Evropské burzy zamrzly, pohyby cen akcií byly v pátek i v celém uplynulém týdnu minimální

Celoevropský index STOXX Europe 600 v pátek posílil o 0,11 % na 453,55 bodu (za týden -0,23 %), německý DAX přidal 0,22 % na 14 305,76 bodu (za týden -0,74 %), britský FTSE 100 se zvýšil o 0,21 % na 7 483,35 bodu (za týden +1,06 %) a francouzský CAC 40 oslabil o 0,03 % na 6 553,68 bodu (za týden -1,01 %).

Třiadvacetiprocentním posílením na sebe upozornily akcie švédské společnosti Trelleborg poté, co byla oznámena nabídka na nákup její divize výroby pneumatik za více než dvě miliardy dolarů japonskou Yokohama Rubber.

Ruské akcie v pátek druhý den po obnovení obchodování na moskevské burze po čtvrtečním růstu oslabily. Smazaly většinu zisků z předchozího dne, kdy moskevská burza po měsíci částečně obnovila obchodování s akciemi. Hlavní akciový index MOEX v pátek odepsal 3,7 % na 2 484,13 bodu. Rubl se dále stabilizoval. Moskevská burza byla zavřená od invaze ruských vojsk na Ukrajinu, kdy trh zažil strmý pád.

Index RTS, v němž jsou zastoupeny stejné tituly jako v MOEX, jen se jejich ceny vyjadřují v dolarech, klesl o 2,7 % na 829,62 bodu. V pátek bylo možné na burze obchodovat s více cennými papíry včetně korporátních dluhopisů a eurobondů.

Ve čtvrtek se na moskevské burze obchodovalo s 33 tituly z celkových 50, které jsou do hlavního indexu zařazeny. Zakázané byly spekulace na pokles cen, takzvaný short selling, a jen omezeně mohli obchodovat cizinci.

Zisk 1,4 % si v pátek připsal ropný koncern Rosněfť. Konkurenční Lukoil naopak ztratil 5,7 %. Komodity ve čtvrtek zaznamenaly dvouciferné růsty, v pátek byly pohyby menší. Těžařská společnost Nornickel posílila o 0,4 %.

Čtvrteční pokles v pátek prohloubil letecký dopravce Aeroflot. Jeho akcie se po čtvrtečním poklesu o více než 16 % propadly o dalších 18,2 % a jsou nejníže od roku 2009. Firma doplácí na to, že většina evropského vzdušného prostoru je uzavřena pro ruská letadla.

Oslabily též státní věřitelé, banky Sberbank a VTB, a to o 3,5 %, respektive o 7,9 %.

Rubl kolem 16.25 SEČ přidával 2,1 % k dolaru, když dolar stál 99,75 RUB. Ruská měna se ve středu vyšplhala nejvýše za tři týdny poté, co prezident Vladimir Putin oznámil, že Rusko se chystá požadovat od zemí, které považuje za nepřátelské, platby za plyn pouze v rublech.

Vůči euru měl rubl k dobru 0,5 %, když se euro obchodovalo za 109,60 rublu. Rubl tak byl daleko od historického minima 132,40, kterého dosáhl dříve v březnu, a od úrovní kolem 90 zaznamenaných před 24. únorem.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Německo se do podzimu může zbavit závislosti na ruském uhlí a do konce roku možná i na ruské ropě, do poloviny roku 2024 pak může být země nezávislá i na ruském plynu. V pátek to oznámil německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck. Německo se po ruské invazi rozhodlo posílit svou energetickou bezpečnost, která je nyní odkázána na dodávky energetických surovin z Ruska. Habeck v uplynulých dnech nicméně opakovaně varoval, že rychlé odpojení není možné.
• Podnikatelská nálada v Německu se tento měsíc po předchozím růstu prudce propadla, index institutu Ifo spadl z 98,9 na 90,8 bodu. Zatímco od ledna podnikatelé a firmy hleděli na nadcházející měsíce s rostoucím optimismem a s očekáváním konce koronavirové krize, ruská invaze na Ukrajinu na konci února všechny jejich naděje zhatila.
• Státy Evropské unie a poslanci Evropského parlamentu se ve čtvrtek shodli na nových pravidlech, která mají zlepšit dohled nad chováním velkých internetových firem. Oznámil to eurokomisař pro jednotný unijní trh Thierry Breton. Globální digitální společnosti jako Google, majitel Facebooku Meta nebo Amazon budou muset dodržovat nové povinnosti, které by měly lépe ochránit podnikání jejich menší konkurence.
• Britský antimonopolní úřad v pátek oznámil, že společnosti Avast a NortonLifeLock nenabídly řešení možného poškození spotřebitelů ve Velké Británii vyplývajícího z jejich fúze. Autorita proto zahájí hloubkové přezkoumání transakce. Je tak potvrzen scénář, který NortonLifeLock před týdnem označil za pravděpodobný a který očekávaný termín dokončení fúze
• Ruský plynárenský gigant Gazprom musí do čtyř dnů vymyslet, jak přijímat platby za vývoz plynu v rublech. Nařídil mu to ruský prezident Vladimir Putin. Konkurenční Novatek, který je největším ruským producentem zkapalněného zemního plynu, takový úkol nedostal, uvedl v pátek podle agentury Reuters mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
• Vyloučení Ruska ze skupiny zemí představujících největší světové ekonomiky G20 by "neznamenalo nic strašného," řekl v pátek mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Na pravidelné tiskové konferenci podle agentury Reuters dodal, že výroky Spojených států o tom, že by Rusko mohlo na Ukrajině použít chemické zbraně, jsou taktikou, která má odvést pozornost od otázek nepříjemných pro Washington. Rusko tvrdí, že USA mají program na výrobu chemických a biologických zbraní a vyrábějí je i na Ukrajině. Washington i Kyjev to odmítají.
• Čínská státní společnost Sinopec Group pozastavila jednání o investici zhruba půl miliardy dolarů do podniku na zpracování plynu a do podniku, který by ruský plyn prodával do Číny. S odvoláním na obeznámené zdroje o tom v pátek informovala agentura Reuters, podle níž podnik vyslyšel výzvu Pekingu k opatrnosti v souvislosti s rostoucími protiruskými sankcemi kvůli invazi na Ukrajinu.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Společnost Volkswagen Group China vytvoří dva společné podniky s firmami Huayou Cobalt a Tsingshan Group, aby si zajistila dodávky niklu a kobaltu. Chce tak mít v čase rostoucích cen materiálů pod kontrolou náklady na výrobu baterií. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters.
• Výrobní ceny v Německu v únoru meziročně vzrostly o rekordních 25,9 %. Rekord prolomily už třetí měsíc po sobě, v lednu jejich růst činil 25 %. Oznámil to v pondělí německý statistický úřad. Nejvíce se zvýšily ceny energií, meziročně o 68 %. Růst výrobních cen se později zpravidla promítá i do růstu cen pro spotřebitele.
• Firmy po celém světě začaly kvůli dopadům války na Ukrajině rušit připravené investice. Tempo, jakým od svých plánů teď odstupují, přitom roste. Agentura Bloomberg v pondělí uvedla, že celkem už jde o částku kolem 25 miliard dolarů. Týká se to mnoha plánů, od těch, které měla automobilka Tesla, až po dopravní služby v Indii. Zasaženy jsou hlavně americké firmy.
• Francouzská automobilka Renault v pondělí obnovila výrobu ve své moskevské továrně, kterou přerušila koncem února kvůli logistickým problémům. Agentuře Reuters to sdělil mluvčí podniku. Největší ruská automobilka AvtoVAZ, nad kterou má Renault kontrolu, v pondělí nicméně oznámila, že kvůli nedostatku elektronických součástek tento týden zčásti zastaví produkci ve svých závodech ve městech Toljatti a Iževsk.
• Evropská unie dočasně uvolní antimonopolní pravidla, aby pomohla zmírnit dopady problémů v dodavatelských řetězcích způsobené zavedením protiruských sankcí za rozpoutání války na Ukrajině. Evropská komise (EK) v pondělí uvedla, že tak chce umožnit tisícům firem v EU společně nakupovat, dodávat či distribuovat nedostatkové zboží bez obav, že poruší pravidla hospodářské soutěže.
• Ruský soud v pondělí v zemi zakázal sociální sítě Facebook a Instagram. Americkou společnost Meta Platforms, pod kterou tyto sítě spadají, soud za toleranci násilí označil za extremistickou. Informovala o tom agentura Reuters. Meta Platforms se k věci zatím nevyjádřila.
• Evropská centrální banka (ECB) navzdory válce na Ukrajině nadále počítá s růstem ekonomiky eurozóny letos i v následujících dvou letech. Uvedla to v pondělí prezidentka ECB Christine Lagardeová. Připustila, že válka bude tlumit hospodářský růst a tlačit vzhůru inflaci, odmítla však obavy z toho, že eurozóna vstoupí do stagflace, tedy do období s malým či žádným hospodářským růstem provázeným vysokou inflací.
• Německý ministr hospodářství Robert Habeck v pondělí vyzval Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) ke zvýšení těžby. Během návštěvy Spojených arabských emirátů rovněž prohlásil, že země z oblasti Perského zálivu by se neměly snažit vydělávat na sankcích, které západní země uvalily na Rusko kvůli jeho útoku na Ukrajinu.
• Německý koncern Volkswagen plánuje v příštích pěti letech investovat v Severní Americe 7,1 miliardy dolarů. Do roku 2030 zde chce portfolio modelů rozšířit o 25 modelů elektromobilů. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters s odvoláním na šéfa americké divize podniku Scotta Keogha.
• Čínští investoři v loňském roce převzali 155 evropských podniků. To je o 23 více než předloni, ale o polovinu méně než v roce 2016, kdy byla akviziční aktivita čínských firem v Evropě na vrcholu. Vyplývá to ze studie, kterou v úterý zveřejnila poradenská společnost EY. Na akvizice evropských firem loni čínští investoři vynaložili celkem 12,4 miliardy dolarů, uvedla agentura DPA.
• Finský výrobce pneumatik Nokian Tyres brání své rozhodnutí pokračovat ve výrobě v Rusku v časech, kdy odtud jiné firmy na protest proti ruské agresi na Ukrajině odcházejí. Firma svůj krok zdůvodnila potřebou udržet si kontrolu nad tamní továrnou. O záměru firmy, která je podle svého webu nejseverněji položeným výrobcem pneumatik na světě, informovala v úterý agentura Reuters.
• Nizozemsko dosud zmrazilo ruský majetek a finanční transakce v celkové výši 392 milionů eur. Ministerstvo financí to uvedlo v dopise adresovaném parlamentu, informovala v úterý agentura Reuters. Evropská unie kvůli ruské invazi na Ukrajinu zavedla sankce, které se týkají stovek jednotlivců a subjektů.
• Bratislavská továrna automobilky Volkswagen v úvodu tohoto týdne přerušila výrobu vozidel, a to kvůli nedostatku součástek, který zaznamenala i v souvislosti se situací ve válkou zasažené Ukrajině. S odvoláním na vyjádření továrny o tom v úterý informovala slovenské média. Volkswagen montuje na Slovensku sportovně-užitková vozidla, včetně modelu Škoda Karoq, a také malá městská auta.
• Maďarská centrální banka v úterý zvýšila svou základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 4,4 %. Pokračuje tak ve zpřísňování měnové politiky v reakci na rostoucí inflaci. Úterní zvýšení úroků je výraznější, než očekávali analytici. Ti v anketě agentury Reuters v průměru předpovídali, že základní sazba stoupne o 0,75 procentního bodu.
• Evropská centrální banka (ECB) varuje kryptoměnové společnosti před napomáháním obcházení sankcí, které jsou v odvetě za ruský útok na Ukrajinu uvaleny na některé ruské občany. Podle prezidentky ECB Christine Lagardeové by se tak firmy staly jejich spoluviníky. Lagardeová to uvedla v úterý na on-line akci.
• Německý kancléř Olaf Scholz nevylučuje vyřazení Ruska ze Světové obchodní organizace (WTO) a ze skupiny G20 sdružující největší ekonomiky světa, rozhodnutí ale musí společně učinit členské země. Scholz to řekl v úterý odpoledne v Berlíně před setkáním s předsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsolaovou.
• Eurozóna: Stavební výroba v lednu po sezónním očištění meziměsíčně stoupla o 3,9 % (odhad: +0,5 %, prosinec: -1,5 %). Meziročně se stavební výroba po očištění o vliv rozdílného počtu pracovních dní zvýšila o 4,1 % (odhad: -2,5 %, prosinec: +0,2 %).
• Eurozóna: Běžný účet v lednu po sezónním očištění skončil přebytkem 23 miliard eur (odhad: 20,1 miliardy eur, prosinec: 22,6 miliardy eur).
• Rusko už za plyn určený pro Evropu nebude brát eura ani dolary, platby se chystá požadovat v rublech. Na videokonferenci, kterou odvysílala státní televize, to ve středu uvedl prezident Vladimir Putin. Opatření se podle něj týká zemí, které Rusko nepovažuje za přátelské a které proti Rusku zavádějí tvrdé ekonomické sankce, tedy i Spojených států, Kanady nebo Velké Británie. Státní plynárenský gigant Gazprom dostal nařízeno, aby tímto způsobem upravil dodavatelské smlouvy.
• Moskevská burza ve čtvrtek částečně obnoví obchodování s akciemi, oznámila ve středu centrální banka. Na burze se neobchoduje od 25. února, což je den po invazi ruských vojsk na Ukrajinu. Provozovatel burzy uvedl, že zpočátku bude obchodování časově omezené a že nedovolí spekulace na pokles cen, takzvaný short-selling.
• Spotřebitelská důvěra v eurozóně i v celé Evropské unii v březnu výrazně klesla a dostala se pod dlouhodobý průměr. Za jejím poklesem stojí válka na Ukrajině. Index důvěry pro eurozónu se snížil o 9,9 bodu na minus 18,7 bodu a index pro EU klesl o 9,4 bodu na minus 19,6 bodu.
• Německá ekonomika si v letošním roce kvůli dopadům války na Ukrajině povede hůř, než se předpokládalo ještě před čtvrt rokem. Oznámil to ve středu německý institut Ifo, který zhoršil výhled růstu hrubého domácího produktu (HDP) Německa na 2,2 až 3,1 procenta. Ještě v prosinci počítal s růstem o 3,7 procenta.
• Švýcarský potravinářský gigant Nestlé výrazně omezí své obchodní aktivity v Rusku, zastaví tam například prodej značek KitKat a Nesquik. Firma ve středu také uvedla, že v Rusku se teď soustředí na dodávky důležitých potravin, jako je dětská výživa, a že nepředpokládá, že by v této zemi v dohledné době vytvářela zisk.
• Německá automobilka Volkswagen postaví továrnu na výrobu baterií ve španělské Valencii. Dodala, že do výroby baterií ve Španělsku společně s externími dodavateli investuje více než sedm miliard eur. Nový závod by měl zahájit výrobu v roce 2026 a zaměstnat více než 3000 lidí. Podobné plány má v Evropě a Severní Americe i konkurenční automobilka Stellantis.
• Dosluhující předseda představenstva Škody Auto Thomas Schäfer, který převezme od 1. dubna provozní řízení značky VW, chce, aby si mateřský koncern Volkswagen vybral pro vybudování továrny na automobilové baterie Česko. Schäfer to řekl ve středečním rozhovoru s deníkem Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Podporu Česka jako možného místa nového závodu označil list jako Schäferův dárek na rozloučenou.
• Británie sníží daňové zatížení zaměstnanců a zredukuje daň na pohonné hmoty. Oznámil to ve středu britský ministr financí Rishi Sunak. Reaguje tak na rostoucí problémy britských domácností s pokrytím životních nákladů, za kterými stojí rychle rostoucí inflace a zpomalující hospodářský růst, uvedla agentura Reuters.
• Růst podnikatelské aktivity v eurozóně byl v březnu silnější, než se čekalo. Rekordním tempem se ale zvyšovaly i ceny. Ukázaly to předběžné výsledky průzkumu mezi nákupními manažery, které ve čtvrtek zveřejnila společnost S&P Global. Část tohoto růstu pocházela z oživení po zrušení pandemických omezení, výhled je ale nejasný, protože problémy v dodavatelských řetězcích způsobené pandemií se po ruské invazi na Ukrajinu zhoršily.
• Moskevská burza ve čtvrtek po měsíci částečně obnovila obchodování s akciemi, většina titulů po zahájení výrazně zpevnila. Burza byla zavřená od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, kdy trh zažil strmý pád. Hlavní akciový index MOEX, který je denominovaný v rublech, v úvodu vykazoval růst asi o deset procent zhruba na 2740 bodů. Dolarový index RTS ale přibližně čtyři procenta ztrácel a pohyboval se kolem 892 bodů.
• Pojišťovnická skupina Vienna Insurance Group (VIG) oznámila dokončení akvizice společnosti Aegon v Maďarsku po schválení maďarskými úřady. Koupí se VIG stane lídrem na maďarském trhu (s podílem přes 19 %). Dokončení účasti maďarské státní holdingové firmy Corvinus s 45% podílem v maďarských pojišťovnách VIG je naplánováno na 25. března.
• Hrubý domácí produkt (HDP) Ruska se v letošním roce propadne o 15 procent a v příštím roce se sníží o další tři procenta. Výkon ruské ekonomiky se tak vrátí o zhruba 15 let zpátky. Předpověděli to podle agentury Bloomberg ekonomové z Institutu pro mezinárodní finance (IIF).
• Británie ve čtvrtek rozšířila sankční seznam o dalších 65 subjektů napojených na ruský režim, část z nich je i z Běloruska. Je mezi nimi několik ruských bank, Wagnerova (v ruštině Vagnerova) skupina soukromých žoldnéřů, firmy z obranného průmyslu nebo ruské železnice. Spojené království tak reaguje na ruskou invazi na Ukrajinu, která začala před měsícem. 
• Polsko chce od 1. července snížit daň z příjmu fyzických osob ze 17 na 12 procent. Změna by se měla dotknout důchodců nebo lidí pracujících na plný úvazek, uvedla ve čtvrtek agentura PAP. Návrh vypracovalo ministerstvo financí, které tak reaguje na ekonomické dopady války na Ukrajině. Roční náklady na chystané daňové změny se odhadují na 15 miliard zlotých (bezmála 78 miliard Kč).
• Německá vládní koalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP) chce kvůli vysokým cenám energií zavést jednorázové daňové zvýhodnění 300 eur a na tři měsíce snížit cenu paliv. Na čtvrteční tiskové konferenci to po nočním jednání řekl šéf FDP a ministr financí Christian Lindner. Šéfka Zelených Ricarda Langová uvedla, že v plánu je i dočasná měsíční jízdenka na veřejnou dopravu za cenu devět eur. Rodiny s dětmi dostanou podle spolupředsedy SPD Larse Klingbeila jednorázový přídavek 100 eur.
• Ruská invaze na Ukrajinu bude brzdou světové ekonomiky, ohroženy budou zejména rozvojové země. Tempo růstu světového hospodářství letos patrně zpomalí na 2,5 procenta z loňských 5,6 procenta, napsala ve čtvrteční zprávě Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD).
• Invaze ruských vojsk na Ukrajinu znamená konec trendu globalizace z posledních desetiletí. V dopise akcionářům to uvedl šéf společnosti BlackRock Larry Fink. Upozornil také, že firma pozastavila nákupy ruských cenných papírů. BlackRock je světově největší podnik pro správu majetku.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Německý výrobce nákladních automobilů a autobusů Daimler Truck vloni hospodařil s čistým ziskem 2,35 miliardy eur po ztrátě 143 milionů eur v předchozím roce, kdy automobilový průmysl tvrdě zasáhla pandemie covidu-19. Tržby vzrostly o deset procent na 39,8 miliardy eur. Předpověděla také, že v letošním roce zvýší tržby na 45,5 až 47,5 miliardy eur. Upozornila, že válka na Ukrajině by neměla výrazněji ovlivnit její dodavatelské řetězce.

Zdroj: CNBC, ČTK