ČNB na březnovém zasedání zvýšila základní úrokovou sazbu na 5 %, válka na Ukrajině podle guvernéra Rusnoka sníží očekávaný růst české ekonomiky na polovinu

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, banka zvýšila o 50 bazických bodů na 4 % a lombardní sazbu, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, posunula z 5,5 % na 6 %.

"Nynější ekonomický vývoj vykazuje stagflační trend, což je obecně pro centrální banky nepříjemné dilema. Nicméně v situaci s velmi nízkou nezaměstnaností v tuzemské ekonomice se ČNB rozhodla klást prozatím důraz na boj s inflací a obavy týkající se podvázání růstu ekonomiky jsou prozatím na druhé koleji," uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Dodal, že další zvyšování úrokových sazeb již ovšem zrychlování inflace v letošním roce nezvrátí.

ČNB - základní úroková sazba, zdroj: tradingeconomics.com

ČNB začala úrokové sazby zvyšovat v červnu, a spolu s maďarskou centrální bankou tak jako jedna z prvních zahájila utahování měnové politiky po pandemii covidu-19. Následně začaly měnovou politiku zpřísňovat také další centrální banky.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v únoru zrychlil na 11,1 % z lednových 9,9 %. Inflace je tak nejvyšší od června 1998, kdy dosáhla 12 %, přičemž roste už osm měsíců v řadě. Proti loňskému únoru nejvíce zdražily bydlení, doprava a potraviny. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny v únoru zvýšily o 1,3 %.

Analytici upozorňují, že do únorové inflace se ještě nepromítla ruská agrese vůči Ukrajině, jež vedla ke skokovému růstu cen řady komodit. Rusko napadlo Ukrajinu 24. února, poté na světových trzích prudce vzrostly ceny ropy nebo zemního plynu a oslabila také koruna.

Analytici: Úrokové sazby ČNB se již blíží vrcholu

Úrokové sazby centrální banky se již blíží vrcholu, jejich pokles přijde nejpozději v příštím roce, odhadují analytici oslovení ČTK.

"Úrokové sazby ČNB jsou podle mého názoru blízko vrcholu. Pokud meziroční inflace v české ekonomice začne v letošním druhém pololetí klesat a zároveň se naplní scénář slabšího výkonu HDP, tak by se již v druhé polovině roku 2022 a nejpozději v prvním pololetí roku 2023 úrokové sazby mohly vydat k poklesu," uvedl analytik Generali Investments CEE Radomír Jáč. Takto předestřený scénář podle něj nevylučuje, že ČNB svou dvoutýdenní repo sazbu v letošním druhém čtvrtletí dále zvýší mírně nad pět procent.

"V tuto chvíli naše prognóza ukazuje dosažení vrcholu úrokových sazeb na 5,5 % v květnu a začátek jejich poklesu od začátku příštího roku," doplnil analytik Komerční banky Michal Brožka. Nejistota je ovšem vysoká. Na jednu stranu zde jsou rizika oslabení ekonomiky, ale současně prozatím nepolevující inflační tlaky, dodal.

"Zvyšování úrokových sazeb se v ČR stalo koloritem, který výrazně zasahuje celou ekonomiku, tedy jak občany, tak firmy. Dostáváme se na hranu, za kterou se hypotéky pro běžné občany stávají pouhým teoretickým pojmem, než aby byly reálným nástrojem pro získání vlastního bydlení," uvedl majitel nemovitostního fondu ČSNF Daniel Římal. I přes zásahy ČNB se inflace podle něj v jednotlivých klíčových odvětvích ekonomiky může dostat až k 20 %.

Generální ředitel CzechTrade Radomil Doležal upozornil, že zvýšení úrokových sazeb je špatnou, i když očekávanou zprávou pro české exportéry. "Ještě před válkou na Ukrajině se počítalo, že v dnešní době zvyšování sazeb ustane. S tím se můžeme rozloučit, protože centrální banka musí reagovat na neočekávaně se zvyšující inflaci," uvedl.

Rusnok: ČNB je připravena sazby dále zvyšovat, prioritou je cenová stabilita

Bankovní rada České národní banky je připravena pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb tak, aby ukotvila inflační očekávání, opětovné brzké obnovení cenové stability je teď naprostou prioritou ČNB, řekl na tiskové konferenci po jednání rady guvernér ČNB Jiří Rusnok. Cenová stabilita je podle něj nezbytnou podmínkou pro dlouhodobou prosperitu tuzemské ekonomiky. Další kroky banky se budou odvíjet od nových informací a budoucích prognóz, dodal Rusnok.

Rizika a nejistoty vývoje odhadovaného v aktuální únorové prognóze ČNB jsou podle guvernéra znatelně proinflační, a to zejména v krátkodobém horizontu. "To oproti stávající prognóze vyvolává potřebu výrazně přísnější měnové politiky, a to zřejmě po delší dobu," uvedl Rusnok.

Guvernér upozornil, že ČNB se rozhodla prozatím částečně odhlížet od prvotních cenových dopadů spojených s válkou na Ukrajině. "Na sekundární dopady těchto tlaků měnová politika reaguje a reagovat bude, což v delším období zajistí návrat inflace k dvouprocentnímu cíli," řekl.

Podle něj je centrální banka také nadále připravena reagovat na nadměrné výkyvy kurzu koruny, které by narušovaly devizový trh nebo ohrožovaly cenovou stabilitu v Česku. Na začátku března ČNB oznámila, že začala intervenovat na devizovém trhu proti oslabování koruny. Naposledy banka intervenovala na devizovém trhu v rámci kurzového závazku v letech 2013 až 2017. Tehdy působila proti posilování koruny a kurz držela kolem 27 EUR/CZK.

Zároveň na březnovém zasedání rada ČNB nerozhodla o tom, že by využila kurz koruny jako zásadní nástroj pro boj s inflací. "Zásadně o tom dnes rada ani nedebatovala," uvedl Rusnok. Dodal, že ČNB má stále prostor v rámci standardních nástrojů, tedy úrokových sazeb. Pro březnové zvýšení úrokových sazeb o půl procentního bodu hlasovalo opět pět členů rady, dva hlasovali pro ponechání sazeb beze změny.

V této souvislosti Rusnok uvedl, že analytická sekce ČNB spíše doporučovala zvýšit úrokové sazby o 0,75 procentního bodu. "Někteří kolegové byli i připraveni pro toto zvýšení hlasovat. Ale převážilo to, že se tady žádná měnověpolitická chyba nestane, protože vstupujeme do situace, kdy máme sazby nad neutrální hladinou tří procent. Takže určitá volnost v tomto ohledu byla," uvedl guvernér.

Válka na Ukrajině podle Rusnoka sníží očekávaný růst ekonomiky ČR na polovinu

Vypuknutí války na Ukrajině letos sníží očekávaný ekonomický růst ČR zhruba na polovinu. Zároveň inflace v ČR, která byla v únoru 11,1 %, v jarních měsících dále poroste a zůstane velmi vysoká po zbytek letošního roku, řekl rovněž na tiskové konferenci Rusnok. V únorové prognóze (před začátkem invaze) centrální banka zhoršila odhad vývoje tuzemské ekonomiky pro letošní rok na 3 % (listopadová prognóza: +3,5 %) a pro příští rok na 3,4 % (listopadová prognóza: +3,8 %). Novou makroekonomickou prognózu zveřejní ČNB na začátku května.

ČNB - prognóza vývoje HDP (únor 2022), zdroj: ČNB

V druhé polovině března Rusnok v České televizi uvedl, že vysoká inflace se může projevit v dramatickém snížení hospodářského růstu ČR. Růst českého HDP může tak podle něj koncem letošního roku klesnout k nule. Inflace v ČR pak podle něj může vystoupat až na úrovně kolem 13 či 14 %. Podle únorové prognózy ČNB letos inflace v Česku dosáhne 8,5 %, avšak už v příštím roce klesne na 2,3 %.

ČNB - prognóza vývoje meziroční inflace (únor 2022), zdroj: ČNB

Ministerstvo financí v lednové prognóze zhoršilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 3,1 % z listopadových 4,1 %. Příští rok rovněž čeká růst o 3,1 %. Zároveň úřad čeká proti odhadům z listopadu vyšší průměrnou inflaci za celý letošní rok, a to 8,5 %.

Vyšší sazby rychle zdraží hypotéky, úroky u vkladů stoupnou později

Nárůst základní úrokové sazby ČNB se podle analytiků projeví velmi rychle ve zdražení hypoték a se zpožděním také ve vyšším úročení bankovních vkladů.

"Jelikož je poslední den v měsíci, můžeme již příští týden očekávat postupné zdražování hypotečních úvěrů, kdy nebude výjimkou základní sazba přes pět procent," řekl analytik společnosti Patron Daniel Horňák. Navíc od pátku platí přísnější podmínky v poskytování hypotečních úvěrů, trh tak ještě více zpomalí. Podle jeho odhadů se zvýší i sazby na depozitech, které již nyní jsou leckde přes tři procenta. Inflaci, která překračuje deset procent, to ale zdaleka nepokryje.

Sazby hypotečních úvěrů překročí pět procent a budou stoupat k šesti procentům i v následujícím roce, doplnil zemský ředitel společnosti 4fin Tomáš Trauške. Toto zvýšení se podle něj u většiny bank projeví do jednoho měsíce. Je namístě, aby klienti řešili končící fixace a ideálně brzy vyřešili jejich rezervace. Výhodné to bude v čase pro spořicí a termínované účty, kde čeká lepší sazby.

Když rostou úrokové sazby, rostou i sazby hypoték, dodal analytik společnosti Portu Filip Louženský. Banky reagují hbitě a je podle něj pravděpodobné, že už mají dopředu natisknuté všechny možné varianty letáků do výloh na svých pobočkách.

Jak připomněl, podle Hypoindexu byla průměrná sazba v lednu 4,14 %, v únoru 4,52 % a v březnu 4,62 %. Data mají zpoždění, protože dojednat hypotéku obvykle trvá několik týdnů. S rostoucími sazbami hypoték je spojené i ochlazení na trhu s nemovitostmi a je pravděpodobná stagnace cen nebo jen mírný růst. Kvůli vysokým cenám nemovitostí, hůře dostupným hypotékám a uprchlické vlně z Ukrajiny očekává Louženský také růst cen nájemního bydlení.

Banky na zvyšování sazeb reagují svými úroky na termínovaných vkladech. Ty jsou blízko hlavní dvoutýdenní repo sazby. V rozpětí čtyři až pět procent nabízí své produkty čtyři bankovní domy. Pomaleji ovšem zvyšují banky úroky na spořicích účtech. Jejich sazby se nepřibližují hlavní sazbě ČNB, a když ano, je třeba splnit různé podmínky, například využít investičních fondů konkrétních bank. Vzhledem k výši inflace žádný vkladový produkt nepřinášel reálný výnos, a bude-li inflace i nadále růst, nic se na tom v nejbližších měsících nezmění, dodal Louženský.

Zdroj: ČNB, ČTK