok 2022 bude průměrná inflace s veškerou pravděpodobností dvouciferná, tedy nad úrovní deseti procent, a to i při předpokládaném zmírnění meziroční inflace v letošním druhém pololetí," uvedl.

"V únorové inflaci pochopitelně ještě není započítána válka na Ukrajině a její inflační dopady. Vpád ruských vojsk na Ukrajinu se uskutečnil až koncem února, takže inflačně se válka a související sankce v ČR projeví teprve v dalších měsících. Inflace může vystoupat až na 15 %. Záleží ovšem na vývoji válečného střetu a na závažnosti sankcí a ruské odvety za ně," dodal hlavní ekonom TRINITY BANK Lukáš Kovanda.

Zdroj: ČTK