Americké akcie ve čtvrtek oslabily, investoři čekají s ohledem na inflaci růst sazeb Fedu

Index Dow klesl o 0,34 % na 33 174,07 bodu, širší S&P 500 odepsal 0,43 % na 4 259,52 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite se snížil o 0,95 % na 13 129,96 bodu. Index volatility VIX spadl o 6,84 % na 30,23 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se zvýšil o čtyři a půl bazického bodu na 1,993 %.

Meziroční růst spotřebitelských cen ve Spojených státech v únoru zrychlil na 7,9 % z lednových 7,5 %. Inflace se tak dostala na nejvyšší úroveň od ledna 1982. Analytici navíc předpokládají, že inflace bude v příštích měsících dále zrychlovat, protože útok Ruska na Ukrajinu způsobil výrazný růst cen ropy a dalších komodit.

Trh očekává, že měnový výbor Fedu příští týden zvýší základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu do pásma 0,25-0,50 %. Z vývoje inflace navíc vyplývá, že centrální banka by mohla v dalších měsících při krocení inflace postupovat razantněji.

Dolar ve čtvrtek posílil k euru

Na devizových trzích ve čtvrtek oslabilo euro. Evropská centrální banka oznámila, že bude kvůli vysoké inflaci rychleji omezovat nákupy dluhopisů v rámci podpůrného programu APP a v třetím čtvrtletí ho zřejmě ukončí. Dolar po zprávě o vývoji inflace ve Spojených státech posílil.

Kolem 22.20 SEČ euro vůči dolaru vykazovalo pokles 0,8 % na 1,0984 USD, k japonskému jenu pak ztrácelo 0,6 % na 127,52 JPY. Dolar k jenu měl k dobru čtvrt procenta na 116,11 JPY. Dolarový index, který vyjadřuje hodnotu dolaru ke koši šesti hlavních světových měn, stoupal o 0,6 % na 98,57 bodu.

Ve středu si euro připsalo 1,6 %, byl to jeho nejlepší den za téměř šest let. Začátkem týdne se jednotná evropská měna dotkla 22měsíčního minima 1,0804 USD, protože investoři očekávají, že krize na Ukrajině bude mít značný dopad na evropský růst. Jednotná měna je obecně považována za měřítko největší bezpečnostní krize v Evropě od roku 1945.

Hlavní čtvrteční události na amerických trzích

• Americká Sněmovna reprezentantů schválila návrh federálního rozpočtu na letošní fiskální rok, jehož součástí je i 13,6 miliardy dolarů na humanitární, vojenskou a ekonomickou pomoc Ukrajině a spojencům USA v Evropě. Kvůli neshodám mezi zákonodárci ale v rozpočtu podle médií chybějí finance, které požadoval Bílý dům na financování boje proti covidu-19.
• Americká společnost Amazon rozštěpí své akcie v poměru dvacet ku jedné. Největší internetový prodejce na světě oznámil, že o tom rozhodlo jeho představenstvo, které zároveň schválilo odkup akcií firmy až za deset miliard dolarů. Oznámené štěpení akcií je první od takzvané internetové bubliny na přelomu tisíciletí. Akcie Amazonu po skončení obchodování zareagovaly na zprávu růstem o šest procent.
• Počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti ve Spojených státech v týdnu do 5. března stoupl na 227 tisíc z 216 tisíc v předchozím týdnu (revidováno z 215 tisíc), čekala se stagnace na 216 tisících. Počet pokračujících žádostí se v týdnu do 26. února zvýšil na 1,494 milionu z 1,469 milionu v předchozím týdnu (revidováno z 1,476 milionu), čekal se pokles na 1,339 milionu.
• Meziroční růst spotřebitelských cen ve Spojených státech v únoru zrychlil na 7,9 % z lednových 7,5 %. Inflace se tak dostala na nejvyšší úroveň od ledna 1982. Ve čtvrteční zprávě to oznámilo americké ministerstvo práce. Analytici navíc předpokládají, že inflace bude v příštích měsících dále růst, protože útok ruských vojsk na Ukrajinu způsobil výrazné zvýšení cen ropy a dalších komodit.
• Rozpočet vlády Spojených států vykázal za únor deficit 217 miliard USD. Ve srovnání se stejným obdobím loni se snížil o 30 %, protože příjmy rostly a výdaje klesaly, zejména díky ožití ekonomiky po pandemii nemoci covid-19. Oznámilo to ve čtvrtek americké ministerstvo financí. Příjmy rozpočtu v únoru stouply meziročně o 17 % na 290 miliard USD, výdaje se naopak snížily o 9 % na 506 miliard USD.

Zdroj: CNBC, MarketWatch, ČTK